EU není bankomat, hlásá nový unijní „prezident“. Michel chce zelenou Evropu a pomoci uprchlíkům

2 minuty
Události ČT: Budoucí šéf Evropské rady Michel prosazuje jednotu a solidaritu
Zdroj: ČT24

Po pěti letech střídá Donalda Tuska v čele Evropské rady Charles Michel. Bývalý belgický premiér se ujímá funkce v době, kdy EU zažívá vnitřní turbulence. Michel tvrdí, že je hlavně třeba si začít vzájemně věřit a najít kompromis. Z Unie chce udělat světového lídra v zelené ekonomice. V minulosti tento liberál kritizoval země V4 za přístup k migrační krizi. Zároveň se ozývají kritické hlasy, že 43letý Michel nemá dostatek politických schopností.

Michel bude teprve třetím stálým předsedou rady a po Hermanu van Rompuyovi (2009-2014) druhým Belgičanem v této funkci. Oficiálně svého o 19 let staršího předchůdce Tuska vystřídá až v neděli, avšak symbolické předání úřadu si oba politici naplánovali na poslední pracovní den v listopadu. Před polednem se sešli v budově Evropské rady a hovořili o zásadních tématech budoucnosti EU.

Ačkoli jsou oba lídři podobného politického smýšlení, Michel podotkl, že mezi nimi bude rozdíl. „Budu mít vlastní styl, otevřený k dialogu,“ poznamenal nastupující šéf Evropské
rady s tím, že hodlá „stavět mosty“ i přes rozpory mezi jednotlivými zeměmi. „Musíme najít cestu vpřed, která bude přijatelná pro všechny členské státy,“ zdůraznil.

13 minut
Brífink: Tusk předal vedení Evropské rady Michelovi
Zdroj: ČT24

S úsměvem dodal, že bude například opatrnější se svými tweety. Tusk letos vyvolal rozruch například některými twitterovými poznámkami na adresu zastánců odchodu Británie z EU. Podle Tuska je Michelovou zásadní výhodou, že vedl právě exekutivu země, v níž patří politická vyjednávání o složení vlád k nejdelším v Evropě.

Podle Michela Unie musí být světovým lídrem v zelené ekonomice. Slíbil, že Brusel k tomu najde cestu, která bude přijatelná pro všechny členské země. Nový unijní „prezident“ dále prohlásil, že Unie musí dělat více pro zajištění společné obrany a zaručení práv a svobod občanů.

„Nenásledujme jen zprávy, pojďme je vytvářet. Pozitivní příběhy, jasnou vizi, důsledek tvrdé práce, ambice a plán hledící dopředu. Můžete se na mě spolehnout, že udělám, co můžu, pro dobro všech Evropanů,“ konstatoval nastupující šéf Evropské rady.

3 minuty
Události: Tusk předal post Michelovi
Zdroj: ČT24

Nejmladší ministr v historii

Michel, jehož otec Louis byl ministrem zahraničí a evropským komisařem, studoval právo v Bruselu a v Amsterdamu, následně se stal advokátem.

V belgickém parlamentu usedl už ve 23 letech. Od nového tisíciletí působil ve funkci šéfa vnitra v místní vládě Valonska. Ve věku 25 let se stal nejmladším ministrem v historii belgického království. Od roku 2006 stál v čele města Wavre a v únoru 2011 byl zvolen do čela liberální valonské strany Reformní hnutí (MR).

Belgickým premiérem se stal v říjnu 2014 – ve svých osmatřiceti letech byl nejmladším předsedou vlády od roku 1845. Jako šéf kabinetu prošel nejtěžší zkouškou po teroristických útocích v Bruselu v březnu 2016, které si vyžádaly 32 obětí. Po útocích dali k dispozici své funkce ministři vnitra a spravedlnosti, protože Belgie nedostatečně zareagovala na turecké varování o některých pachatelích útoku, které Ankara několikrát vyhostila.

Kvůli kritice bezpečnostních opatření na bruselském letišti, které bylo jedním z terčů krvavých atentátů, podala demisi i ministryně dopravy. Vláda ale nakonec tuto zkoušku přestála a Belgie poté rozšířila účast na bombardování pozic hnutí Islámský stát, které se k útokům přihlásilo.

Spory o migrační pakt

Loni v prosinci Michel oznámil demisi, když opozice navrhla vyslovit jeho vládě nedůvěru. Předtím vedl týden menšinový kabinet, protože původní koalici kvůli neshodám ohledně podpoření migračního paktu OSN opustila největší strana, Nová vlámská aliance. Michel prohlásil, že migrační pakt využívají některé politické strany „k šíření lží a nepravd“.

Po nedávných parlamentních volbách bylo jasné, že Michel znovu do premiérského křesla neusedne, a tak zamířil na vyšší metu. „Myslím, že pokud chcete na evropské úrovni dosáhnout silného rozhodnutí pro budoucnost, je velice důležité se na takové rozhodnutí připravit. A tím i budovat mnohem větší důvěru,“ konstatoval nastupující šéf unijních summitů.

Hlavní výzvy: brexit či rozpočet

Zatímco Tusk se musel vyrovnávat především s řeckou dluhovou krizí a migrační vlnou, na Michela vedle nevyřešené reformy azylového systému čeká hlavně boj s klimatickými změnami či výzvy spojené s odchodem Velké Británie z EU.

„Jsme připraveni spolupracovat se Spojeným královstvím, ale jsme také připraveni podporovat a bránit rovné šance,“ zdůraznil nedávno Michel. Důležité podle něj v budoucích jednáních o obchodních vztazích s Británií bude „ochránit integritu jednotného trhu“.

Hned od nástupu do funkce jej bude zaměstnávat především vyjednávání kompromisní varianty unijního rozpočtu na období 2021 až 2027. Státy EU jsou v pohledu na něj zatím výrazně rozděleny a právě role předsedy Evropské rady je pro dosažení shody klíčová.

Pro země střední a východní Evropy byl Michel kompromisem. Přitom právě on tyto země nedávno kritizoval slovy, že Unie není bankomat. A také za to, že se nechtějí podílet na migrační krizi. „Bude důležité ochraňovat a podporovat naši jednotu, naši rozmanitost a hlavně naši solidaritu,“ říká Michel.

  • - Jako vrcholný orgán byla vytvořena v roce 1974. Do té doby se schůzky šéfů států a vlád konaly nepravidelně. Nyní se schází dva až třikrát ročně, obvyklá jsou i mimořádná zasedání.
  • - Rozhoduje o celkovém směřování EU a politických prioritách, neschvaluje však právní předpisy. Nominuje a jmenuje kandidáty do významných funkcí˛rámci orgánů EU, například na pozice v Evropské centrální bance a Komise.
  • - Evropská rada se skládá z hlav států nebo předsedů vlád všech zemí EU, předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise. Rada tak vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
  • - Její zasedání je vlastně summit EU. Zpravidla rozhoduje na základě konsensu - v některých případech je ale vyžadována jednomyslnost nebo kvalifikovaná většina.
  • - Radu, která sídlí v Bruselu, svolává a řídí její předseda, který je volen Evropskou radou na dvouapůlleté období s možností jednoho obnovení.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny.
20:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 4 hhodinami
Načítání...