Tusk končí. Nechtěně dokázal, že politické postoje jsou v EU důležitější než státní příslušnost

13 minut
Brífink: Tusk předal vedení Evropské rady Michelovi
Zdroj: ČT24

Donald Tusk se rozloučil s funkcí předsedy Evropské rady, které se přezdívá evropský prezident. Předal ji bývalému belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. Během pěti let předsedal 48 summitům, na nichž se řešily dozvuky řecké dluhové krize, postoj Unie k migraci, reakce na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině nebo problémy v obchodě se Spojenými státy způsobené izolacionistickou politikou Donalda Trumpa.

„Scénář mého mandátu sepsal Alfred Hitchcock,“ řekl Tusk na rozlučkové tiskové konferenci. „Od prvních měsíců roku 2015 Evropa řešila řadu krizí: řeckou, migrační, ukrajinskou, takzvaný Islámský stát a jeho teroristické útoky na našem území. Zanedlouho následoval brexit. Někteří k těm krizím započítávají i vládu dvou Donaldů ve Washingtonu a Bruselu,“ pokračoval.

Nakonec však zdůraznil, že „Evropa je nejlepší místo na planetě, dokud zůstane kontinentem svobody a vlády práva“.

Konflikt s krajany

Tusk se od prvního prosince ujme předsednictví Evropské lidové strany, která si ho zvolila 93 procenty hlasů. Tato frakce Evropského parlamentu zahrnuje například jeho Občanskou platformu, české strany KDU-ČSL, TOP 09 a STAN nebo německou CDU/CSU.

Předsedou Evropské rady byl od prosince 2014, kdy vystřídal Belgičana Hermana Van Rompuye. Před dvěma lety ho vrcholní představitelé členských zemí ve funkci potvrdili.

3 minuty
Události: Tusk předal post Michelovi
Zdroj: ČT24

Jedinou zemí, která pro něj tehdy ruku nezvedla, bylo jeho rodné Polsko. Vládla mu totiž konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v čele s Jaroslawem Kaczynským, která je ideovým protivníkem liberála Tuska.

Vytýkala mu, že ve funkci nehájil dostatečně polské zájmy. Tehdejší premiérka Beata Szydlová v dopise premiérům unijních zemí argumentovala, že Tusk „zneužíval autority šéfa Evropské rady v domácích sporech“ v Polsku, kde prý podporoval i „pokus opozice o svržení vlády mimoparlamentními metodami“, jak popsala okupaci sněmovního sálu opozičními poslanci během přijímání rozpočtu v roce 2016.

Smolenská tragédie

Tusk hrál v polské politice významnou roli. V čele vlády stál od listopadu 2007, kdy jeho liberální Občanská platforma (PO) vyhrála volby. V listopadu 2011 se stal prvním polským premiérem od pádu komunismu, který funkci obhájil. Jeho druhá vláda však čelila významnému poklesu preferencí a v roce 2015 PO volby prohrála.

Byl premiérem v době havárie polského vládního letadla u Smolenska v roce 2010. V něm tehdy zahynulo 96 lidí včetně politické a vojenské elity i Kaczyńského bratra a tehdejšího prezidenta Lecha.

Velká část Poláků včetně představitelů Práva a spravedlnosti je dodnes přesvědčena, že pád letadla byl atentátem, za nímž stál komplot Rusů s polskými liberály s cílem zbavit se vůdčích představitelů konzervativních sil. Žádné vyšetřování takovou verzi nikdy nepotvrdilo. V závěrečných zprávách ruských i polských vyšetřovatelů se hovoří o tom, že tragédii způsobila kombinace špatného počasí, stavu letiště a chybných rozhodnutí posádky, která byla pod tlakem vysokého velení k přistání v nevyhovujících podmínkách.

Ministr Antoni Macierewicz podal kvůli havárii na Tuska trestní oznámení pro podezření, že se v souvislosti s katastrofou dopustil „diplomatické zrady“. „Premiér Tusk uzavřel s (ruským prezidentem) Vladimirem Putinem nelegální dohodu v neprospěch Polska a za to by měl nést trestní odpovědnost,“ uvedl.

Kašub

Tusk se narodil 22. dubna 1957 v Gdaňsku. Pochází z kašubské menšiny, tedy západoslovanské etnické skupiny obývající sever Polska. Mimo jiné sestavil první polsko-kašubský slovník pro děti a napsal sérii knih o historii Gdaňsku a okolí.

Během studia historie na gdaňské univerzitě se začal angažovat v opozičním hnutí a v roce 1980 se stal jedním ze spoluzakladatelů Nezávislého studentského svazu (NZS). Angažoval se i v opozičním tisku a účastnil se protestních shromáždění. Po zavedení výjimečného stavu v roce 1981 byl vyhozen z práce. Spolu se stejně postiženými kolegy založil soukromou firmu, která se zaměřila na renovaci průmyslových budov.

V letech 1991–1993 byl poslancem Sejmu. Od roku 1997 byl členem a místopředsedou Senátu. V roce 2001 se opět stal poslancem a místopředsedou sněmovny. Od roku 2005 do roku 2014 byl řadovým poslancem. Na podzim 2005 kandidoval v prezidentských volbách, a ačkoli byl považován za favorita, ve druhém kole jej porazil konzervativec Lech Kaczyński.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...