Po pěti letech střídá Donalda Tuska v čele Evropské rady Charles Michel. Bývalý belgický premiér se ujímá funkce v době, kdy EU zažívá vnitřní turbulence. Michel tvrdí, že je hlavně třeba si začít vzájemně věřit a najít kompromis. Z Unie chce udělat světového lídra v zelené ekonomice. V minulosti tento liberál kritizoval země V4 za přístup k migrační krizi. Zároveň se ozývají kritické hlasy, že 43letý Michel nemá dostatek politických schopností.
Michel bude teprve třetím stálým předsedou rady a po Hermanu van Rompuyovi (2009-2014) druhým Belgičanem v této funkci. Oficiálně svého o 19 let staršího předchůdce Tuska vystřídá až v neděli, avšak symbolické předání úřadu si oba politici naplánovali na poslední pracovní den v listopadu. Před polednem se sešli v budově Evropské rady a hovořili o zásadních tématech budoucnosti EU.
Ačkoli jsou oba lídři podobného politického smýšlení, Michel podotkl, že mezi nimi bude rozdíl. „Budu mít vlastní styl, otevřený k dialogu,“ poznamenal nastupující šéf Evropské
rady s tím, že hodlá „stavět mosty“ i přes rozpory mezi jednotlivými zeměmi. „Musíme najít cestu vpřed, která bude přijatelná pro všechny členské státy,“ zdůraznil.
S úsměvem dodal, že bude například opatrnější se svými tweety. Tusk letos vyvolal rozruch například některými twitterovými poznámkami na adresu zastánců odchodu Británie z EU. Podle Tuska je Michelovou zásadní výhodou, že vedl právě exekutivu země, v níž patří politická vyjednávání o složení vlád k nejdelším v Evropě.
Podle Michela Unie musí být světovým lídrem v zelené ekonomice. Slíbil, že Brusel k tomu najde cestu, která bude přijatelná pro všechny členské země. Nový unijní „prezident“ dále prohlásil, že Unie musí dělat více pro zajištění společné obrany a zaručení práv a svobod občanů.
„Nenásledujme jen zprávy, pojďme je vytvářet. Pozitivní příběhy, jasnou vizi, důsledek tvrdé práce, ambice a plán hledící dopředu. Můžete se na mě spolehnout, že udělám, co můžu, pro dobro všech Evropanů,“ konstatoval nastupující šéf Evropské rady.
Nejmladší ministr v historii
Michel, jehož otec Louis byl ministrem zahraničí a evropským komisařem, studoval právo v Bruselu a v Amsterdamu, následně se stal advokátem.
V belgickém parlamentu usedl už ve 23 letech. Od nového tisíciletí působil ve funkci šéfa vnitra v místní vládě Valonska. Ve věku 25 let se stal nejmladším ministrem v historii belgického království. Od roku 2006 stál v čele města Wavre a v únoru 2011 byl zvolen do čela liberální valonské strany Reformní hnutí (MR).
Belgickým premiérem se stal v říjnu 2014 – ve svých osmatřiceti letech byl nejmladším předsedou vlády od roku 1845. Jako šéf kabinetu prošel nejtěžší zkouškou po teroristických útocích v Bruselu v březnu 2016, které si vyžádaly 32 obětí. Po útocích dali k dispozici své funkce ministři vnitra a spravedlnosti, protože Belgie nedostatečně zareagovala na turecké varování o některých pachatelích útoku, které Ankara několikrát vyhostila.
Kvůli kritice bezpečnostních opatření na bruselském letišti, které bylo jedním z terčů krvavých atentátů, podala demisi i ministryně dopravy. Vláda ale nakonec tuto zkoušku přestála a Belgie poté rozšířila účast na bombardování pozic hnutí Islámský stát, které se k útokům přihlásilo.
Spory o migrační pakt
Loni v prosinci Michel oznámil demisi, když opozice navrhla vyslovit jeho vládě nedůvěru. Předtím vedl týden menšinový kabinet, protože původní koalici kvůli neshodám ohledně podpoření migračního paktu OSN opustila největší strana, Nová vlámská aliance. Michel prohlásil, že migrační pakt využívají některé politické strany „k šíření lží a nepravd“.
Po nedávných parlamentních volbách bylo jasné, že Michel znovu do premiérského křesla neusedne, a tak zamířil na vyšší metu. „Myslím, že pokud chcete na evropské úrovni dosáhnout silného rozhodnutí pro budoucnost, je velice důležité se na takové rozhodnutí připravit. A tím i budovat mnohem větší důvěru,“ konstatoval nastupující šéf unijních summitů.
Hlavní výzvy: brexit či rozpočet
Zatímco Tusk se musel vyrovnávat především s řeckou dluhovou krizí a migrační vlnou, na Michela vedle nevyřešené reformy azylového systému čeká hlavně boj s klimatickými změnami či výzvy spojené s odchodem Velké Británie z EU.
„Jsme připraveni spolupracovat se Spojeným královstvím, ale jsme také připraveni podporovat a bránit rovné šance,“ zdůraznil nedávno Michel. Důležité podle něj v budoucích jednáních o obchodních vztazích s Británií bude „ochránit integritu jednotného trhu“.
Hned od nástupu do funkce jej bude zaměstnávat především vyjednávání kompromisní varianty unijního rozpočtu na období 2021 až 2027. Státy EU jsou v pohledu na něj zatím výrazně rozděleny a právě role předsedy Evropské rady je pro dosažení shody klíčová.
Pro země střední a východní Evropy byl Michel kompromisem. Přitom právě on tyto země nedávno kritizoval slovy, že Unie není bankomat. A také za to, že se nechtějí podílet na migrační krizi. „Bude důležité ochraňovat a podporovat naši jednotu, naši rozmanitost a hlavně naši solidaritu,“ říká Michel.
- - Jako vrcholný orgán byla vytvořena v roce 1974. Do té doby se schůzky šéfů států a vlád konaly nepravidelně. Nyní se schází dva až třikrát ročně, obvyklá jsou i mimořádná zasedání.
- - Rozhoduje o celkovém směřování EU a politických prioritách, neschvaluje však právní předpisy. Nominuje a jmenuje kandidáty do významných funkcí˛rámci orgánů EU, například na pozice v Evropské centrální bance a Komise.
- - Evropská rada se skládá z hlav států nebo předsedů vlád všech zemí EU, předsedy Evropské rady a předsedy Evropské komise. Rada tak vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci.
- - Její zasedání je vlastně summit EU. Zpravidla rozhoduje na základě konsensu - v některých případech je ale vyžadována jednomyslnost nebo kvalifikovaná většina.
- - Radu, která sídlí v Bruselu, svolává a řídí její předseda, který je volen Evropskou radou na dvouapůlleté období s možností jednoho obnovení.
- Zdroj: ČTK
