Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.

Podle údajů shromážděných pomocí satelitů a analyzovaných organizací Global Forest Watch amerického World Resources Institute (WRI) ve spolupráci s Marylandskou univerzitou přišly tropické oblasti v loňském roce o 43 milionů hektarů primárních lesů, což odpovídá rozloze Dánska.

To představuje pokles o 36 procent oproti roku 2024, kdy ničení lesů, které jsou zásadní pro biologickou rozmanitost, zásobování vodou i pohlcování oxidu uhličitého, dosáhlo děsivého rekordu: ztraceno bylo 67 milionů hektarů.

Ačkoli je tento pokles „povzbudivý“ a ukazuje účinnost některých vládních opatření, podle spoluředitelky Global Forest Watch Elizabeth Goldmanové může být pouze dočasný a nic nemění na dramatickém rozsahu odlesňování ve světě.

„Každý pozitivní rok je vítaným signálem, ochrana deštných pralesů ale vyžaduje, aby se tento pokrok udržel natrvalo,“ uvedl profesor Marylandské univerzity Matt Hansen.

Navzdory pokroku se podle zprávy ve světě každou minutu dál ztrácí plocha deštného pralesa odpovídající jedenácti fotbalovým hřištím. A úbytek deštných pralesů zůstává o 46 procent vyšší než před deseti lety.

V tomto kontextu se globální cíl zastavit odlesňování do roku 2030 jeví jako velmi obtížně dosažitelný. Současná úroveň je podle Global Forest Watch o sedmdesát procent vyšší, než by odpovídalo potřebné trajektorii.

Křehký pokrok

Velká část pokroku zaznamenaného v roce 2025 připadá na Brazílii, kde se nachází největší deštný prales na světě. V roce 2025 země snížila úbytek primárních lesů nezpůsobený požáry o 41 procent oproti roku 2024, a to na nejnižší dosud zaznamenanou úroveň. Přispělo k tomu zejména zavedení rozhodných opatření, například plánu na prevenci odlesňování a zvýšení pokut a trestů za ekologické delikty.

Díky přísným vládním opatřením se i dalším zemím podařilo omezit ničení deštných pralesů, například Kolumbii o sedmnáct procent, nebo ho udržet výrazně pod dříve zaznamenanými úrovněmi, jako v Malajsii a Indonésii.

Pokrok ale zůstává křehký a vystavený různým tlakům, například rozšiřování pěstování sóji a chovu dobytka v Brazílii nebo těžbě niklu v Indonésii, která ničí desítky tisíc akrů půdy.

Zároveň zůstává úbytek primárních deštných pralesů vysoký i v dalších zemích, například v Bolívii, Konžské demokratické republice, Kamerunu a na Madagaskaru.

Hrozba požárů

Celosvětový úbytek stromového pokryvu se v roce 2025 snížil o čtrnáct procent, a to napříč všemi typy lesů. Přestože hlavní příčinou odlesňování zůstává rozšiřování zemědělské půdy, stále významnější roli kvůli klimatické změně hrají požáry. Zvlášť patrné to bylo v arktických oblastech, kde v roce 2025 připadalo na požáry 42 procent ztrát.

„Za poslední tři roky požáry zničily více než dvojnásobek lesního pokryvu oproti stavu před dvaceti lety,“ uvedla Goldmanová. Požáry sice mohou mít přirozené příčiny, většinu z nich ale způsobuje člověk.

Ztráty způsobené požáry byly obrovské v Kanadě, kde plameny spálily 53 milionů akrů (asi 21,5 milionu hektarů). Rok 2025 tak byl v tomto ohledu pro tuto severoamerickou zemi druhým nejhorším v historii měření.

Ve Francii byla ztráta lesů způsobená požáry sedmkrát vyšší než v roce 2024. Ve dvou iberských zemích, Španělsku a Portugalsku, pak požáry stály za šedesáti procenty úbytku stromového pokryvu.

Očekává se, že tato hrozba bude v příštích letech kvůli klimatické změně sílit. Ta totiž vytváří teplejší a sušší podmínky, a tím podporuje šíření požárů. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by při zvýšení globální teploty o čtyři stupně Celsia vzrostla četnost požárů zhruba o třicet procent a spálená plocha o padesát až sedmdesát procent.

Pro Global Forest Watch bude rok 2026 „klíčový“. Možný návrat jevu El Niño, který obvykle přispívá ke zvyšování globálních teplot, zvyšuje riziko zhoršení požárů. Pokrok navíc mohou ovlivnit nadcházející volby v zemích s rozsáhlými lesy i mezinárodní geopolitické napětí.

ERTNews, 29/04/2026 08:48 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 6 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 8 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.