Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.

Podle údajů shromážděných pomocí satelitů a analyzovaných organizací Global Forest Watch amerického World Resources Institute (WRI) ve spolupráci s Marylandskou univerzitou přišly tropické oblasti v loňském roce o 43 milionů hektarů primárních lesů, což odpovídá rozloze Dánska.

To představuje pokles o 36 procent oproti roku 2024, kdy ničení lesů, které jsou zásadní pro biologickou rozmanitost, zásobování vodou i pohlcování oxidu uhličitého, dosáhlo děsivého rekordu: ztraceno bylo 67 milionů hektarů.

Ačkoli je tento pokles „povzbudivý“ a ukazuje účinnost některých vládních opatření, podle spoluředitelky Global Forest Watch Elizabeth Goldmanové může být pouze dočasný a nic nemění na dramatickém rozsahu odlesňování ve světě.

„Každý pozitivní rok je vítaným signálem, ochrana deštných pralesů ale vyžaduje, aby se tento pokrok udržel natrvalo,“ uvedl profesor Marylandské univerzity Matt Hansen.

Navzdory pokroku se podle zprávy ve světě každou minutu dál ztrácí plocha deštného pralesa odpovídající jedenácti fotbalovým hřištím. A úbytek deštných pralesů zůstává o 46 procent vyšší než před deseti lety.

V tomto kontextu se globální cíl zastavit odlesňování do roku 2030 jeví jako velmi obtížně dosažitelný. Současná úroveň je podle Global Forest Watch o sedmdesát procent vyšší, než by odpovídalo potřebné trajektorii.

Křehký pokrok

Velká část pokroku zaznamenaného v roce 2025 připadá na Brazílii, kde se nachází největší deštný prales na světě. V roce 2025 země snížila úbytek primárních lesů nezpůsobený požáry o 41 procent oproti roku 2024, a to na nejnižší dosud zaznamenanou úroveň. Přispělo k tomu zejména zavedení rozhodných opatření, například plánu na prevenci odlesňování a zvýšení pokut a trestů za ekologické delikty.

Díky přísným vládním opatřením se i dalším zemím podařilo omezit ničení deštných pralesů, například Kolumbii o sedmnáct procent, nebo ho udržet výrazně pod dříve zaznamenanými úrovněmi, jako v Malajsii a Indonésii.

Pokrok ale zůstává křehký a vystavený různým tlakům, například rozšiřování pěstování sóji a chovu dobytka v Brazílii nebo těžbě niklu v Indonésii, která ničí desítky tisíc akrů půdy.

Zároveň zůstává úbytek primárních deštných pralesů vysoký i v dalších zemích, například v Bolívii, Konžské demokratické republice, Kamerunu a na Madagaskaru.

Hrozba požárů

Celosvětový úbytek stromového pokryvu se v roce 2025 snížil o čtrnáct procent, a to napříč všemi typy lesů. Přestože hlavní příčinou odlesňování zůstává rozšiřování zemědělské půdy, stále významnější roli kvůli klimatické změně hrají požáry. Zvlášť patrné to bylo v arktických oblastech, kde v roce 2025 připadalo na požáry 42 procent ztrát.

„Za poslední tři roky požáry zničily více než dvojnásobek lesního pokryvu oproti stavu před dvaceti lety,“ uvedla Goldmanová. Požáry sice mohou mít přirozené příčiny, většinu z nich ale způsobuje člověk.

Ztráty způsobené požáry byly obrovské v Kanadě, kde plameny spálily 53 milionů akrů (asi 21,5 milionu hektarů). Rok 2025 tak byl v tomto ohledu pro tuto severoamerickou zemi druhým nejhorším v historii měření.

Ve Francii byla ztráta lesů způsobená požáry sedmkrát vyšší než v roce 2024. Ve dvou iberských zemích, Španělsku a Portugalsku, pak požáry stály za šedesáti procenty úbytku stromového pokryvu.

Očekává se, že tato hrozba bude v příštích letech kvůli klimatické změně sílit. Ta totiž vytváří teplejší a sušší podmínky, a tím podporuje šíření požárů. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) by při zvýšení globální teploty o čtyři stupně Celsia vzrostla četnost požárů zhruba o třicet procent a spálená plocha o padesát až sedmdesát procent.

Pro Global Forest Watch bude rok 2026 „klíčový“. Možný návrat jevu El Niño, který obvykle přispívá ke zvyšování globálních teplot, zvyšuje riziko zhoršení požárů. Pokrok navíc mohou ovlivnit nadcházející volby v zemích s rozsáhlými lesy i mezinárodní geopolitické napětí.

ERTNews, 29/04/2026 08:48 (GMT+2)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 57 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 13 hhodinami
Načítání...