Do Číny přicestovala početná delegace z Ruska vedená tamním premiérem Michailem Mišustinem. Výpravy se účastní i řada podnikatelů včetně těch, kteří jsou kvůli agresi Moskvy vůči Ukrajině na západních sankčních seznamech. Mišustin v úvodu cesty navštívil obchodní fórum, na programu má i schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Do Číny dorazila velká delegace z Ruska, snaží se posílit ekonomické vazby
Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová upozornila, že návštěva je důležitá především pro Rusko. „Je poměrně zajímavé, že čínské úřady o výpravě s předstihem neinformovaly. Také zprávy v čínských státních médiích jsou velmi strohé a kusé,“ popsala.
Aktuální jednání s podnikateli na ekonomickém fóru v Šanghaji probíhají za zavřenými dveřmi, což dokládá snahu čínských byznysmenů, kteří se scházejí se sankcionovanými ruskými oligarchy, aby při tom nebyli vidět.
Premiér Mišustin už řekl, že očekává, že obchod mezi oběma zeměmi letos poroste a že by mohl dosáhnout objemu 200 miliard dolarů (téměř 4,4 bilionu korun). Dodal, že Moskva je připravená Číně dodávat zemědělské produkty, jednání se ovšem vedou i v oblasti energetiky.
Ekonomická spolupráce Moskvy a Pekingu se aktuálně zintenzivňuje, podle Šámalové je výhodná především pro Čínu, které umožňuje levně kupovat ropu či plyn. Zájem ale má i o kovy či dřevo. Podle Pekingem nedávno zveřejněných údajů dosáhl obchod mezi oběma zeměmi v prvním čtvrtletí zhruba 54 miliard dolarů (bezmála 1,2 bilionu korun), což představuje nárůst o téměř 40 procent v porovnání se stejným časovým obdobím loni.
Agentura Reuters v úterý odpoledne s odkazem na čínská státní média informovala, že tamní premiér Li Čchiang v dopise adresovaném čínsko-ruskému obchodnímu fóru napsal, že země je připravena nadále rozšiřovat ekonomické a obchodní vztahy s Ruskem.
Čínské firmy hledají skuliny v sankcích
Zpravodajka konstatovala, že Čína pomáhá udržet Rusko ekonomicky při životě. „Čínské státní podniky (západní) sankce v zásadě dodržují, aby se samy nedostaly do problémů, ale využívají všechny skuliny,“ uvedla zpravodajka. Například velké čínské banky převedly obchodování s Moskvou na regionální peněžní ústavy, které nejsou na mezinárodní scéně aktivní, a západní sankce se jich tak vůbec nedotýkají.
Že Čína od Ruska nakupuje, také zajišťuje, že Kremlu nevyschly peníze, které potřebuje k vedení útočné války proti Ukrajině. Peking také dodává Moskvě takzvané duální technologie, které mají využití mírové i válečné – jde například o drony, kterými ruská armáda monitoruje pohyb ukrajinských sil.
