Dvě desítky českých policistů odletěly odpoledne do Bulharska, kde se zapojí do ochrany vnější hranice Evropské unie. Hlídkovat budou na hranici se Srbskem v oblasti Kalotina, informoval mluvčí policejního prezídia David Schön. Na střežení evropských hranic se pod hlavičkou agentury Frontex aktuálně podílí 110 mužů a žen v českých policejních uniformách.
Dvacetičlenný český kontingent bude v Bulharsku do 24. listopadu. Jeho příslušníci budou sloužit v běžných uniformách, se zbraní a vždy ve společné hlídce se svými bulharskými kolegy. S patrolováním jim pomůže i služební pes, fena Aroma, kterou si policisté dovezli z Česka.
O možnosti nasazení českých policistů v Bulharsku hovořil počátkem září prezident Miloš Zeman po schůzce se svým bulharským protějškem Rosenem Plevnelievem. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na zářijovém summitu EU v Bratislavě uvedl, že Česko může Bulharsku s ochranou hranic pomoci dvěma desítkami policistů a částkou 20 milionů korun.
S odlétajícími policisty, mezi nimiž bylo i několik žen, se na ruzyňské letiště přišel rozloučit policejní prezident Tomáš Tuhý. „Velmi si vážím vašeho rozhodnutí se dobrovolně zapojit do ochrany evropských hranic a být součástí prvního kontingentu, který bude pod hlavičkou agentury Frontex působit v Bulharsku,“ uvedl Tuhý.
„Aktuálně jsou čeští policisté ještě v Maďarsku a Makedonii,“ dodal mluvčí policejního prezídia.
Do Evropy přichází méně lidí než vloni
Přesto už letos překonalo Středozemní moře více než 300 tisíc migrantů. Potom, co se uzavřela balkánská trasa, míří čluny především do Itálie.
Cesta centrální částí Středozemního moře je v těchto týdnech patnáctkrát frekventovanější než takzvaná balkánská trasa přes Řecko nebo Bulharsko. Tu migranti téměř přestali využívat na jaře, kdy je přestalo na moře pouštět Turecko. V srpnu a září se ale počet příchozích začal mírně zvyšovat. Uprchlíci se snaží dostat dál do Evropy přes řecko-makedonskou hranici.
Věkový průměr je tady 27 let. Naopak do Itálie se plaví průměrně o pět let mladší lidé - a většinou sami bez rodin. Jde téměř výlučně o Afričany, nejčastěji pocházející z Nigérie. Balkánskou cestou se vydávají nejvíce Afghánci, Syřané a Íránci.
Sedmdesát tisíc migrantů zůstalo od jara v Řecku, Bulharsku nebo Srbsku. Směřovali přitom do západní Evropy nebo Skandinávie, kde mají někteří z nich zbytek rodiny. Například Maďarsko jich ale přes hranice propouští jen třicet denně.
