Česko žádá EU o lepší podmínky zařazení jádra a plynu mezi ekologické investice, uvádějí Hospodářské noviny

Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu takzvané taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice. Garantem pro dokument s připomínkami české strany, který bude poslán do Bruselu, je podle serveru ministerstvo průmyslu a obchodu. K návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice se mohou státy EU, zástupci byznysu či nevládní organizace vyjádřit do pátku.

Evropská komise na přelomu roku představila návrh, který za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně Česka, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren.

Server HN.cz uvedl, že české úřady posílají do Bruselu k návrhu taxonomie jedenáct komentářů, které by měly zvýhodnění investic do jádra a plynu více rozvolnit.

Česko chce třeba vypustit limity pro zvýhodnění jádra. „Česká republika žádá o vypuštění ustanovení, která naznačují přechodný charakter jaderné energetiky, zejména lhůty pro povolení provozu stanovené do roku 2045 pro nové elektrárny a do roku 2040 pro stávající elektrárny,“ stojí podle serveru v dokumentu pro Brusel.

České straně vadí také lhůta pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva do roku 2050. Podle Česka nebude z nových jaderných elektráren dokončených po roce 2040 ještě dost radioaktivního odpadu, který by zamířil rovnou do úložiště, píše HN.cz. Stačilo by tak podle Česka mít do roku 2050 pouze stavební povolení k výstavbě úložiště.

Praha požaduje změny i pro plynové elektrárny

Volnější termíny chce Česko také pro zařazení plynových elektráren mezi zvýhodněné ekologické investice. Podle EU to mohou být jen zařízení, která budou od 1. ledna 2026 využívat alespoň třicet procent obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, od 1. ledna 2030 alespoň pětapadesát procent a zcela na ně přejdou do 31. prosince 2035.

Česko chce do návrhu doplnit větu, že tento harmonogram platí, pouze pokud „existují účinné plány nebo závazky schválené řídícím orgánem, které odrážejí možnosti místního trhu a dostupnost technologií“, píše HN.cz. „Obáváme se také, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek vodíku nebo biometanu,“ uvádí tuzemské úřady v připomínkách.

Česko rovněž píše Komisi, že jeden z požadovaných limitů na vypouštění emisí neumožňuje v republice stavět plynové elektrárny pro vykrývání stability sítě. Jde o limit 550 kilogramů oxidu uhličitého na výrobu jedné kilowatthodiny za dobu dvacetiletého provozu. Česko navrhuje zvýšení limitu na 750 až 1350 kilogramů.

Evropská komise chce návrh taxonomie formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně dvacet zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

Načítání...