Česká republika má od turecké strany de facto nabídku převzít celá aktiva projektu Adularya, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu a na kterém se podílely české firmy. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to v úterý řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) přitom odpoledne uvedl, že ztráta pro český stát bude v každém případě velká. Babiš a Havlíček jsou s podnikatelskou delegací na třídenní návštěvě Turecka.
V tuto chvíli Česko hraje nejen o výši ztráty, ale také o další zakázky v Turecku a o spolupráci s tureckými organizacemi, řekl Havlíček po jednání s tureckou ministryní obchodu Ruhsar Pekcanovou.
- Výstavba hnědouhelné elektrárny Yunus Emre společnosti Adularya Enerji Elektrik v Turecku začala v roce 2012, dosud ale nefunguje. Sice už se rozjela, ale kvůli problémům s uhlím z blízkého dolu byla odstavena. Uhlí neodpovídá kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny.
- Hlavním dodavatelem byla česká společnost Vítkovice Power Engineering. Na stavbu elektrárny poskytla úvěr Česká exportní banka (ČEB) ve výši téměř 11,7 miliardy korun. Tato částka tvoří stále nesplacenou jistinu úvěru.
- Celková pojistná angažovanost státní pojišťovny EGAP je pak podle dřívějších informací 16,1 miliardy korun. Různí čeští představitelé už několik let řeší, jak náklady spojené se stavbou elektrárny dopadnou na české daňové poplatníky. Dostavba by mohla přijít až na více než tři miliardy korun.
Česko by problematickou elektrárnu mohlo získat
Nákladný turecký projekt, který zahrnuje nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl, byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby.
Situaci navíc zkomplikovala skutečnost, že po pokusu o puč v Turecku v roce 2016 holding Naksan, do kterého elektrárna Adularya patří, skončil v rukou státu. V srpnu se uskutečnilo třetí kolo tendru na prodej elektrárny, opět se ale nepřihlásil žádný zájemce. Druhý pokus o prodej se uskutečnil na začátku července, první v lednu.
„Řešili jsme i případ Adularye, kde víceméně došlo k zásadní pozitivní změně pozice z turecké strany. Máme de facto nabídku převzít celá aktiva. V rámci ČEB a EGAP to budeme analyzovat, ale je to samozřejmě zásadní obrat v této kauze. Jsem tomu velice rád, že tu máme konkrétní návrh na řešení,“ řekl Babiš.
Jednalo se i o uvězněných českých občanech
Česká delegace dopoledne jednala také s prezidentem tureckého obranného průmyslu. Představila mu pět českých společností, které působí v oblasti letectví, ale i výroby automobilů nebo vývoje informačních systémů. „Jsme členy NATO, Turecko má druhou největší armádu v NATO a investuje obrovské prostředky do obranného průmyslu,“ uvedl Havlíček.
S Erdoganem Babiš hovořil například o podpoře vzájemné obchodní výměny, spolupráci v oblasti migrace či boji s terorismem.
„S panem prezidentem Erdoganem budu jednat o všech oblastech našich bilaterálních vztahů a samozřejmě otevřeme i konzulární témata,“ napsal Babiš na dotaz, zda bude v Ankaře řešit také situaci dvojice českých občanů Markéty Všelichové a Miroslava Farkase. Ti byli odsouzeni za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které jsou v Turecku považovány za teroristickou organizaci.
Babiš navštívil Atatürkovo mauzoleum
Společně s podnikatelskou misí vedenou prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým předseda vlády mimo jiné navštívil i mauzoleum zakladatele Turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka.
Mustafa Kemal, kterému parlament udělil oficiální přezdívku Atatürk (Otec Turků), usiloval ve funkci prvního tureckého prezidenta, kterým se stal v roce 1923, o vytvoření moderního tureckého světského státu. Zasloužil se také o industrializaci země, emancipaci tureckých žen a zavedení latinky. Autokratickými metodami vládl až do své smrti v listopadu 1938.
