Česko bude hledat partnery i mimo V4, Francie dává smysl díky jádru, řekl Bek v Bruselu

Česká vláda hodlá v roce českého předsednictví Evropské unie více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu (V4), na niž se orientoval předchozí kabinet. V Bruselu to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). Na prvním jednání v sídle Evropské komise debatoval mimo jiné o přípravách předsednictví, které začne v červenci. Mezi nové české partnery by podle Beka měla patřit například Francie, která EU vede v současnosti.

„Myslím, že tahle orientace je srozumitelná ve chvíli, kdy diskutujeme o energetickém mixu,“ řekl Bek s odkazem na podporu investic do jádra, za níž Francie i Česko silně lobbovaly. Unijní země v současnosti chystají připomínky k návrhu Evropské komise (EK), aby bylo jádro za určitých podmínek označeno jako udržitelný zdroj, což má přilákat investory.

Návrh EK na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, řadí mezi zelené energie kromě jádra i zemní plyn. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý označil návrh Evropské komise za dobrý a zopakoval, že jádro a zemní plyn mezi ekologické investice podle něj patří. Plán naopak odmítají odpůrci obou technologií, například Rakousko či Německo, kritické je také Španělsko. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti i stoupenci jaderné energie.

Komise plánuje dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Unijní exekutiva předpokládá, že investice budou do jádra směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.

Činitelé EK tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria. Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů. 

Právě takzvaná taxonomie patřila vedle klimatických návrhů a příprav českého předsednictví k tématům, o nichž Bek v Komisi debatoval. Sešel se mimo jiné s českou místopředsedkyní Komise Věrou Jourovou či maďarským eurokomisařem Olivérem Várhelyim.

Bek: Nesmíme slevit z principů právního státu

Česko se podle Beka vedle Francie, kterou vláda přímo zmínila ve svém programovém prohlášení, má zaměřit i na užší spolupráci s Německem či dalšími státy mimo Visegrádskou skupinu, do níž patří kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Bez ohledu na priority předsednictví, na nichž se vláda zatím neshodla, se Česko bude muset od července vyrovnat s rolí prostředníka ve stále vyhrocenější debatě o principech právního státu, kterou vede EU s Budapeští a Varšavou.

„Musíme dokázat věrohodně spojit svoji hodnotovou orientaci s rolí moderátora evropské debaty, což nebude jednoduché, ale já věřím tomu, že se nám ta cesta podaří najít,“ prohlásil Bek. Dodal, že by vláda neměla slevit ze svých postojů, které měli její členové ještě loni v opozici. Tehdy řada z nich kritizovala postoj kabinetu Andreje Babiše (ANO) jako příliš vstřícný k problémům s vládou práva v Polsku či Maďarsku.

„Pokud si dobře vzpomínám na postoje z opozičních dob, tak z některých principů nemůžeme slevit,“ připomněl ministr například hlasování Senátu, který přivítal přijetí pravidel podmiňujících čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Spor o jejich uplatňování by se mohl protáhnout až do českého předsednictví. Vláda Petra Fialy se však zatím k tomuto tématu jednoznačně nepostavila a podle Beka ji čeká velká debata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...