Česká vláda hodlá v roce českého předsednictví Evropské unie více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu (V4), na niž se orientoval předchozí kabinet. V Bruselu to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). Na prvním jednání v sídle Evropské komise debatoval mimo jiné o přípravách předsednictví, které začne v červenci. Mezi nové české partnery by podle Beka měla patřit například Francie, která EU vede v současnosti.
Česko bude hledat partnery i mimo V4, Francie dává smysl díky jádru, řekl Bek v Bruselu
„Myslím, že tahle orientace je srozumitelná ve chvíli, kdy diskutujeme o energetickém mixu,“ řekl Bek s odkazem na podporu investic do jádra, za níž Francie i Česko silně lobbovaly. Unijní země v současnosti chystají připomínky k návrhu Evropské komise (EK), aby bylo jádro za určitých podmínek označeno jako udržitelný zdroj, což má přilákat investory.
Návrh EK na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, řadí mezi zelené energie kromě jádra i zemní plyn. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý označil návrh Evropské komise za dobrý a zopakoval, že jádro a zemní plyn mezi ekologické investice podle něj patří. Plán naopak odmítají odpůrci obou technologií, například Rakousko či Německo, kritické je také Španělsko. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti i stoupenci jaderné energie.
Komise plánuje dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Unijní exekutiva předpokládá, že investice budou do jádra směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.
Činitelé EK tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria. Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů.
Právě takzvaná taxonomie patřila vedle klimatických návrhů a příprav českého předsednictví k tématům, o nichž Bek v Komisi debatoval. Sešel se mimo jiné s českou místopředsedkyní Komise Věrou Jourovou či maďarským eurokomisařem Olivérem Várhelyim.
Bek: Nesmíme slevit z principů právního státu
Česko se podle Beka vedle Francie, kterou vláda přímo zmínila ve svém programovém prohlášení, má zaměřit i na užší spolupráci s Německem či dalšími státy mimo Visegrádskou skupinu, do níž patří kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Bez ohledu na priority předsednictví, na nichž se vláda zatím neshodla, se Česko bude muset od července vyrovnat s rolí prostředníka ve stále vyhrocenější debatě o principech právního státu, kterou vede EU s Budapeští a Varšavou.
„Musíme dokázat věrohodně spojit svoji hodnotovou orientaci s rolí moderátora evropské debaty, což nebude jednoduché, ale já věřím tomu, že se nám ta cesta podaří najít,“ prohlásil Bek. Dodal, že by vláda neměla slevit ze svých postojů, které měli její členové ještě loni v opozici. Tehdy řada z nich kritizovala postoj kabinetu Andreje Babiše (ANO) jako příliš vstřícný k problémům s vládou práva v Polsku či Maďarsku.
„Pokud si dobře vzpomínám na postoje z opozičních dob, tak z některých principů nemůžeme slevit,“ připomněl ministr například hlasování Senátu, který přivítal přijetí pravidel podmiňujících čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Spor o jejich uplatňování by se mohl protáhnout až do českého předsednictví. Vláda Petra Fialy se však zatím k tomuto tématu jednoznačně nepostavila a podle Beka ji čeká velká debata.