Česko bude hledat partnery i mimo V4, Francie dává smysl díky jádru, řekl Bek v Bruselu

Česká vláda hodlá v roce českého předsednictví Evropské unie více než dosud budovat vztahy se zeměmi mimo Visegrádskou skupinu (V4), na niž se orientoval předchozí kabinet. V Bruselu to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). Na prvním jednání v sídle Evropské komise debatoval mimo jiné o přípravách předsednictví, které začne v červenci. Mezi nové české partnery by podle Beka měla patřit například Francie, která EU vede v současnosti.

„Myslím, že tahle orientace je srozumitelná ve chvíli, kdy diskutujeme o energetickém mixu,“ řekl Bek s odkazem na podporu investic do jádra, za níž Francie i Česko silně lobbovaly. Unijní země v současnosti chystají připomínky k návrhu Evropské komise (EK), aby bylo jádro za určitých podmínek označeno jako udržitelný zdroj, což má přilákat investory.

Návrh EK na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, řadí mezi zelené energie kromě jádra i zemní plyn. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý označil návrh Evropské komise za dobrý a zopakoval, že jádro a zemní plyn mezi ekologické investice podle něj patří. Plán naopak odmítají odpůrci obou technologií, například Rakousko či Německo, kritické je také Španělsko. Kvůli některým podmínkám však nabádají k opatrnosti i stoupenci jaderné energie.

Komise plánuje dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Unijní exekutiva předpokládá, že investice budou do jádra směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let.

Činitelé EK tvrdí, že nárok na označení za udržitelnou investici budou mít jen projekty splňující velmi přísná kritéria. Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů. 

Právě takzvaná taxonomie patřila vedle klimatických návrhů a příprav českého předsednictví k tématům, o nichž Bek v Komisi debatoval. Sešel se mimo jiné s českou místopředsedkyní Komise Věrou Jourovou či maďarským eurokomisařem Olivérem Várhelyim.

Bek: Nesmíme slevit z principů právního státu

Česko se podle Beka vedle Francie, kterou vláda přímo zmínila ve svém programovém prohlášení, má zaměřit i na užší spolupráci s Německem či dalšími státy mimo Visegrádskou skupinu, do níž patří kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

Bez ohledu na priority předsednictví, na nichž se vláda zatím neshodla, se Česko bude muset od července vyrovnat s rolí prostředníka ve stále vyhrocenější debatě o principech právního státu, kterou vede EU s Budapeští a Varšavou.

„Musíme dokázat věrohodně spojit svoji hodnotovou orientaci s rolí moderátora evropské debaty, což nebude jednoduché, ale já věřím tomu, že se nám ta cesta podaří najít,“ prohlásil Bek. Dodal, že by vláda neměla slevit ze svých postojů, které měli její členové ještě loni v opozici. Tehdy řada z nich kritizovala postoj kabinetu Andreje Babiše (ANO) jako příliš vstřícný k problémům s vládou práva v Polsku či Maďarsku.

„Pokud si dobře vzpomínám na postoje z opozičních dob, tak z některých principů nemůžeme slevit,“ připomněl ministr například hlasování Senátu, který přivítal přijetí pravidel podmiňujících čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Spor o jejich uplatňování by se mohl protáhnout až do českého předsednictví. Vláda Petra Fialy se však zatím k tomuto tématu jednoznačně nepostavila a podle Beka ji čeká velká debata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu pohřbu svého otce

Nejvyšší íránský vůdce Modžtaba Chameneí se neobjevil ani na posledním aktu šestidenních smutečních obřadů věnovaných jeho otci Alímu, napsala ve čtvrtek BBC. Bývalý nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí, zabitý 28. února při prvních izraelsko-amerických úderech na Teherán, byl nad ránem pohřben ve městě Mašhad na severovýchodě Íránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informovaly světové tiskové agentury. Nejasnosti panují ohledně osudu Chameneího mladšího, který se od březnového jmenování do nejvyšší funkce v teokratickém režimu na veřejnosti neobjevil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí červnového zemětřesení ve Venezuele stoupl nejméně na 3889

Počet obětí dvojice zemětřesení, které v červnu zasáhly Venezuelu, stoupl nejméně na 3889, oznámila ve čtvrtek večer podle agentury AFP venezuelská vláda. Předchozí bilance ze středy uváděla 3811 mrtvých. Počet evidovaných zraněných zůstává již několik dní beze změny na 16 740, o střechu nad hlavou přišlo bezmála 18 tisíc osob.
před 6 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 8 hhodinami

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů, řekla představitelka OSN

Ruské útoky v červnu na Ukrajině zabily nejméně 265 civilistů a dalších 1816 lidí zranily, sdělila ve čtvrtek podle agentury Reuters Radě bezpečnosti náměstkyně generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti Rosemary di Carlová, podle níž jde o nejvyšší čísla od prvních měsíců plnohodnotné ruské invaze. Té se Ukrajina brání od února 2022.
před 9 hhodinami

Útočník z bavorského gymnázia je ve vazbě

Šestnáctiletý mladík, který ve středu v areálu gymnázia v bavorském Schongau nožem těžce zranil dvě 13leté dívky, je ve vyšetřovací vazbě. Je podezřelý mimo jiné z pokusu o vraždu ve dvou případech, sdělily ve čtvrtek dle agentury DPA policie a státní zastupitelství.
před 9 hhodinami

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 10 hhodinami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 13 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.