Londýn - Stovky obyvatel Velké Británie se dnes zúčastnily pohřbu vojáka z druhé světové války Harolda Percivala, který na konci října zemřel v osamění v pečovatelském domově na severozápadě Anglie. Pietní hosté vyslyšeli prosbu místního pohřebního ústavu, který v novinách požádal válečné veterány, aby se s Percivalem přišli rozloučit.
Pohřeb se symbolicky uskutečnil v den, kdy si svět připomíná Den veteránů. Právě 11. listopadu 1918 v 11:00 totiž skončila první světová válka. Příměří podepsala německá generalita ve francouzském Compiegne. Pohřeb Harolda Percivala dnes oficiálně začal rovněž v 11:00.
Devětadevadesátiletý Percival se nikdy neoženil a neměl ani žádné děti, nežije ani žádný z jeho příbuzných. Pohřební ústav se proto obával, že se posledního rozloučení nikdo nezúčastní. Žádost otištěná v místních novinách se rychle rozšířila díky Twitteru a dalším on-line sítím, takže památku někdejšího příslušníka pozemního personálu královského letectva RAF přišlo uctít odhadem asi 500 vojáků, veteránů i civilistů. Řada lidí se do obřadní síně nedostala, i tak ale v dešti setrvala před kaplí.
Dopisy z bojiště řeknou víc než učebnice dějepisu
Americký projekt Odkaz přináší autentická svědectví z válek zachycená přímo jejich aktéry. I po desítkách let vydávají řádky silné emoce. Dopisy ze všech možných válek mají jedno společné - řádky i po dlouhých letech vydávají silné emoce. „Drahá Betty Anne. Viděl jsem něco, co mě přinutilo zamyslet se, proč vlastně bojujeme v téhle válce.“ Takhle psal z druhé světové války příbuzný Andrewa Carrolla, zakladatele projektu.
Od listů z prvních válek, ve kterých Američané bojovali, až po emaily z Afghánistánu. Psaní v obálkách uměla zaznamenat víc, než jen to, co odesilatel vkládal do jejich řádek: například dopis seržanta rodičům psaný na Hitlerově hlavičkovém papíru. Nebo jiný, prostřelený kulkou. Další z dopisů je psán na lodi kotvící v přístavu Pearl Harbour, v den útoku vojáků japonského císaře. „Máme dopisy z občanské války, potřísněné malými krvavými stopami a blátem. Máme dopisy z Vietnamu s rozmazaným inkoustem, psané v lijáku,“ vypráví Carroll.
Sbírka dopisů čítá už na 90 tisíc položek. V archivu Chapmanovy univerzity čekají na digitalizaci a konzervaci. Aby se nikdy nezapomnělo na to, co prožívají vojáci a vojačky, když kolem zuří válka.
