Britské jednotky zadržely u Gibraltaru tanker, zřejmě s íránskou ropou pro Sýrii. Teherán i Madrid se bouří

Gibraltar s pomocí britských mariňáků zadržel supertanker. Místní úřady mají podezření, že převážel íránskou ropu do Sýrie. To by znamenalo porušení sankcí Evropské unie vůči Sýrii a zároveň amerických sankcí vůči Íránu. Podle informací CNN se tanker Grace 1 plavil pod vlajkou Panamy. Teherán mluví o „ilegálním zásahu“, nelibost vyjádřil i Madrid.

Tanker měl podle údajů společnosti Refinitiv Eikon naložit íránskou ropu 17. dubna. Na lodi byly zřejmě více než dva miliony barelů černého zlata. Podle informací televize Al-Džazíra se loď plavila kolem jižního cípu Afriky místo toho, aby využila kratší trasu Suezským průplavem.

Plavidlo zřejmě mířilo k syrské rafinérii Baniyas v přístavu Tartús u Středozemního moře, z níž podle EU těží syrská vláda. Brusel zařadil rafinérii na černý seznam už v roce 2014.

Podle BBC zasahovalo na lodi i třicet mariňáků, kteří se kvůli zásahu plavili z Velké Británie, aby na žádost gibraltarské vlády pomohli během akce.

Předseda gibraltarské správy Fabian Picardo ocenil odvahu námořníků, kteří plavidlo zadrželi. Poděkoval rovněž policii, celním úřadům a vedení přístavu. „Buďte si jistí, že Gibraltar zůstává bezpečným místem plnícím mezinárodní závazky,“ zdůraznil Picardo.

Britský velvyslanec musí akci vysvětlovat v Teheránu

Londýn „rozhodné počínání“ Gibraltaru uvítal; mluvčí premiérky Theresy Mayové považuje akci za jasný vzkaz, že porušování sankcí EU je nepřijatelné.

Damašek zatím akci nekomentoval. Írán mluví o „ilegálním zásahu“ a předvolal si britského velvyslance v Teheránu. Zásah by mohl poškodit už tak narušené vztahy mezi Západem a Íránem, který kvůli americkým sankcím pomalu omezuje závazky vyplývající z mezinárodní jaderné dohody.

Podle španělského ministra zahraničí Josepa Borrella úřady zadržely tanker na žádost Spojených států. Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton zadržení tankeru uvítal a zdůraznil, že Spojené státy a jejich spojenci budou i nadále bránit syrské a íránské vládě „vydělávat tímto nezákonným obchodem“.

Španělsko nyní zvažuje důsledky operace, protože tanker byl zadržen ve vodách, které považuje za své, uvedl Borrell, který byl tento týden navržen na šéfa unijní diplomacie po Italce Federice Mogheriniové. Španělsko neuznává vody u strategického Gibraltaru jako britské.

Washington se o tanker zajímal, protože je odhodlán zabránit Íránu v profitování z obchodování s ropou ve chvíli, kdy islámská republika čelí americkým sankcím. Británie by ale nezakročila na takto zdůvodněnou žádost USA. Když se ale 330 metrů dlouhý tanker dostal do vod Gibraltaru, britské úřady dospěly k závěru, že nemají jinou možnost než jednat v souladu se sankcemi EU proti Sýrii, které Londýn silně podporuje, komentuje akci analytik BBC.

Přesto ale podle BBC bude pro Británii těžké zbavit se nařčení, že jednala na žádost USA. To je problematické zejména proto, že to nahrává íránskému přesvědčení, že Evropa není opravdu odhodlána zachránit mezinárodní jadernou dohodu s Íránem, od které loni odstoupily USA.

Choulostivý Gibraltar

Gibraltar je britské zámořské území – enkláva – nacházející se na okraji Španělska na jihu Pyrenejského poloostrova.

Španělsko bylo nuceno postoupit Gibraltar Velké Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 29 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...