Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem čtvrtého kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Velké Británie. Jde přitom o poslední příležitost dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom. Podobně vzdálené jsou zatím pohledy jednacích týmů v dalších sporných otázkách.
Rybolov měl být podle původních představ Bruselu a Londýna jedním z prvních uzavřených témat rozhovorů. Podle politické deklarace, kterou obě strany podepsaly před lednovým odchodem Británie z evropského bloku, měla být dohoda o právech rybářů z kontinentu hotova do poloviny roku.
Šéf unijního jednacího týmu Michel Barnier sice dal po květnovém kole rozhovorů najevo mírný optimismus, který minulý týden přiživily hlasy diplomatů tvrdící, že EU je ochotna slevit ze svých požadavků.
Ministři osmi unijních zemí, jejichž rybáři jsou více či méně závislí na lovu ve vodách u Velké Británie, však Barniera vyzvali, aby trval na zachování současných práv, s čímž ostatně počítá vyjednávací mandát Evropské komise schválený členskými státy.
Zatímco dosavadní stav zajišťuje všem unijním zemím pevně stanovené kvóty, Londýn chce začít uplatňovat nový výpočet, který by výrazně zvýhodnil britské rybáře.
Londýn chce rybolov řešit zvlášť
Přestože rybolov zaměstnává v EU jen přibližně 170 tisíc lidí a tvoří méně než procento unijního HDP, trvá Evropská komise na tom, že bez vyjednání této věci nebude možné dosáhnout obchodní dohody. Velká Británie naproti tomu chce o rybách jednat nezávisle na rozhovorech o obchodu.
Rybolov by se podle diplomatů mohl stát tématem, jež hrozí rozdělit dosud velmi jednotný přístup členských zemí. Pobřežní země jako Francie, Nizozemsko či Belgie sice trvají na zmíněném statu quo, někteří zástupci vnitrozemských států však podle médií začínají označovat požadavek za neudržitelný a volají po ústupcích.
Vedle rybolovu, který podle kalendáře rozhovorů zabere tento týden vyjednávačům nejvíce času, se mají jednání točit okolo dalších sporných témat, mezi nimiž jsou například jednotná pravidla hospodářské soutěže či dohled nad jejich dodržováním. Podle vyjádření zástupců obou stran se ani v těchto bodech nerýsuje žádná dohoda.
Johnson prodloužení přechodného období odmítá
Současné kolo bude přitom zásadní pro průběžné hodnocení vývoje rozhovorů, které mají EU a Británie v plánu na konci června. Britský premiér Boris Johnson se ve druhé půlce měsíce chystá navštívit Brusel, aby osud rozhovorů probral s unijními špičkami.
Diplomaté přitom očekávají, že při pokračující patové situaci bude čelit sílícím výzvám k prodloužení nyní na konci roku končícího přechodného období, což by poskytlo více času na dohodu. Lhůtu lze posunout až o dva roky, Londýn o to však musí požádat nejpozději na konci června.
Johnson a jeho lidé to však rázně odmítají, neboť v průběhu přechodné doby musí Velká Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod Unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu serveru Politico by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by to oficiálně navrhla EU.
Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.
