Brexit dle Sunaka přinesl příležitosti, nespokojenost Britů ale roste

3 minuty
Události: Británie tři roky po Brexitu
Zdroj: ČT24

Brexit je obrovskou šancí pro růst a Británie využila řadu příležitostí, které jí přinesl, myslí si premiér Rishi Sunak. Země si připomíná třetí výročí odchodu z Evropské unie. Jeho tvrzení je ale v ostrém kontrastu s nedávnými průzkumy veřejného mínění, které naznačují rostoucí nespokojenost Britů s průběhem i výsledky brexitu i s ekonomickými prognózami.

Sunak věří, že Britové „udělali obrovský pokrok při využívání svobod, které nabízí brexit, k řešení generačních výzev. Ať už jde o nejrychlejší zavádění vakcín v Evropě, zajištění obchodních dohod s více než sedmdesáti zeměmi nebo znovuzískání kontroly nad našimi hranicemi“. 

Premiér dodal, že Spojené království si od odchodu z EU „sebevědomě razilo cestu nezávislého národa“ a že „tato dynamika nepolevuje“. V prohlášení Downing Street ale zdůrazňuje zejména příležitosti, které odchod z EU podle ní přináší, včetně růstu britské ekonomiky. Severní Irsko a tamní politický pat ohledně pobrexitových obchodních pravidel, kvůli kterému už téměř rok prakticky nefunguje regionální parlament, ale nezmiňuje.

Sunak prohlášení učinil v době, kdy jeho vláda čelí řadě výzev. V posledních měsících stávkovaly nebo se chystají stávkovat tisíce zaměstnanců, kteří jsou v době prudce rostoucí inflace a krize životních nákladů nespokojení se svými platy. Očekává se, že ve středu se uskuteční největší stávka za posledních deset let. Zúčastnit se jí má kolem sta tisíc zaměstnanců britské veřejné správy a mimo jiné také učitelé v Anglii a Walesu.

Zpravodaj České televize ve Velké Británii Lukáš Dolanský věří, že za situaci na pracovním trhu může právě i brexit. Od něj totiž ze Spojeného království odešlo asi 330 tisíc pracovníků, kteří byli původem z EU. „Asi by bylo nefér říct, že za všechno může brexit, třeba problémy ve zdravotnictví jsou neřešené dlouhodobě, nicméně počet zaměstnanců původem z EU klesá, takže brexit má na propadu ekonomiky podíl,“ vysvětlil.

Ekonomické problémy

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu letos v Británii klesne HDP o šest desetin procenta, zatímco ostatní ze skupiny vyspělých ekonomik světa G7 čeká růst, a britská ekonomika podle prognóz zaostane dokonce i za ruskou, která se musí vypořádávat se sankcemi za invazi na Ukrajinu.

Podle analýzy agentury Bloomberg stojí brexit britskou ekonomiku desítky miliard liber ročně, přičemž dopady se týkají všeho od podnikových investic až po schopnost firem najímat pracovníky.

Velké problémy hlásí také drobné britské podniky. „Dřív stála přepravka piva dvacet liber, ať už jste ho poslal do Amsterdamu nebo Dublinu. Teď je to dvě stě liber. A kdo chce platit dvě stě liber za pivo? Nikdo,“ prohlásil zakladatel místního pivovaru Combie Cryan. K tomu se přidává pokles počtu pracovníků z EU a komplikace pro Evropany, kteří na ostrovech žijí.

Veřejná podpora brexitu ve Spojeném království je na historickém minimu. Podle listopadového průzkumu společnosti YouGov se méně než třetina Britů domnívá, že to bylo dobré rozhodnutí. Každý pátý zastánce brexitu změnil názor. Podle ankety stejné agentury z minulého týdne si navíc 63 procent respondentů myslí, že vláda řeší otázku brexitu špatně. 

10 minut
Studio 6: Tři roky od odchodu Velké Británie z EU
Zdroj: ČT24

Brexit byl dobrý nápad jen podle tří z 632 obvodů

V pondělí zveřejnila agentura Ipsos průzkum, který ukázal, že 45 procent respondentů si myslí, že brexit probíhá hůře, než očekávali, což je prudký nárůst oproti 28 procentům v červnu 2021.

„Protože jsme příliš malí na to, abychom přežili v současném světě. Měli bychom být součástí něčeho většího,“ myslí si Ken Waterhouse, jeden ze stoupenců EU, kteří chodí každou středu protestovat před britskou poslaneckou sněmovnu.

Průzkum názorového webu UnHerd ukázal, že pouze ve třech volebních oblastech Británie si většina lidí stále myslí, že brexit byl dobrý nápad. Ve zbývajících 629 volebních obvodech v Anglii, Skotsku a Walesu je nyní více lidí, kteří si myslí, že Británie udělala chybu, když vystoupila z EU, než těch, kteří jsou s výsledkem nadále spokojeni.

Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po zhruba tříletém vyjednávání. Členem bloku a jeho předchůdců byla od roku 1973. Následovalo přechodné období do konce roku 2020, během nějž se země ještě řídila unijními pravidly. Na jeho konci se podařilo vyjednat dohodu o budoucích vztazích mezi Británií a EU, která začala provizorně platit od začátku roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 45 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...