Evropská komise představila ve středu rozsáhlý ekologický balíček. Navrhuje například rozšířit systém emisních povolenek i na silniční či lodní dopravu a vytápění budov. Počítá rovněž s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot. Chce také, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Pokud změny schválí členské státy a Evropský parlament, začne většina z nich platit od roku 2026. Důsledky navrhovaných předpisů budou pro české hospodářství a firmy značné, shodli se zástupci oborových asociací a svazů.
Auta bez emisí či 40 procent energie z čistých zdrojů. Evropská komise ambiciózně zelená
Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi Unií a ostatními částmi světa.
Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty.
Začala dlouhá a složitá cesta
„Plán je zatím na úplném začátku. Čeká ho dlouhá cesta evropským parlamentem i komplikované schvalování členskými státy. Některé, jako například Polsko, jsou zásadně proti,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař si myslí, že je poměrně velká šance, že balíček projde, ale v jiné podobě, než byla nyní představena. Doufá, že dopady na spotřebitele budou ještě přehodnoceny. Zvýšenými cenami bude do určité míry zasažen sektor dopravy, bydlení a energetiky, ale „my se musíme postarat, aby to bylo kompenzováno zranitelným občanům nebo regionům“.
Očekává ještě citlivou diskusi o podobě balíčku. I proto, že jde o 14 návrhů, z toho čtyři zcela nové. Záležet bude na mnoha faktorech, na ceně povolenek, na vývoji poptávky po energeticky náročných službách i třeba na četných volbách v jednotlivých členských státech EU.
- Evropská komise navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon.
- Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
- Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov.
- EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
- Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
- Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
- Zdroj: ČTK
V rámci odděleného nového systému se má podle návrhu nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.
Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle Komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu korun), které by vedle podpory chudších domácností měly sloužit rovněž k investicím například do energetické účinnosti budov.
Studio ČT24: Lukáš Dolanský k novému balíčku Evropské komise (zdroj: ČT24)
Auta mají být zcela bez emisí
Prodej nových aut na benzinový či dieselový pohon bude možná v Evropské unii od roku 2035 prakticky vyloučen.
Evropská komise také navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což by zásadně prodražilo jejich výrobu. Unijní exekutiva chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Plán musí nejprve schválit členské státy a Evropský parlament, což může podle unijních činitelů i kvůli očekávaným námitkám části automobilové lobby trvat až několik let.
Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise kalkuluje s průměrnou životností automobilu patnáct let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.
Omezení se ovšem mají týkat již roku 2030, dokdy by se měly emise z automobilů omezit o 55 procent proti dnešním hodnotám. Komise přitom původně usilovala až o 60 procent, po tlaku některých států včetně Česka však cíl mírně snížila. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
Řada automobilek již do produkce elektrických vozů investovala velké peníze a například Volkswagen počítá s ukončením prodeje benzinových a dieselových aut v Evropě do 15 let. Někteří výrobci však požadují větší pružnost v termínech či výraznější veřejné investice do infrastruktury pro elektromobily.
Čtyřicet procent energie z čistých zdrojů
Dále EK navrhla, aby se podíl obnovitených zdrojů na výrobě energie Evropské unii do roku 2030 zvýšil na čtyřicet procent. Dosavadní cíl činil 32 procent.
Energetika podle statistiky EK produkuje v zemích sedmadvacítky až tři čtvrtiny celkových emisí skleníkových plynů, proto na ni Brusel pamatuje hned v několika návrzích. „Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, musíme přeměnit evoluci v obnovitelných zdrojích na revoluci a zajistit, abychom na cestě k ní zbytečně neplýtvali energií,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady.
Unijní státy tak budou muset do konce tohoto desetiletí více než dosud začlenit do svých energetických mixů zdroje jako vítr, slunce, vodu či biomasu. Právě spalování dřeva, které kritizuje řada ekologických organizací, se ovšem týká i změna pravidel. Elektrárny a teplárny na biomasu s kapacitou přes pět megawattů (MW) budou muset nově dokazovat, že produkují méně emisí než podniky používající fosilní paliva. Dosud se to týkalo pouze závodů od 20 MW.
Celá EU by podle nynějšího návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám. Změny se podle představ Komise dotknou i minimálního zdanění energií, které se má nově vypočítávat nikoli z objemu jednotlivých paliv, ale z jejich energetické hodnoty. Brusel také chce přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.
Ekologické organizace kritizují ústupky
Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise zástupci ekologických organizací. Balíček však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu – například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Uvedli to zástupci Klimatické koalice, sdružující ekologické organizace.
„Na první pohled celý balíček legislativních návrhů vypadá ambiciózně, například zcela nový je návrh na zdanění leteckého benzinu, návrh na uhlíkové clo na dovoz či postupný konec fosilních paliv v dopravě. Bohužel, některé návrhy představují ústupek fosilnímu průmyslu v podobě pomalého zavádění či různých výjimek,“ uvedl Jiří Jeřábek z Greenpeace. „Zdanění leteckého paliva bude plně implementováno až v roce 2033 a transformaci automobilového sektoru bychom si dokázali představit rychleji, než navrhla Evropská komise.“
„Nové návrhy Evropské komise jsou hlavně velkou příležitostí pro snížení našich rekordních emisí skleníkových plynů a vyčištění našeho ovzduší, které je vlivem zastaralého vytápění, uhelné energetiky a dopravy druhé nejhorší v EU,“ řekl k balíku Jiří Koželouh, expert na energetiku Hnutí Duha. „Je to zároveň příležitost pro český průmysl, který bude energetiku i dopravu modernizovat. Ale je nutné všechna opatření uchopit sociálně citlivě a transformaci nastavit spravedlivě,“ zdůraznil. Upozornil na to, že zejména rodinám s nižšími příjmy musí být dostupné dotace na zateplování, nové kotle či fotovoltaické panely i pomoc s jejich vyřízením, aby nebyly závislé na fosilních palivech.
Pohledem českých politiků
Místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra se domnívá, že to není cesta k zelené Evropě, ale cesta k dražšímu životu v Evropě. „Lidé zde budou vystaveni naprosto unikátnímu experimentu, který povede ke zdražení bydlení, topení, svícení, dopravy.“ Dodal, že navíc neuvidíme výsledky tohoto snažení, protože co Evropa na emisích ušetří, Čína vypustí navíc. „Obávám se, že to povede k destabilizaci a lidé se mohou začít bouřit. Čekají nás těžké doby.“
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) připomněl, že k těmto cílům se zavázala jak Evropa, tak Česko. „Tohle je pouze konkrétní realizace, jaká funguje v rámci EU,“ dodal. K cíli snížit emise nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 řekl, že už se to snížilo zhruba o 35 procent a před námi je už jen menší kus cesty. „Je to realistický způsob, jakým naší planetu zachránit před klimatickými změnami,“ zhodnotil balíček. Domnívá se také, že pro Evropu bude důležité být tím, kdo určuje směr. Tedy kdo vytváří opatření, která pak budou napodobována. Myslí si, že pak se přidají další velcí hráči typu USA, Číny a Indie.
UK: Evropská komise chystá ekologický balíček (zdroj: ČT24)
K chystatnému zavedení uhlíkového cla řekl Vondra, že je to cesta vynucená evropským průmyslem, který by jinak utekl do Číny. Dodal však, že se to ještě musí domluvit na půdě Světové obchodní organizace a může to vést i k obchodním válkám. U změn v automobilovém průmyslu a přechodu na elektromobilitu čeká, že inovační těžiště se z Evropy přesune více na Východ.
Naopak Peksa si myslí, že evropské automobilky mají plán přechodu na elektromobilitu připraven a je to pro ně velká příležitost investovat. „Je to příležitost pro ty, kteří dovedou myslet dopředu, a ne pro ty zpátečnícké,“ řekl europoslanec.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček řekl, že Evropa je bezesporu lídrem v naplňování zelené ekonomiky a tímto chce navýšit svůj náskok. „Vydali jsme se na cestu, ze které není návratu,“ řekl s tím, že bude záležet na Česku, zda se po ní rychle vydá, aby uspělo, nebo ne. Uvítal by proto například vznik velké výroby baterií. „Zdejší montovny zaniknou, to je realita, ať o tom budeme říkat cokoliv,“ doplnil.
Zároveň uvedl, že zde bude odpor menších a chudších zemí. Vidí však i příležitost pro vznik velkých evropských firem typu Googlu. Důsledkem této cesty bude podle něho určitě zdražování a bude nutno přijmout opatření, aby to nebylo necitlivé vůči chudší části obyvatel. Nevylučuje růst sociálního napětí a rozporů mezi Východem a Západem Evropské unie.