Austrálie odmítne globální pakt o migraci a ve své imigrační politice ještě přitvrdí

Austrálie nepodepíše globální pakt OSN o migraci, jelikož je v rozporu s přísnou imigrační politikou a ohrozil by bezpečnost státu. Oznámil to australský premiér Scott Morrison. Migrační pakt podle dřívějších prohlášení nepodpoří ani Česko, Rakousko, Polsko, Maďarsko nebo Izrael. Již dříve se odmítavě k dokumentu postavily Spojené státy.

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.

Nezávazná dohoda schválená v červenci všemi zeměmi OSN kromě Spojených států má být přijata na prosincové ministerské schůzce v marockém městě Marrákeš.

„Globální pakt o migraci by ohrozil australské zájmy,“ uvedl Morrison v rozhovoru s 2GB Radio. „Nerozlišuje mezi těmi, kteří přijdou do Austrálie nelegálně, a těmi, kteří přijdou správným způsobem,“ doplnil.

Austrálie chce svou imigrační politiku dál zpřísňovat

obrázek
Zdroj: ČT24

Austrálie uplatňuje dlouhodobě přísnou migrační politiku a uprchlíky do země vůbec nevpouští. Australské vojenské námořnictvo zastavuje lodě s běženci na moři a vrací je zpět. Ani uprchlíkům, kteří doplují až k australským břehům, není umožněno se v zemi usadit a jsou posíláni do internačních táborů mimo území Austrálie.

Austrálie stanovila horní limit pro nově příchozí imigranty na 190 tisíc za rok. Morrison ale nedávno oznámil, že tento počet hodlá jeho vláda snížit.

Tvrdý postoj k migraci je podle Reuters ze strany Morrisona pokusem získat přízeň voličů před parlamentními volbami, které se v Austrálii musí uskutečnit do května 2019. Podle pondělního průzkumu mínění agentury Fairfax-Ipsos si 45 procent australských voličů přeje snížit počty imigrantů vpuštěných do Austrálie, něco málo přes 20 procent naopak chce, aby jich země přijala víc.

Angela Merkelová
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Zlepšení podmínek běženců je v našem zájmu, tvrdí Merkelová

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je globální pakt o migraci krokem správným směrem a zlepšení životních podmínek migrantů je i v německém národním zájmu. „Chceme rozumné podmínky (pro běžence) po celém světě, protože jinak si lidé samozřejmě řeknou, že je jen pár zemí, do nichž mohou jít,“ řekla Merkelová německým poslancům.

„Tento pakt o migraci, stejně jako pakt pro uprchlíky jsou správným pokusem o odpověď, jak řešit globální problémy mezinárodně a společně,“ dodala.

Merkelová připomněla, že v dnešním světě je na 220 násilných konfliktů, které mají dopad na více než miliardu dětí a z domovů vyhnaly přes 68 milionů běženců. Řešit jejich situaci není podle kancléřky v silách jediné země, na což v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize, přišlo i Německo.

Kancléřka zdůraznila, že pakt je právně nezávazný a nenaruší německou suverenitu. Odmítla také kritiku, že se o něm ve spolkové republice dostatečně veřejně nedebatovalo. O tom, jak mezinárodně řešit migraci, se podle ní vede debata poslední tři roky.

Pro přijetí paktu jsou v Německu všechny parlamentní strany s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), i když i v konzervativní unii CDU/CSU se ozývají kritické hlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 27 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 1 hhodinou

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 2 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 3 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 9 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...