Americký Senát schválil sociální a klimatický balík. Při rovnosti hlasů rozhodla viceprezidentka

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Senát návrh zákona schválil v poměru 51 hlasů ku 50. Pro se vyslovilo všech 50 demokratů a rozhodující hlas přidala viceprezidentka Kamala Harrisová. Padesátka republikánských senátorů hlasovala proti. Republikáni plán odmítají, protože podle nich poškodí ekonomiku a podpoří už tak vysokou inflaci.

Senátoři k hlasování přistoupili po více než patnácti hodinách jednání o dodatcích k návrhu. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů se podle agentury Reuters očekává v pátek, poté musí zákon ještě svým podpisem potvrdit prezident.

„Sněmovna by měla schválit návrh zákona o klimatických změnách, daních a lécích co nejdříve a já se těším na to, až ho budu moci podepsat,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném po hlasování.

Co zákon obsahuje

Zákon by měl v případě schválení zajistit vládě v příštích deseti letech více než 700 miliard dolarů (16,9 bilionu korun) v příjmech. Většinu této částky má zajistit zavedení minimálně 15procentní daně pro výdělečné korporace, v kombinaci s posílením daňového úřadu IRS. Schválení zákona také umožní vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat o cenách léků s farmaceutickými společnostmi, což by podle autorů návrhu ušetřilo státu další desítky miliard dolarů.

Zhruba 430 miliard dolarů (10,3 bilionu korun) z příjmů pak vláda použije na své záměry. Klimatická a energetická složka balíku vyčleňuje 374 miliard dolarů (devět bilionů korun) na finanční mechanismy motivující firmy a občany ke snižování uhlíkových emisí, což by podle médií byla největší investice Washingtonu do boje proti klimatickým změnám.

Plán zahrnuje například daňové úlevy pro výrobce solárních panelů nebo pro jednotlivce, kteří si koupí elektromobil. Další investice by měly pomoci Američanům snížit výdaje na zdravotnictví, například zastropováním plateb seniorů za léky na předpis na částce 2000 dolarů (48 tisíc korun) ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vítězství nemůžete měřit okupovanými územími, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který v projevu mimo jiné zdůraznil, že „žádná velmoc nemůže vyhrát boj s realitou“. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54AktualizovánoPrávě teď

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50AktualizovánoPrávě teď

Rusko vyšetřuje zakladatele Telegramu Durova, podezírá ho z „napomáhání terorismu“

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.
07:41Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 29 mminutami

ŽivěBezpečnost je odpovědností nás všech, řekl Pavel k výročí ruské invaze

Zajištění bezpečnosti je primární funkcí státu, řekl český prezident Petr Pavel v Senátu k výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ke které došlo přesně před čtyřmi roky, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v horní komoře. Zatímco Pavel se rozhodl pozvání využít, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Na Hradě se předtím prezident sešel s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Děláme maximum pro ukončení války, řekl k výročí velké ruské invaze Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin za čtyři roky války nedosáhl svých cílů, Ukrajina ubránila svou nezávislost. V den čtvrtého výročí plnohodnotného vpádu ruských vojsk do své země to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU a evropských zemí v úterý uctili v Kyjevě padlé ukrajinské vojáky. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že „speciální ruská operace na Ukrajině“ zatím nedosáhla svých cílů a bude pokračovat.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové se pokoušeli ukrajinské děti převychovat, říká deportovaná dívka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.
před 4 hhodinami
Načítání...