Ekologičtí aktivisté v neděli vyklidili povrchový důl Garzweiler v porýnské hnědouhelné pánvi na západě Německa, kam se jim podařilo v sobotu i přes policejní uzávěru proniknout. Končí také blokáda tratě, po které se vozí uhlí do blízkých elektráren v Neurathu a Niederaussemu, které stejně jako důl Garzweiler patří skupině RWE. S odvoláním na policii to napsala agentura DPA a na Twitteru to potvrdila také ekologická skupina Ende Gelände, která demonstraci organizovala.
Aktivisté ukončili blokádu uhelného dolu v Německu. Vyklizení jámy provázely střety s policií
Policisté v sobotu začali demonstranty z dolu vyvádět a DPA v neděli uvedla, že odpůrci těžby kladli policistům ještě dopoledne silný odpor. Aktivisté nicméně již v sobotu oznámili, že blokádu ukončí v neděli dopoledne. Tento termín ale nedodrželi, což protestující zdůvodňují nepřátelským postupem policie.
„Za dopoledními průtahy je výhradně špatná komunikace mezi policií a prokuraturou,“ uvedlo na Twitteru hnutí Ende Gelände. Dodalo, že aktivisté dohodu s policií splnit chtěli, ale policie nedodržela slib zajistit volný odchod všem účastníkům protestu.
Demonstranti se rozdělili do pěti skupin, které nazvali prsty. „Zlatý prst“ pronikl do dolu a „zelený prst“ o počtu zhruba 800 lidí již v pátek zablokoval takzvanou severojižní trať mezi dolem a elektrárnami, které leží jihovýchodně od důlního díla. Ende Gelände na Twitteru sdělilo, že i zde blokáda končí a že aktivisté ještě před odchodem sbírají odpadky, aby po nich na místě nic nezůstalo.
Na sobotní demonstraci přišlo k dolu Garzweiler podle jedné z organizátorských skupin kolem osmi tisíc lidí. Několik stovek z nich během dne navzdory varování, že to může být životu nebezpečné, prorazilo policejní kordon a vniklo do dolu.
Osm policistů utrpělo zranění
Při střetu utrpělo osm policistů zranění. Policie při zásahu proti aktivistům použila pepřový sprej. Odpůrci těžby uhlí z ekologické skupiny Ende Gelände na Twitteru odsoudili „policejní násilí“. Další potyčky vypukly, když se někteří aktivisté pokoušeli osvobodit své zadržené kolegy. Někteří z těch, kteří policisté zadrželi, si stěžovali, že dlouhé hodiny nedostali najíst ani napít, což policie popírá. Počet zraněných ani zadržených aktivistů úřady nezveřejnily.
RWE kvůli protestu z bezpečnostních důvodů zastavila v některých částech dolu práci. „Není to tak, že bychom hned museli odstavovat elektrárny,“ citovala agentura DPA mluvčího společnosti.
K dolu Garzweiler v sobotu dorazili i účastníci páteční manifestace za lepší ochranu klimatu, na kterou v nedalekých Cáchách přišlo několik desítek tisíc lidí. K jejich sobotnímu poklidnému protestnímu pochodu, při kterém dávali najevo svůj odpor vůči dolování a spalování uhlí nebo bourání vesnic kvůli těžbě, se připojili i rodiny s dětmi a starší lidé. Protestovali také proti dalšímu kácení Hambašského lesa, které má v plánu RWE, aby mohla rozšířit dobývání uhlí.
Preference Zelených v Německu sílí
Agentura AP napsala, že pod vlivem studentských manifestací za lepší ochranu klimatu i sílících preferencí opozičních Zelených kancléřka Angela Merkelová stanovila cíl, aby se Německo do roku 2050 stalo neutrálním, pokud jde o emise oxidu uhličitého. Do roku 2038 má pak ukončit činnost všech uhelných elektráren. Aktivisté nicméně požadují rychlejší přechod na obnovitelné zdroje. Tvrdí, že jde o budoucnost planety ohrožené klimatickou katastrofou.
Hnutí podporuje i jeden z nejvlivnějších současných vědců Hans Joachim Schnellnhuber. Ten působil jako bývalý poradce Baracka Obamy či Angely Merkelové. „Ničíme základy naší civilizace. Dítě, které se dnes narodí, se dožije do světa, ve kterém půjde o přežití,“ komentoval vědec.
Jako hlavní následky politické nečinnosti vidí války, hlad a masovou migraci miliard lidí. Popírání klimatické změny označuje za hazardování s budoucností mladé generace. Podpořil proto i hnutí Fridays for Future, které podnítila švédská studentka Greta Thurnbergová.