Afghánské síly a jejich spojenci zabili víc lidí než radikálové. Poprvé za 18 let válečného konfliktu

Síly vlády v Kábulu včetně spojenců z NATO zabily v Afghánistánu za první polovinu roku více civilistů než radikálové v čele s hnutím Taliban, ukazují čísla mise OSN. Stalo se tak poprvé za 18 let války. Šéf Bílého domu Donald Trump chce snížit stav vojsk USA v Afghánistánu do voleb 2020. V zemi působí dvacet tisíc amerických a spojeneckých vojáků, kteří cvičí, pomáhají a radí afghánským jednotkám.

Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ve zprávě upozorňuje, že při operacích afghánské armády a zahraničních jednotek proti povstalcům umírají civilisté čím dál častěji. Jedná se například o letecké útoky, pozemní boje a noční razie v úkrytech ozbrojenců, kteří se velmi často úmyslně skrývají mezi civilním obyvatelstvem.

Afghánští vojáci podle mise UNAMA připravili mezi 1. lednem a 30. červnem při akcích proti extremistům o život 403 civilistů, dalších 314 civilních obyvatel zahynulo vinou útoků mezinárodních sil. Celkový počet 717 obětí je vyšší než 531 civilistů, které během stejného časového období usmrtili členové Talibanu, takzvaného Islámského státu a dalších radikálních skupin.

Vláda v Kábulu ani afghánská armáda zprávu zatím nekomentovaly. Mluvčí amerických sil v Afghánistánu Sonny Leggett zdůraznil, že americká armáda úzce spolupracuje s afghánskými bezpečnostními silami, aby civilním obětem zabránila.

Nejnižší číslo za sedm let, ale stále nepřijatelné

Celkový počet obětí přitom podle OSN klesá. V prvních šesti měsících roku 2019 to bylo 3812 mrtvých a zraněných, což je nejnižší číslo za sedm let, přesto je „šokující a nepřijatelné“, upozorňuje UNAMA.

„Přestože američtí vojenští činitelé v Kábulu opakovaně tvrdí, že berou civilní oběti vážně, neprobíhají adekvátní vyšetřování, aby se zjistila přesná čísla a chyby. Obvyklý argument, že se Taliban ukrývá mezi civilisty, není omluvou pro zabíjení a zraňování civilistů v takových počtech a v žádném případě není omluvou pro některé případy, které se možná mohou řadit k válečným zločinům,“ uvedla zástupkyně ředitele asijské pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Trump chce dohodu s Talibanem do příštích voleb, zřejmě za každou cenu

Prezident Donald Trump chce do prezidentských voleb v listopadu 2020 omezit počet amerických vojáků nasazených v Afghánistánu. „Byl jednoznačný: ukončit nekonečnou válku, snížit počet, omezit. Doufáme, že celkově potřeba bojových jednotek v regionu klesá,“ konstatoval ministr zahraničí Mike Pompeo. „Chceme, aby země zase patřila Afgháncům a abychom snížili miliardové sumy, které každoročně (na válku) vydáváme,“ dodal ministr.

Trump po zvolení prezidentem v roce 2017 prohlásil, že americké jednotky budou v Afghánistánu nasazeny do doby, než USA přinutí povstalce z Talibanu k dojednání mírové smlouvy s Kábulem o ukončení osmnáctileté války. Jednání USA s radikály začalo loni, výsledkem má být dohoda o stažení amerických vojsk výměnou za záruky, že Afghánistán se nestane útočištěm teroristických skupin.

Podle agentury Reuters slova amerického ministra naznačují, že Washington je ochoten s Talibanem uzavřít jakoukoli dohodu, která umožní aspoň částečný odchod amerických vojáků z Afghánistánu dříve, než američtí voliči rozhodnou o novém prezidentovi USA. Žádný ohled přitom nebude Bílý dům podle Reuters brát na osud kábulské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 1 hhodinou

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 2 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 3 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 9 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 12 hhodinami
Načítání...