Afghánské síly a jejich spojenci zabili víc lidí než radikálové. Poprvé za 18 let válečného konfliktu

Síly vlády v Kábulu včetně spojenců z NATO zabily v Afghánistánu za první polovinu roku více civilistů než radikálové v čele s hnutím Taliban, ukazují čísla mise OSN. Stalo se tak poprvé za 18 let války. Šéf Bílého domu Donald Trump chce snížit stav vojsk USA v Afghánistánu do voleb 2020. V zemi působí dvacet tisíc amerických a spojeneckých vojáků, kteří cvičí, pomáhají a radí afghánským jednotkám.

Asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) ve zprávě upozorňuje, že při operacích afghánské armády a zahraničních jednotek proti povstalcům umírají civilisté čím dál častěji. Jedná se například o letecké útoky, pozemní boje a noční razie v úkrytech ozbrojenců, kteří se velmi často úmyslně skrývají mezi civilním obyvatelstvem.

Afghánští vojáci podle mise UNAMA připravili mezi 1. lednem a 30. červnem při akcích proti extremistům o život 403 civilistů, dalších 314 civilních obyvatel zahynulo vinou útoků mezinárodních sil. Celkový počet 717 obětí je vyšší než 531 civilistů, které během stejného časového období usmrtili členové Talibanu, takzvaného Islámského státu a dalších radikálních skupin.

Vláda v Kábulu ani afghánská armáda zprávu zatím nekomentovaly. Mluvčí amerických sil v Afghánistánu Sonny Leggett zdůraznil, že americká armáda úzce spolupracuje s afghánskými bezpečnostními silami, aby civilním obětem zabránila.

Nejnižší číslo za sedm let, ale stále nepřijatelné

Celkový počet obětí přitom podle OSN klesá. V prvních šesti měsících roku 2019 to bylo 3812 mrtvých a zraněných, což je nejnižší číslo za sedm let, přesto je „šokující a nepřijatelné“, upozorňuje UNAMA.

„Přestože američtí vojenští činitelé v Kábulu opakovaně tvrdí, že berou civilní oběti vážně, neprobíhají adekvátní vyšetřování, aby se zjistila přesná čísla a chyby. Obvyklý argument, že se Taliban ukrývá mezi civilisty, není omluvou pro zabíjení a zraňování civilistů v takových počtech a v žádném případě není omluvou pro některé případy, které se možná mohou řadit k válečným zločinům,“ uvedla zástupkyně ředitele asijské pobočky lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Trump chce dohodu s Talibanem do příštích voleb, zřejmě za každou cenu

Prezident Donald Trump chce do prezidentských voleb v listopadu 2020 omezit počet amerických vojáků nasazených v Afghánistánu. „Byl jednoznačný: ukončit nekonečnou válku, snížit počet, omezit. Doufáme, že celkově potřeba bojových jednotek v regionu klesá,“ konstatoval ministr zahraničí Mike Pompeo. „Chceme, aby země zase patřila Afgháncům a abychom snížili miliardové sumy, které každoročně (na válku) vydáváme,“ dodal ministr.

Trump po zvolení prezidentem v roce 2017 prohlásil, že americké jednotky budou v Afghánistánu nasazeny do doby, než USA přinutí povstalce z Talibanu k dojednání mírové smlouvy s Kábulem o ukončení osmnáctileté války. Jednání USA s radikály začalo loni, výsledkem má být dohoda o stažení amerických vojsk výměnou za záruky, že Afghánistán se nestane útočištěm teroristických skupin.

Podle agentury Reuters slova amerického ministra naznačují, že Washington je ochoten s Talibanem uzavřít jakoukoli dohodu, která umožní aspoň částečný odchod amerických vojáků z Afghánistánu dříve, než američtí voliči rozhodnou o novém prezidentovi USA. Žádný ohled přitom nebude Bílý dům podle Reuters brát na osud kábulské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteČeská iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, řekl Pavel

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 7 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 21 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...