Afghánistán se stává staronovým zdrojem chaosu. Američtí vojáci se rychle stahují zpět, odvezli už na devadesát procent jednotek i vybavení a na místě jich zbývá jen hrstka. Islamisté teď znovu nabírají na síle a dobývají dlouho ztracená území. Pozornost budí třeba v Rusku, které připustilo i vojenský zásah v oblasti, ve které už jednou vojensky neuspělo.
Vycvičené jednotky afghánské armády disponují ikonickými vozy americké armády Humvee, teď už ale bez klíčové podpory spojeneckých vojáků. Stažením Američanů ze země tak pro ně boj proti islamistům nekončí. Sami ale výrazně prohrávají.
Islamisté se chlubí videi, na kterých se afghánští vojáci bez jediného výstřelu vzdávají nepříteli. S přibližujícím se nebezpečím se ve městech samovolně formují milice. Taliban sílí a země se opět propadá do chaosu.
„Afghánci očekávali, že po stažení Američanů a jejich spojenců už nebude mít Taliban důvod válčit. Že jejich bojovníci ustoupí a začnou jednat. Bohužel to, co vidíme namísto toho, je drastická válka,“ uvedl bezpečnostní poradce afghánské vlády Hamdullah Mohib.
Lavrov nevyloučil, že Moskva vojensky zasáhne
Intenzivní boje rychle vytvořily mocenské vakuum. A to přitahuje pozornost Ruska. „Islámský stát se aktivně rozrůstá, zejména na severu Afghánistánu, přímo na hranicích s našimi spojenci,“ sdělil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.
Boj proti teroristické organizaci, která stála za masovými útoky v Evropě, Rusko už použilo jako záminku pro vstup do občanské války v Sýrii. Stejný scénář teď naznačil Lavrov. Nevyloučil, že by Moskva mohla v Afghánistánu po dvaatřiceti letech významně vojensky zasáhnout. „Uděláme vše, co je v našich silách, včetně použití kapacit ruské armády operující v Tádžikistánu, abychom zabránili agresivním výpadům proti našim spojencům,“ dodal Lavrov.
Jiní takové plány vidí odlišně. „My jsme přišli do Afghánistánu s nabídkou pomoci tamním lidem, aby žili v prosperující zemi jako součást širší rodiny národů. Rusové jen chtěli získat naprostou kontrolu nad Afghánistánem a podpořit tak vlastní zájmy. To je velice odlišné. Bohužel tragické je, že výsledek obou snažení je stejný,“ sdělil bývalý náčelník generálního štábu armády Velké Británie Richard Dannatt.
Moskva už jednu válku v zemi prohrála. Osudnou se jí stal náročný horský terén a těžkopádnost její vojenské strategie. Po invazi a ustavení komunistické vlády v roce 1979 strávil Sovětský svaz deset let boji se západem podporovanými mudžahedíny. Porážka je dodnes popisována jako jedna z příčin sovětského kolapsu a pozdějšího nástupu Talibanu k moci.
Procházková: Afghánci jsou citliví na přítomnost cizích vojáků
Podle novinářky Petry Procházkové z Deníku N Rusko obrací pozornost k jižním hranicím bývalého Sovětského svazu, kde se dramatizuje situace na afghánsko-tádžické hranici. „Rusko má v Tádžikistánu svoji největší vojenskou základnu v zahraničí a samozřejmě ho zajímá bezpečnost těchto hranic, protože jde o bezpečnost jeho strategických spojenců,“ uvedla novinářka. Vojenská akce jako v 70. a 80. letech prý pravděpodobná není. Možnost, že by Rusko mohlo obsadit podstatnou část Afghánistánu, je prý nereálná.
Podle Procházkové jsou také běžní Afghánci citliví na vojenskou přítomnost cizích sil, a proto se nikomu nepodařilo Afghánistán obsadit. „Člověk by řekl, že po té desetileté okupaci a poté, co za sovětské okupace zahynul skoro milion Afghánců, by zkušenost se Sověty měla být převážně negativní, ale já sama jsem se setkala v Afghánistánu s lidmi, kteří nostalgicky vzpomínali na spolupráci se Sovětským svazem. Podobně je to i s Američany, které část obyvatel vidí jako okupanty, část jejich přítomnost vítala,“ sdělila novinářka.
