Jeden měsíc už protestují někteří Poláci, zejména ženy, proti zpřísnění potratového zákona. V pondělí skončila na policejní stanici kromě nejagresivnějších protestujících také fotoreportérka polské agentury. Policisté ji drželi několik hodin, veřejnosti přitom neuměli vysvětlit důvod. Novináři se shodují, že na straně policie stoupá brutalita. A že je vidět, na čí straně které médium stojí. Zatčení novinářky v procesu její práce ale odsuzují. Případu se věnuje pořad Newsroom ČT24.
Novinářka zatčená při protestech v Polsku prý ohrožovala policistu. Jen jsem fotila, hájí se
Fotí pro menší polskou agenturu, která ale spolupracuje například s velkou americkou agenturou Associated Press. Přestože se Agata Grzybowska při pondělní protipotratové demonstraci prokazovala novinářským průkazem, policie ji odvedla. Údajně proto, že bleskem z fotoaparátu oslnila jednoho z policistů.
„Jsou k tomu i záběry, na kterých je vidět, že skutečně blesk svítí policistovi do obličeje. Na druhé straně, novinářka se hájí tím, že prostě fotila. Že to byla její práce. Ze záběrů je velmi těžké rozhodnout, jak to skutečně bylo,“ říká Markéta Boubínová z Deníku N, která se dlouhodobě věnuje dění v Polsku.
Proč Grzybowskou policie z protestu před polským ministerstvem školství odvedla, nedokázal vysvětlit ani zasahující orgán. „Policie nejdřív tvrdila, že nikoho nezadržela. Potom, že to byla agresivní demonstrantka, a potom, že nevěděli, že je to novinářka. Když se objevil záznam, na kterém je vidět, jak ukazuje novinářskou legitimaci, mluvčí státní policie prohlásil, že z jejích vyjádření na sociálních sítích vyplývá, že podporuje ženskou stávku. A k tomu je lesbička,“ popisuje komunikaci policie v danou chvíli reportér polského Rádia TOK FM Jakub Medek.
Novinář, nebo aktivista?
Fotografka obviněná z napadení policisty skutečně napsala, že s protestujícími soucítí. Na jejím Facebooku se ale oznámení objevilo až v momentě, kdy ji policie propustila domů. „Z celého srdce podporuji každou osobu, která v posledních několika týdnech vyšla do ulic a protestuje proti omezení přístupu k potratům pro ženy a nebinární osoby,“ napsala.
Podle Boubínové to ale na případu stejně nic nemění. „Může si to myslet a může to vydat jako svůj statement, notabene ex post, ale to neznamená, že tam nevykonávala svou práci. My také zastáváme nějaký názor, ale přesto ho neprojevujeme při vykonávání práce,“ říká Boubínová.
„Žurnalistika byla v Polsku vždycky víc vyhraněná“
Polští novináři ale už dlouho nejsou tak nestranní, jak by podle žurnalistických pravidel měli být. Sám o sobě a svých kolezích to říká i Jakub Medek. „Jsme na jednom velkém bojišti a většina z nás sedí v zákopech konkrétní strany. Jedni na straně vládní, druzí na straně, která je k vládě kritická. A je to, bohužel, na naší práci vidět,“ přiznává.
Redaktory k tomu prý dohnala současná mediální situace v Polsku, kdy fakticky neexistuje veřejnoprávní televize ani rozhlas. Stanice jsou totiž pod kontrolou vládnoucí strany. „Třeba teď, když probíhá stávka žen, o ní veřejnoprávní televize informuje velice neobjektivně. Dokonce se objevují headliny typu ,levicový fašismus dobývá Polsko‘ a podobně. Což je samozřejmě nesmysl,“ upozorňuje Boubínová z Deníku N.
Podle bývalého polského zpravodaje pro Český rozhlas Víta Pohanky současná situace rozděleným médiím ještě víc nahrává. Nejde přitom jen o téma potratů, ale také o nervozitu spojenou s šířením koronaviru. „V polském mediálním prostředí je určitě víc než u nás těžší pracovat a nepodlehnout tlaku přidat se na jednu nebo druhou stranu. Podle toho, kam tíhne vedení daného média, pro které pracujete. Žurnalistika byla v Polsku vždycky víc vyhraněná,“ potvrzuje bývalý polský zpravodaj pro Český rozhlas Vít Pohanka.
Reportáž z protestujícího Polska přinese pořad Newsroom ČT24 v neděli večer.