Vědci z Fakulty technologické zlínské Univerzity Tomáše Bati zkoumají možné využití zbytků vzniklých při zpracování kapra obecného. Vedlejší produkty, jako jsou hlavy, šupiny, kosti, ploutve či kůže, se nevyužívají, tvoří přitom až polovinu hmotnosti ryb. Želatina má široké uplatnění, zejména v potravinářství, farmacii či kosmetice, poptávka po ní roste.
„Snažíme se za použití environmentálně šetrných metod o jejich zpracování na využitelné produkty, jsou to konkrétně želatiny a hydrolyzáty,“ vysvětlil novinářům Pavel Mokrejš, který je v čele výzkumného týmu.
Mnoho závodů na zpracování ryb se podle něj recyklačními technologiemi nezabývá. „Odpadní vody se vypouští do vodního prostředí a pevné látky končí na skládkách a veterinárních asanačních ústavech. V obou případech se jedná o zátěž pro ekosystém a plýtvání surovinami, které obsahují cenné nutriční složky,“ poznamenal Mokrejš.
Zlínští vědci chtějí využít odpadní suroviny, používají také technologii šetrnou k životnímu prostředí. Při přeměně kolagenu, živočišné bílkoviny, na želatinu využívají běžně dostupné enzymy.
„Tato technologie by mohla nahradit tradiční technologické postupy, které využívají kyselin nebo zásad, což má dopad na životní prostředí,“ vysvětlil Mokrejš. „Oproti jiným obdobným studiím je zde inovativním prvkem také zpracování kolagenu vícestupňovou extrakcí, která významným způsobem zvyšuje celkový výtěžek připravených želatin,“ řekl. Technologii má výzkumný tým patentovanou, usiluje také o mezinárodní patent.
Využití želatiny
Zájem o želatinu podle Mokrejše roste, běžně se využívá vepřová a hovězí želatina. Výzkumný tým ze zlínské univerzity se již dříve zabýval využitím odpadu z drůbeže k výrobě želatiny, nyní se zaměřil na využití odpadu ze sladkovodních ryb, konkrétně kapra obecného. Rybí skelety by podle vědců mohly být zpracovány tak, aby byl téměř nulový odpad.
„I v průběhu zpracování kapřích skeletů na želatinu vzniká celá řada vedlejších produktů – a i ty je možné následně využít. Například pigment, vedlejší produkt vzniklý po odstředění želatinových frakcí, lze uplatnit při výrobě barev a nátěrových hmot. Při odstřeďování želatinových frakcí se oddělí rovněž zbytkový tuk, který lze využít jako výživový doplněk, protože obsahuje omega-3 mastné kyseliny. Zbylý nerozložený podíl je zase možné zužitkovat v zemědělství jako hnojivo bohaté na dusík. Možností je více,“ popsal Mokrejš, podle kterého mají želatiny z alternativních zdrojů velký potenciál.
V potravinářství se želatina využívá při výrobě cukrovinek, mléčných nebo masných produktů, ve farmacii jako pojivo při výrobě tablet a želatinových kapslí. V lékařství slouží k výrobě hydrogelů, nanovláken či obvazů. Rybí želatina je vhodná také do kosmetických přípravků, pleťových krémů, koupelových solí, šamponů, krémů na opalování či laků na vlasy.
