Na Výstavišti v Praze 7 začaly restaurátorské práce na vitrážích a dalších historických prvcích Průmyslového paláce. Restaurátoři budou mimo jiné demontovat všech 5023 skleněných částí, které tvoří vitráž ve střední hale paláce, uvedli náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a předseda sboru jednatelů Metrostav DIZ Karel Volf. Rekonstrukce Průmyslového paláce by měla stát asi 2,5 miliardy korun.
Začala oprava vitráží v pražském Průmyslovém paláci. Jejich plocha je přes dva tisíce metrů čtverečních
„Rozsahem se to (renovace historických vitráží v Průmyslovém paláci) nevyrovná (podobné) zakázce za posledních sto let,“ řekl novinářům Zdeněk Kudláček z firmy Kolektiv Ateliers, který má restaurování vitráží na starosti.
Vitráže, které mají celkovou plochu 2256 metrů čtverečních, se totiž skládají z téměř 108 tisíc jednotlivých barevných skel vsazených do olověného rámu. Všechna skla restaurátoři musí vyjmout, očistit a zasadit do nových olověných profilů.
Poškozená původní skla, která jsou zvláště tam, kde vitráže naléhaly na vyhořelé křídlo, se budou nahrazovat novými, doplnil Kudláček. „Požár způsobil, že se ohřála ocelová konstrukce, a ohřátí způsobilo to, že takřka všechna skla (na západní stěně středního pavilonu) popraskala,“ nastínil.
Požár Průmyslového paláce
Dostavba má skončit za tři roky
Dostavba vyhořelého levého křídla a renovace pravého křídla a středního pavilonu by měla podle náměstka stát 2,5 miliardy korun. Práce, které provádí konsorcium firem Metrostav, Avers a Syner, by měly být podle aktuálních odhadů hotové v roce 2025.
Dostavba vyhořelého křídla Průmyslového paláce, které požár postihl v roce 2008, a rekonstrukce této dominanty Výstaviště začala letos v únoru. Stavební firmy postaví repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi, jako je třeba vzduchotechnika a takzvaná zastiňovací technologie.
Původně mělo jít o dočasnou stavbu
Průmyslový palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu.
V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
