Na dlouho odkládanou cestu z Lovosic do Nizozemska se vydal říční tanker. Není první ani poslední lodí, která musela po svém spuštění měsíce čekat, než bude v Labi tolik vody, aby dokázala odplout z Čech do Saska. O den ještě vyplutí odložil opačný problém – měl naopak příliš malý ponor a hrozilo, že se nevejde pod mosty na trase.
Labe pod Střekovem je pro provozovatele lodí tradičně problematickým místem. Své o tom vědí i turisté, kterým o prázdninách, kdy je vody nejméně, nepluje lodní linka do Hřenska, ale hlavně trpí kapitáni nákladních lodí.
Problém je to také pro stavitele plavidel, kteří nemohou svá díla dostat k zákazníkům v západní Evropě. Naposledy čekal na dostatek vody obrovský říční tanker. Na vodu jej spustili v polovině prosince, ale vyplul až po čtvrt roce ve čtvrtek ráno.
Následoval zhruba s dvoutýdenním odstupem po své sesterské lodi. V obou případech postavili v lovosickém Barkmetu takzvané kasko čili trup, který ještě dovybaví partnerská loděnice v Nizozemsku. Potom budou lodě sloužit jako říční tankery na jedlý olej.
Obě plavidla jsou 86 metrů dlouhá a 11,5 metru široká. Tanker pojme zhruba 2500 metrů krychlových nákladu, to ale až po dokončení. „Specifický je tím, že nádrže jsou vyrobeny z nerezové oceli, je jich celkem sedm pro převoz tekutiny,“ uvedl již dříve obchodní zástupce loděnice Jurij Kulchytskyj.
Na Labi naopak bylo potřeba mít trupy co nejlehčí. V případě toho, který vyplul ve čtvrtek, to ale nakonec přehnali. Velká nákladní loď měla z Lovosic do Německa vyplout již ve středu, ale vyšlo najevo, že v lodi bylo málo balastu. Měla proto příliš malý ponor, což se na mělkém Labi sice může zdát výhodou, ale ve skutečnosti by se trup doprovázený na své transevropské cestě dvěma remorkéry nevešel pod některé ústecké a děčínské mosty.
Ve čtvrtek ráno bylo již vše v pořádku. I tak byla nutná precizní práce posádky, aby se plavidlo bez nesnází dostalo pod všemi mosty a řádně vplulo do ústeckých zdymadel. Cesta z Lovosic na hranice do Hřenska nakonec trvala pět hodin.
Jestliže druhý z 86metrových tankerů čekal na vyplutí čtvrt roku, jeho sesterská loď byla na vodě již osm měsíců, když konečně přišel její okamžik. Nejenže by trup sám neproplul po mělkém Labi, již v létě zakotvil v Drážďanech remorkér, který ho měl z Čech odtlačit, a kvůli nízké hladině nemohl dále.
Problémy s nízkou hladinou Labe pod Ústím se zvlášť projevovaly poslední čtyři roky, kdy se Česko začalo potýkat s čím dál větším suchem. Že po většinu roku nemohou vyplout mohutné trupy, které loděnice stavějí pro západoevropské zákazníky, je již nepsaným pravidlem. Zcela totožná situace jako letos nastala i loni, kdy v únoru vyplul v Lovosic velký chemický tanker spuštěný v červenci předcházejícího roku. Stále častěji je ale Labe nesplavné pro veškerou nákladní dopravu.
Mezitím pokračuje spor o děčínský jez. Ten by například podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) mohl situaci pomoci. „Děčínský stupeň má pro nás význam i z hlediska přepravy zemědělských komodit, má to vliv na zaměstnanost,“ řekl. Záměr ale čelí dlouhodobé kritice kvůli ochraně přírody. Ekologové se obávají poškození chráněných území podél Labe a zároveň zpochybňují očekávaný efekt jezu, tedy téměř celoroční splavnění řeky.
Ředitelství vodních cest zatím pracuje na dalších projektech na splavnění Labe. Když je dost vody, plují dnes lodě nejvýše do Přelouče. Ambicí ŘVC je dostat je až do Pardubic. Součástí této snahy je i stavba nového mostu ve Valech u Přelouče s konstrukcí bez podpůrných pilířů s mostovkou sedm metrů nad hladinou.
