Vláda prohlásila pražskou Bertramku za národní kulturní památku (NKP), oznámil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Nový status podle něj pomůže s financováním oprav objektu. Klasicistní vila z 18. století spojená s pobytem skladatele Wolfganga Amadea Mozarta patří Mozartově obci, již dva roky je ale zavřená. Vláda také projednávala klimatický plán, rozvoj umělé inteligence a schválila novelu usnadňující emitentům akcií přístup na kapitálový trh.
Vila Bertramka se stala národní kulturní památkou. Vláda jednala i o klimatickém plánu
Tisková konference po jednání vlády (zdroj: ČT24)
„Národní kulturní památka, pakliže žádá dotační peníze na ministerstvu kultury, tak je svým způsobem i bodově zvýhodněna. Má větší šanci na ty peníze dosáhnout, ale myslím si, že hlavním důvodem bylo i to, že bych chtěl dostat k jednacímu stolu jednotlivé skupiny, zejména majitele, což je Mozartova obec, Prahu, ministerstvo kultury, abychom vytvořili společný postup pro záchranu Bertramky,“ uvedl před jednáním vlády ministr Staněk.
„Mozartova obec se snaží ve svých možnostech, Bertramka ale potřebuje tyto peníze více soustředit, takže by to mohla být cesta, jak rychleji a efektivněji vilu opravit,“ dodal.
Bertramka se v roce 2010 otevřela v režii Mozartovy obce veřejnosti, od roku 2016 je však zavřená kvůli rekonstrukci. Loni na podzim se opravovalo venkovní schodiště, fasáda už je ale opět opadaná. Ve vymrzlém objektu jsou sice instalované expozice, ale také zařízení po nájemníkovi, který ve vile neúspěšně provozoval restauraci a učinil v ní podle obce některé neadekvátní stavební zásahy. Mozartova obec si také stěžuje na malou návštěvnost objektu a malý zájem turistů.
Vila je už desetiletí kulturní památkou. Staněk tento měsíc uvedl, že u něj Praha 5 po jeho nástupu do funkce urgovala vyřizování podnětu na prohlášení Bertramky za národní kulturní památku, který podala začátkem roku 2017.
Pokud má památka nejvyšší možný status státní ochrany, tak nejen že její majitel dosáhne na více podpory z veřejných peněz, stát ale může naopak také více tlačit na majitele, aby se o památku řádně staral. V případě špatné péče také může udělit vyšší pokutu. Praha dříve uvažovala o tom, že by se o Bertramku mohla starat některá z jí zřizovaných institucí.
Z metropole: Změna postavení Bertramky (zdroj: ČT24)
Prohlášení za národní kulturní památku má podle ministra výhodu „v případě jakýchkoli problémů“, status národní kulturní památky totiž umožňuje předkupní právo státu.
NKP vyhlašuje vláda na návrh ministerstva kultury. Většinou se prohlašuje soubor asi dvou desítek památek. Letos má vláda vyhlášení v plánu koncem roku, Bertramka se ale dostala na jednání vlády dříve.
NKP by se měl stát celý areál i se zahradou a hospodářskými budovami, v jejichž blízkosti dnes mají zřízena obydlí bezdomovci. Pokud by se stav Bertramky zlepšil, mohlo by do ní podle dřívějšího sdělení ministra kultury Národní muzeum zapůjčit některé předměty spojené s Mozartem či někdejšími majiteli vily manželi Duškovými.
Klimatický plán by měl být do konce ledna
Vláda se zabývala i Národním klimaticko-energetickým plánem, který po ní požaduje Evropská komise. Podle ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) ho kabinet chce předložit do konce ledna, ačkoli zatím nejsou vypořádány všechny připomínky.
Obsahovat má závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU v energetice pro rok 2030. „Plán posíláme do Bruselu s tím, že pokračuje celospolečenská diskuse,“ řekla Nováková s tím, že k materiálu resort obdržel přes pět set připomínek. V Bruselu bude Česko dojednávat podmínky pro jednotlivé energetické oblasti.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) materiál „rozhodně ještě dozná nějakých změn a vláda ho ve finální podobě bude schvalovat pravděpodobně až někdy v polovině roku“.
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) ministerstvo v návrhu nezohledňuje potenciál České republiky. Například malé fotovoltaické elektrárny by se na základě strategie rozvíjely mnohem pomaleji, než by bylo možné, upozornila komora. Také větrné elektrárny by podle návrhu přibývaly jen asi dvojnásobným tempem proti dnešku, kdy se podle KOZE dokončují jen připravené projekty z minulosti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) připomněl, že Evropský parlament loni schválil cíl pro rok 2030, podle kterého by měl podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU vzrůst minimálně na 32 procent. „Není jasně řečeno, jak to bude fungovat, nám se to nelíbí. My jsme dnes asi na 14,95 procenta a náš výhled je do roku 2030 asi 20,5 procenta,“ řekl na tiskové konferenci.
Prošla novela o přístupu na kapitálový trh
Vláda dále schválila novelu usnadňující emitentům akcií přístup na kapitálový trh. O schválení materiálu informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
„Například pro časté emitenty se usnadňuje vyhotovení jednotlivých prospektů a zkracuje se doba pro jeho schválení orgánem dohledu, tedy Českou národní bankou. Pro drobné emitenty se upravuje jednodušší forma prospektu, takzvaný unijní prospekt pro růst,“ uvádí důvodová zpráva.
Prospekt cenného papíru je informační dokument pro investory. Obsahuje údaje nezbytné pro investory k posouzení nabízeného cenného papíru a práv s ním spojených, majetku a dluhů, finanční situace, zisku a ztrát, budoucího vývoje podnikání a finanční situace vydavatele cenného papíru.
Novela do českého právního řádu převádí nařízení EU o prospektu, které nahradilo směrnici o prospektu. Nařízení je přitom prvním schváleným předpisem EU v rámci iniciativy vytváření Unie kapitálových trhů.
Podpora rozvoje umělé inteligence
Vláda také vzala na vědomí analýzu výzkumu potenciálu rozvoje umělé inteligence v Česku a návrh usnesení k přípravě odpovídající národní strategie.
Ze zprávy mimo jiné vyplývá, že veřejná účelová podpora výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence se mezi lety 2007 a 2017 v České republice zdvojnásobila na 260 milionů korun. Plánované výdaje pro rok 2018 měly přesáhnout 400 milionů korun.
Účelovou podporu využívají zejména vysoké školy, v letech 2015 až 2017 získaly téměř 80 procent financí poskytnutých na řešení projektů zaměřených na umělou inteligenci. Některé z podpořených projektů byly zaměřeny na robotizaci, kybernetickou bezpečnost či autonomní dopravní technologie.
Vláda vstoupí do řízení u Ústavního soudu
Vláda navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl žalobu skupiny senátorů na úhradovou vyhlášku, podle které se rozdělují peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči. Stížnost, kterou předložil Ivo Valenta (za Soukromníky), podepsalo 51 senátorů. Domnívají se, že vyhláška ministerstva zdravotnictví je nespravedlivá pro nemocnice, zejména v některých regionech.
„Ústavní stížnost je velmi široká. Pokud by jí Ústavní soud plně vyhověl, znamenalo by to kompletní zrušení systému úhrad zdravotní péče v České republice,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Systém podle něj není ideální, je ale třeba se věnovat jeho kultivaci. „Chceme upozadit roli úhradové vyhlášky, která skutečně obsahuje celou řadu nespravedlností,“ dodal.
Kabinet bude hájit také napadený zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.