Nové vedení Ústeckého kraje, které vzejde z říjnových voleb, zdědí výrazné zadlužení. Zastupitelstvo rozhodlo na sklonku svého mandátu o záměru vzít si úvěr 1,5 miliardy korun – a peníze si chce kraj půjčit v situaci, kdy už splácí jiné úvěry v úhrnné výši 1,25 miliardy korun. Region se navíc potýká s druhou největší mírou nezaměstnanosti v Česku.
Už teď je jisté, že po krajských volbách skončí dlouholetá éra komunistického hejtmana Oldřicha Bubeníčka, který se rozhodl už znovu nekandidovat. V čele Ústeckého kraje byl osm let, v zastupitelstvu dokonce šestnáct let. Letos se ještě ucházel po zesnulém Jaroslavu Kuberovi o senátorské křeslo, skončil ale až třetí.
KSČM tak povede do voleb Radek Černý, současný člen zastupitelstva a předseda komise pro zemědělství a venkov. Získat pro stranu hejtmanství ale může mít náročné; v předchozích volbách totiž v kraji triumfovalo ANO, komunisté se tehdy dohodli s dalšími stranami a vítězné hnutí obešli.
Miliardový dluh
Na posledním jednání před krajskými volbami zastupitelstvo Ústeckého kraje schválilo půjčku 1,5 miliardy korun. Už teď přitom čerpá úver ve výši 1,25 miliardy korun. Peníze jsou určené především na nemocnice v Rumburku a Litoměřicích. Kroky kritizuje opozice, podle které se i s úvěry, za které kraj ručí, dlužná částka vyšplhá na šest miliard korun.
„Převzali jsme Lužickou nemocnici v Rumburku, kde se plánuje orientačně investovat během pěti let 500 až 700 milionů korun, které zde budou potřeba, aby se dostala na úroveň nemocnic Krajské zdravotní. Jsou před námi rekonstrukce některých škol. Je před námi rekonstrukce mostu v Roudnici,“ vyjmenoval hejtman Bubeníček, na co mají peníze z úvěru jít.
Pro nový úvěr zvedlo ruku 40 krajských zastupitelů, pět se jich zdrželo hlasování. Mezi nimi byl také opoziční zastupitel a primátor Teplic Hynek Hanza (ODS). Kritizoval, že jde o několikátý úvěr za téměř uplynulé volební období. „Kraj by měl umět vygenerovat úspory, potom si půjčovat,“ řekl.
Problematický nákup autobusů
Krajským tématem je i doprava. Kauza autobusů pro Ústecký kraj začala už před pěti lety, kdy řidiči vyhrožovali stávkou kvůli navýšení platů. Vláda slíbila řidičům víc peněz, ale reálně je ve svých rozpočtech musely najít kraje, což bylo problematické.
V Ústeckém kraji řidiči pohrozili stávkou a připojit se k nim chtěli i ostatní. Krajské politiky nakonec spor dovedl k tomu, že nechtějí být závislí na nasmlouvaných firmách a založí krajský dopravní podnik.
Celkově kraj nakoupil 161 autobusů za více než jednu miliardu korun. Opozice nákup kritizovala kvůli vysoké ceně. Podle ní se mělo přidat dopravcům na platy řidičů, nemusel by se uskutečnit takto rozsáhlý nákup a celkově by se ušetřilo.
Dopravní společnosti Ústeckého kraje pak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil osmnáctimilionovou pokutu kvůli problémovému nákupu části autobusů. Podle něj měl tendr nezákonné podmínky. Kraj nesouhlasil a odvolal se.
Úbytek obyvatelstva a nezaměstnanost
Ústecký kraj trápí vyšší míra nezaměstnanosti. Kraj je na tom v této statistice po Moravskoslezském kraji vůbec nejhůře. Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí z konce srpna nezaměstnanost v regionu představuje 5,44 procenta.
Dalším regionálním tématem je úbytek obyvatel. Za letošní první pololetí se jejich počet snížil o 1512 na 819 453. Je za tím hlavně stěhování lidí z kraje, ale také počet úmrtí, který je vyšší než množství narozených dětí. Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad.
V polovině roku 2011 přitom žilo na severu Čech víc než 836 tisíc lidí, od té doby jejich počet vytrvale klesá. V letošní první polovině roku se z kraje odstěhovalo 4636 lidí, přišlo jich sem 3753.
Lidé z kraje většinou mířili do jiných regionů v ČR, do zahraničí odešla zhruba třetina vystěhovalých. Podobný poměr je také u příchodů do Ústeckého kraje, dvě třetiny lidí přišly odjinud z Česka, zbytek z ciziny.
Téma pro volební lídry
Zmíněná témata, ale i například řešení současné koronavirové pandemie budou hrát prim v předvolební debatě ČT24. Ta začíná ve 20:05.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Ústeckého kraje – usiluje celkem devatenáct politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.
