Úklid na trati u Domažlic komplikuje promoklá zem. České dráhy odškodní pasažéry

Nahrávám video
Události: Železničáři pokračují v pracích na trati u Domažlic
Zdroj: ČT24

Železničáři se snaží obnovit provoz na trati u Domažlic, kde ve středu ráno došlo k tragické srážce regionálního vlaku s mezinárodním expresem. Práce jim komplikuje nepříznivé počasí a podmáčený terén. Odklidili už všechna nabouraná vozidla. Nyní opravují koleje a výhybku. Škody podle odhadů Drážní inspekce přesáhnou sto milionů korun. České dráhy jenom ty na vlacích předběžně vyčíslily na nejméně 170 milionů korun. Oznámily také, že odškodní cestující, jichž se nehoda dotkla.

Na trati číslo 180 se ve středu krátce po osmé hodině ráno srazily dva vlaky Českých drah: Západní expres na cestě z Mnichova do Prahy a osobní RegioShark směřující z Plzně do Domažlic.

Tři lidé zemřeli, dalších pět lidí bylo těžce zraněno. Podle informací z nemocnic jsou ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života. Bez vážných komplikací pokračuje také léčba pěti středně těžce zraněných. 

České dráhy oznámily, že cestující z havarovaných vlaků odškodní. „Budou odškodňovat jak pozůstalé po obětech neštěstí, tak zraněné osoby,“ sdělil mluvčí podniku Petr Šťáhlavský. „Odškodnění bude v závislosti na rozsahu a délce léčení, rozsahu zranění. Odškodníme také hmotné škody, pokud došlo například k poškození oblečení či zavazadel nebo k jejich ztrátě.“

Podle dosavadních zjištění zřejmě rychlík projel návěstidlo a nepočkal na křižování v nedaleké výhybně, příčina neštěstí se ale vyšetřuje. Podle Drážní inspekce se dá výsledná zpráva čekat do osmi až devíti měsíců.

Souběžně probíhají práce na obnovení železničního provozu v místě nehody. České dráhy počítaly s tím, že by se vlaky na zdejší koleje mohly vrátit v pátek večer, protože kvůli havárii je musí nahrazovat autobusy nejen v regionální, ale i mezinárodní dopravě Česko–Bavorsko. Trať je totiž v úseku jednokolejná. Obnovu provozu ovšem komplikuje deštivé počasí.

Jeřáb a závaží

Vyprošťovací práce havarovaných souprav reálně začaly až ve čtvrtek v časném dopoledni. Už ve dvě ráno se sice na místo dostal čtyřsettunový jeřáb, jenže hustě pršelo a jedno z nákladních aut se závažím, které má jeřáb stabilizovat, uvázlo na podmáčené cestě. Stometrová cesta mu zabrala tři hodiny a táhnout ho musel traktor. Další závaží hasiči už raději překládali na terénní auto, aby se k trati vůbec dostala.

Vyprošťovací práce odstartovaly před devátou. Zkompletovaný a zatížený jeřáb nejprve vyprostil a na louku odklidil poslední neodtažený, zdemolovaný vagon expresu, který byl za lokomotivou.

Železničáři už všechna nabouraná vozidla uklidili. Těžký jeřáb vyprostil a nasadil na koleje nabouranou německou lokomotivu vážící přes osmdesát tun, kterou odtáhl nehodový vlak na nádraží do Domažlic. „Lokomotiva a německé vozy pojedou nouzovým způsobem po kolejích zpátky do Německa ke společnosti Länderbahn, která je jejich vlastníkem,“ řekl mluvčí ČD Šťáhlavský.

Po kolejích železničáři odvezou do depa Českých drah také motorový vlak RegioShark. Poškozenější první polovina se měla podle původních plánů umístit mimo trať na trajler, aby se odvezla do depa a zjistilo se, zda ji lze opravit. Nakonec se ale podle Šťáhlavského podařilo přesunout do Blížejova celý RegioShark s hmotností 86 tun. Nabouraný vagon přesunul jeřáb na louku podél trati a bude rozřezán a sešrotován. 

Místo železničního neštěstí na trati 180
Zdroj: ČT24

Škody jsou i na dráze. „Poškozených je zhruba dvě stě až tři sta metrů kolejí a musí se vyměnit výhybka. Přesně se to ukáže, až tam vlaky nebudou a celé se to projde,“ řekla mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová. Správa navezla pražce, které se budou měnit. Podle Pistoriusové stále počítá s tím, že se trať zprovozní v pátek kolem 18:00 hodin.

Srážka byla největší akcí záchranářů v Plzeňském kraji za posledních šest let. Podobnou hromadnou nehodu řešili naposledy v roce 2015, také 4. srpna, v Horažďovicích-předměstí na Klatovsku, kde se srazily dva rychlíky. Předtím v dubnu 2013, kdy boural francouzský autobus na dálnici D5 u Litohlav na Rokycansku. Šlo určitě o největší mimořádnou událost za několik let, řekla mluvčí krajské záchranné služby Mária Svobodová.

Selhání strojvedoucího nebo technická závada

Kriminalisté zahájili trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti a stejně jako Drážní inspekce událost dále vyšetřují. Inspekce se nyní soustředí na dvě hlavní verze nehody. „V tento okamžik jsme už téměř s jistotou vyloučili selhání staničního zabezpečovacího zařízení. V zásadě se nabízí dvě možnosti – selhání člověka, strojvedoucího, nebo technická závada na soupravě,“ uvedl generální ředitel Drážní inspekce Jan Kučera.

V jaké rychlosti se soupravy střetly, zatím inspekce přesně neví. „Lze předpokládat, že využily svou traťovou rychlost – to znamená, že expres mohl jet až osmdesát kilometrů v hodině, osobní vlak, odhadujeme, se mohl pohybovat kolem čtyřiceti kilometrů v hodině,“ odhadl Kučera.

Německá pozornost

Nehoda znovu přitáhla pozornost na zabezpečení dráhy a režim strojvůdců; ve středečním případě totiž strojvedoucí německého expresu projel varovné návěstidlo „Stůj“, které mělo nehodě zabránit. Podobná situace se navíc opakovala i ve čtvrtek, když v Žatci projel tutéž návěst rychlík jedoucí z Mostu do Plzně. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Důvody se vyšetřují.

Tragickou událost z Chodska registrují i německá média. Za jízdu mezinárodního rychlíku mezi stanicemi Furth im Wald a Praha sice zodpovídaly České dráhy a strojvedoucí byl Čech, německý expres ale patří soukromému dopravci Die Länderbahn (spadá pod firmu Netinera, dceřinou společnost italské Ferrovie dello Stato Italiane) a na palubě byli i němečtí pasažéři.

Lukas Iffländer z vedení německého sdružení cestujících v rozhovoru s bavorskou televizní stanicí BR24 řekl, že nehoda ukázala na problémy zastaralého zabezpečení. Dodal, že mnohé současné tratě v Česku by v Německu byly nejpozději v 80. letech zrušeny. „V Německu jsou všechny tratě od roku 2015 povinně vybaveny systémem, který vlak automaticky zabrzdí, pokud projede na červenou. V Česku tomu tak není. Tímto systémem je vybavena jen šestina českých tratí,“ upozornil. 

Trať z Plzně do Mnichova je zatím stále brána jako regionální, SŽ připravuje její rozšíření na dvě koleje, elektrifikaci a moderní elektrický zabezpečovací systém z Plzně do Domažlic. „Dvojkolejku“ chystají také v Bavorsku od hranic ke Schwandorfu. „Zrovna tato trať není ještě dodělaná právě proto, že na německé straně je pokračování z hranice do Schwandorfu velmi problematické,“ reagoval ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...