První rektor Slezské univerzity Martin Černohorský se 31. srpna dožívá sta let. Jako fyzik se zabýval především vlastnostmi kovů a jeho profesní život je spojen nejen s univerzitou v Opavě, o jejíž založení se zasloužil, ale především s Masarykovou univerzitou v Brně. V neposlední řadě byl i organizátorem vědeckého a veřejného života. Stál také u zrodu České konference rektorů a byl jejím prvním kancléřem.
Profesor Černohorský se narodil v Brně, kde vystudoval učitelství matematiky a fyziky na Přírodovědecké fakultě. Zde později získal i titul doktor přírodních věd.
V roce 1963 se stal kandidátem fyzikálně-matematických věd a o čtyři roky později získal titul docenta experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (tehdy Univerzita Jana Evangelisty Purkyně). Od roku 1990 je profesorem fyziky kondenzovaných látek a akustiky.
Američanům pomáhal v Německu jako tlumočník
Martin Černohorský odmaturoval v polovině druhé světové války. Podařilo se mu pak studovat Technickou univerzitu v německém Darmstadtu, kde zažil ničivé bombardování. Američanům pomáhal jako tlumočník ve sběrném táboře.
Pracovní kariéru zahájil v roce 1945 jako vychovatel v dětské ozdravovně v Předklášteří u Tišnova. Po válce začal studovat matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy Univerzity. Nejdřív ale musel u soudu prokázat, že nekolaboroval s Němci.
Na Přírodovědecké fakultě pak zůstal. Pro neskrývaný odpor k režimu po komunistickém převratu v roce 1948 ale za ztížených podmínek. „Mohl jsem vycestovat na přání polské akademie věd do Polska. Západ, ten pro mě nepřicházel v úvahu,“ řekl pro seriál Paměťová stopa České televize před dvěma lety.
V letech 1956 až 1967 působil jako vědecký pracovník a vedoucí fyzikálního oddělení v Ústavu vlastností kovů ČSAV (později Ústav fyzikální metalurgie ČSAV, nyní Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR). Od roku 1967 působil jako docent a později profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Množil samizdatovou literaturu
Do komunistické strany nikdy nevstoupil. Podepsal petici Několik vět a byl v redakční radě samizdatové edice Prameny. Tajně překládali a vydávali autory v totalitním Československu zakázané. „Získávali jsme různé materiály, které se nám zdály vhodné k šíření. Přepsalo se to na tenký papír a na dobrém psacím stroji se udělalo dvanáct kopií a kolovalo to mezi lidmi,“ popsal.
Na začátku 90. let spoluzakládal Slezskou Univerzitu v Opavě. Prvním rektorem ho v roce 1992 jmenoval ten, jehož dílo za totality vydával v samizdatu, prezident Václav Havel. „S Václavem Havlem to bylo vždycky takové příjemné setkání, protože bylo oproštěno od nádechu oficiality. Bylo takové přirozené,“ vzpomínal profesor Černohorský.
Ve funkci zůstal dvě funkční období až do roku 1998. V roce 1999 byl jmenován emeritním profesorem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Profesor Černohorský je autorem řady odborných publikací. Je také držitelem mnoha ocenění. Kromě těch za vědeckou práci je například i nositelem Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky II. stupně za průkopnické dílo ve vysokoškolské pedagogice (1992).
Slezská univerzita v Opavě mu za jeho osobní přínos ke vzniku a rozvoji školy udělila Zlatou medaili Slezské univerzity (1998) a medaili Silesia docta et culta (2013). V roce 2011 ho Učená společnost České republiky ocenila Medailí za zásluhy o vědu, v roce 2018 obdržel pamětní medaili Senátu, získal i Cenu města Brna pro rok 2021.
První Newtonův zákon
Vynikající znalost latiny mu také umožnila detailně studovat Newtonovo dílo. „Po tři staletí se první Newtonův zákon interpretuje jinak, než jak ho formuloval Newton. Tomu by se měli žáci učit tak, že těleso zůstává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu nebo v rovnoměrném otáčivém pohybu nebo v kombinaci obou, není-li nuceno tento stav působením vnějších sil měnit,“ upřesňuje profesor Černohorský interpretaci jednoho ze základních zákonů fyziky.
Vzácné jubileum Martina Černohorského oslaví Slezská univerzita v Opavě 4. září, kdy bude v budově rektorátu pojmenována aula jeho jménem.
