Vláda projedná dodatečné finance na výkup pozemků pro vodní nádrže Senomaty a Šanov. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) by mělo jít zhruba o 200 milionů korun. Rakovnicko patří k nejsušším oblastem v Česku. Vodní díla mají podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pomoci zemědělcům, zejména chmelařům, a průmyslovým firmám. Vedle toho stát připravuje více než miliardu korun na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině.
Stát se pokusí najít 200 milionů korun na výkup pozemků u Rakovníka. Vzniknout tam mají vodní nádrže
3 minuty
Události: Stát dá podle Babiše až 1,5 miliardy korun na sucho
Stavba nádrží Senomaty a Šanov začne podle Tomana nejpozději v roce 2022. „Zbývá vykoupit pozemky, převážná většina z nich je prodiskutována s majiteli. Teď čekáme na územní rozhodnutí,“ řekl Toman. Předjednán je odkup 70 a 80 procent pozemků u jednotlivých nádrží.
S iniciativou na dodatečné finance přišla vláda na výjezdu do regionu. „Ptali jsme se, co můžeme jako kabinet pro projekt udělat. Ministr Toman přinese návrh na dvě stě milionů korun na vládu a uvidíme,“ slíbil premiér Babiš.
11 minut
Brífink ministrů a premiéra ke stavbě vodních nádrží na Rakovnicku
Podle premiéra by měli starostové „působit na majitele pozemků“, aby je prodali a uvolnili pro stavbu nádrží. Starosta Senomat Tomáš Valer (Sdružení pro Senomaty, Nouzov a Hostokryje) s výstavbou nádrží souhlasí. „Náš postoj je vstřícný. Jsem rád, že naše připomínky se řeší a investor i zpracovatel nám vyšli vstříc. V létě u nás neprší skoro vůbec, musíme zachytit podzimní a zimní vodu. Nádrž tomu určitě pomůže,“ řekl starosta.
Podle ministrů budou projekty obou nádrží respektovat zásady ochrany přírody. „Jsem rád, že je to komplexní projekt, že se nestaví jenom nádrž nebo přírodě blízké opatření, ale obojí,“ dodal ministr zemědělství Toman. Totéž kvitoval i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO): „Není to jenom betonování.“
Nádrže by měly být hotové v roce 2024. Náklady dosáhnou několika set milionů korun. Každý z vodních rezervoárů má mít maximální objem přibližně 600 tisíc metrů krychlových.
Prohlubování studní nemusí stačit, voda se bude převádět
Stavbu nádrží na Rakovnicku považuje premiér za klíčové opatření v boji proti suchu. „Je pět minut po dvanácté, sucho se na Rakovnicku řeší od roku 2005. Lidé tady mají vyvrtané studny do hloubky sedmi metrů, dnes ale musí až do čtyřiceti metrů,“ prohlásil premiér s tím, že region potřebuje vodu i pro průmysl a místní chmelaře.
Rakovnicko patří mezi nejsušší regiony státu. Ministr životního prostředí Brabec zdůraznil, že prohloubení vrtů může představovat řešení zhruba na deset let; aby se region neocitl bez vody, musí následovat další opatření. „Klíčové je udržet vodu v krajině a převést vodu mezi povodími,“ zdůraznil.
Plánuje se proto převod vody z povodí Ohře do povodí Blšanky a dále do povodí Rakovnického a Kolešovického potoka, a to právě po dokončení nádrží u Senomat a Šanova. Projekt umožní vodu z nádrží i z obou vodních toků využívat například pro závlahy chmelnic.
Převod vody má být zajištěn z Ohře pod vodní nádrží Nechranice, která k tomu má dostatečnou kapacitu. U Kryr na Lounsku by proto měla vzniknout další vodní nádrž a o její stavbě členové vlády na Rakovnicku jednali. Stát chce výstavbu nádrže urychlit.
„Dohodli jsme se, že dáme návrhy na výkupy pozemků do konce března. Aby se nádrž postavila kolem roku 2025 až 2030,“ dodal Toman. Celkové náklady na soubor opatření mají podle premiéra dosáhnout zhruba 3,5 miliardy korun.
Miliarda korun na zadržení vody v krajině
Podle ministra Brabce má také stát připravenu miliardu až miliardu a půl na projekty Státního pozemkového úřadu. Většina peněz bude z evropského Operačního programu.
Stavět by se měly retenční nádrže nebo třeba poldry. „Sto let jsme se chovali k vodě macešsky, narovnávali jsme koryta řek a vůbec jsme se snažili vodu co nejrychleji dostat z našeho území, protože škodila a my si mysleli, že jí bude vždycky dost. To už ale neplatí,“ vysvětlil Brabec.
10 minut
Brabec: Stát dá víc než miliardu korun na nápravu našeho macešského vztahu k vodě
Peníze můžou jít třeba na narovnávání koryt řek a potoků: voda by se pak měla snadněji vsakovat do půdy a v době záplav se lépe rozlévat do okolí. To se podařilo při úpravách Loděnického potoka u Nenačovic, kam vládní delegace ve středu dorazila. Dvoukilometrový úsek potoka se díky meandrům prodloužil zhruba o čtvrtinu, koryto je mělčí a širší než dosud. Díky tomu zůstane v krajině více vody.
