Sucho se v jihozápadní oblasti Česka po deštích zmírnilo, přesto zůstává problémem pro Vysočinu či Jihočeský kraj. Od Zelené hory ve Žďáru nad Sázavou vysílala ČT celé úterý další díl letního seriálu Sečteno. Praxe ukazuje, že nedostatek vody neovlivňuje jen farmáře, ale třeba také část obcí, které jsou nucené začít znovu využívat dříve zrušené vodní zdroje. Nedostatek vláhy dělá starosti rovněž lesníkům.
Hladina Bošileckého rybníku na Třeboňsku za poslední měsíc klesla o pětinu. Rybáři aktuálně každé ráno měří obsah kyslíku ve vodě. „V těchto teplých dnech je denní odpar jeden až dva centimetry,“ říká předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Suché je i pole poblíž Bechyně. V běžném roce by tam už kukuřice měřila dva metry a nasazovala klasy. Místo toho se listy brání výparu vody tím, že se stočí. „Tady už je ten nedostatek extrémní,“ míní předseda zemědělského družstva v Nemějicích Miroslav Hron. Farmáři tak o část úrody kvůli suchu přijdou.
Sucho doprovázené kůrovcovou kalamitou několik let decimuje i lesní porosty na Dačicku. Jejich obnova je pak velmi složitá. Mladé stromky na vyschlých holinách velmi často nepřežijí.
Voda z rybníka se znovu čerpá
Kvůli suchu a náporu turistů dochází voda i v některých rekreačních oblastech. Některé obce proto musely začít čerpat vodu ze zdrojů, které dříve zrušily. To se týká třeba Hnačova. Po modernizaci vrtů tam sice přestali čerpat užitkovou vodu z rybníka, letos jsou ale čerpadla znovu v provozu.
„U každého zdroje je posilující vrt, nicméně s tou vodou jsme na doraz a hlídáme si, aby se nestalo, že dojde,“ vysvětluje starosta obce Jiří Šebesta (nestr.).
Zadržet vodu v krajině se snaží lesníci na Českokrumlovsku. Vytvořili kaskádu nových tůní, kterých vyhloubili celkem patnáct. Tůně podle nich zlepšují mikroklima i podmínky pro živočichy a rostliny.
