Dvě pětiny obyvatel Prahy zažívají v místní dopravě pocit nebezpečí, zatímco zcela bezpečně se cítí jen sedm procent lidí. Mezi evropskými metropolemi tak hlavní město Česka skončilo v dopravní bezpečnosti mezi nejhoršími, obsadilo 27. místo z dvaatřiceti. Nejlépe dopadl Tallinn, kde se na silnicích necítí bezpečně dvanáct procent lidí. Naopak v Athénách, které se umístily na konci žebříčku, si v nebezpečí připadá šedesát osm procent obyvatel. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Cyclomedia, která se specializuje na digitální vizualizaci veřejného prostoru.
„Výsledky průzkumu ukazují, že Praha patří mezi evropské metropole s velmi nízkým pocitem dopravní bezpečnosti. Jedním z hlavních problémů je vysoká míra automobilizace, která je například proti Vídni či Berlínu dvojnásobná,“ komentuje výsledky pražský koordinátor organizace BESIP Oldřich Kassl. Aut v Praze podle něj loni přibylo téměř čtyřiačtyřicet tisíc na více než 1,3 milionu a počet kilometrů, které na území města najezdila, se meziročně zvýšil o více než 355 tisíc na 23,17 milionu.
„Rostoucí automobilizace vytváří značný tlak na dopravní infrastrukturu a zvyšuje riziko nehod. Pokud chceme zlepšit vnímání bezpečnosti v našem městě, musíme se zaměřit nejen na zlepšení dopravní infrastruktury, ale i na změnu postojů a chování všech účastníků silničního provozu,“ dodal Kassl.
Lepší oddělení dopravních pruhů by pomohlo
Z průzkumu vyplynulo, že podle pětapadesáti procent respondentů by ke snížení nehodovosti a zajištění bezpečnosti na silnicích přispělo lepší oddělení jednotlivých druhů dopravy, jako jsou jízdní pruhy pro cyklisty, autobusy a tramvaje. Podle dvaatřiceti procent by se město mělo zaměřit také na jasnější značení křižovatek a více než čtvrtina respondentů volá i po lepším značení silnic, včetně čar a značek přednosti v jízdě. Čtyřiatřicet procent občanů navrhuje zlepšení cyklotras a asi čtvrtina lidí chce snížení rychlostních limitů a lepší osvětlení na silnicích.
S plošným snížením maximální povolené rychlosti na třicet kilometrů v hodině dotázaní v průzkumu většinou nesouhlasili, proti bylo šedesát procent Pražanů. V tomto ohledu Praha skončila v porovnání s dalšími městy Evropy na konci hodnocení, informovali autoři průzkumu.
Omezení rychlosti je sporné
Kvůli požadavku plošně snížit rychlost na třicet kilometrů v hodině aktivisté uspořádali v Praze několik protestních pochodů. Loni jich byly téměř dvě desítky a většinou se konaly na magistrále. Podle demonstrujících má omezení rychlosti snížit emise a zvýšit bezpečnost v ulicích. Zástupci vedení Prahy argumentaci odmítli s tím, že se nebrání omezení rychlosti v rezidenčních oblastech.
„Už samotný nájezd téměř tři sta tisíc vozidel denně do hlavního města Prahy vytváří dostatečný tlak na snížení průjezdnosti na již tak přetížených komunikacích. Denně vznikají dopravní zácpy a v samotném centru města se vozidla často pohybují rychlostmi výrazně pod třicet kilometrů v hodině, a to i bez jakýchkoli omezení,“ podotkl k tématu v průzkumu Kassl.
Průzkumu společnosti Cyclomedia se v červnu zúčastnilo téměř dvanáct tisíc obyvatel dvaatřiceti hlavních evropských měst. V Praze bylo dotázáno tři sta devět lidí.
