Vedení hlavního města odsouhlasilo dvě společné deklarace se Středočeským krajem na urychlení dostavby Pražského okruhu. Druhým dokumentem je deklarace o takzvaném aglomeračním okruhu, který tvoří dále od Prahy silnice první a druhé třídy. Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina. Investorem stavby je stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Praha a Středočeský kraj chtějí urychlení dostavby Pražského okruhu. Jedenáct let práce stojí
Poslední práce na Pražském okruhu byly dokončeny před jedenácti lety, od té doby se podle primátorova náměstka Adama Scheinherra (Praha Sobě) stavba neposouvá dál. „Je to společná deklarace a apel směrem k vládě a ministerstvu dopravy, potažmo ŘSD, k urychlené dostavbě okruhu. Je to důležitá deklarace a vyjádření, že nejsme s aktuální přípravou spokojeni, přitom stát má od nás veškerou podporu,“ řekl Scheinherr.
Podle něj udělala Praha i střední Čechy vše, co mohly, a s ministerstvem spolupracují. Mimo jiné město prý vyvrátilo možnosti jiných variant vedení okruhu a zaneslo je do všech potřebných dokumentů.
V aktuálně schválené deklaraci kraje apelují v prvé řadě na dostavbu úseku označovaného jako 511 mezi D1 a hradeckou dálnicí. Dalšími jsou úseky na severu města, kde chybí největší část okruhu.
Druhá deklarace se týká aglomeračního okruhu. Ten tvoří síť silnic druhé třídy. Stavba uleví městským částem a některým středočeským obcím a odvede z nich dopravu mířící na Pražský okruh mezi D1 a hradeckou dálnicí.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které jej mají propojit s vnitřním městským okruhem, který buduje Praha. Proti výstavbě Pražského okruhu dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.