Po čtvrtroce čekání vyplula mohutná loď z Lovosic do nového domova v Nizozemsku

Po necelém čtvrtroce čekání vyplul z Lovosic mohutný tanker. Míří do Nizozemska, kde bude přepravovat olej. Lovosická loděnice mohutná plavidla spouští každoročně, tříměsíční čekání je přitom poměrně krátké. Na dostatek vody v Labi nad Děčínem čekají někdy i déle než půl roku.

Tanker, který je nyní na cestě do Nizozemska, spustila loděnice Barkmet na vodu koncem července. „Čekali jsme na lepší vodní stav, proto vyplul až dnes,“ řekl ve čtvrtek Jurij Kulchytskyj z lovosické loděnice.

Plavidlo je dlouhé 86 metrů, široké až 11,5 metru, výška boku je 5,5 metru. Je tedy větší než osmdesátimetrové lodě typu 11600, ty největší, které po Labi běžně mohou plout. Především má větší ponor. Nová loď ještě není hotová, její trup se ale dostrojí až v Nizozemsku, kde potom bude vozit oleje.

Plavba tankeru po Labi
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Stavba trupu v Lovosicích se zpozdila kvůli pandemii koronaviru. Do loděnice se na jaře, kdy byly uzavřené hranice, nemohli dostat dělníci ze zahraničí. Naopak docela rychlé bylo vyplutí. V minulosti čekala loděnice, než bude dost vody pro plavbu do Německa, i více než půlrok. Například loni spustil Barkmet dva podobné tankery, jeden v červnu, druhý v prosinci. Vypluly ale krátce po sobě až letos v únoru.

Od té doby již vody v Labi dost nebylo. Aby velká loď proplula, je potřeba, aby v Ústí nad Labem byly alespoň dva metry, na konci července to bylo jen 158 centimetrů. Nyní je hladina o metr výše.

Plavba tankeru po Labi
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Podle ředitele závodu Dolní Labe Jiřího Macha ale zvýšení hladiny neznamená, že by na řece zesílil provoz. Přepravci mají dopravu nasmlouvanou s velkým předstihem, proto se dočasné změny na poptávce po lodní nákladní dopravě neprojeví. „Protože nelze zaručit stav vody, volí se cesta po silnici. Není jednoduché přeskládat zboží z kamionu na loď, když zrovna je vody dost,“ poznamenal Jiří Mach.

Poměry na Labi má změnit plánovaný jez v Děčíně, který ale dlouhodobě čelí odporu kvůli ochraně přírody v řece nad Děčínem. „Abychom mohli s projektem pohnout, musíme vyřešit požadavek ministerstva životního prostředí a stanovit možnost náhrady za bahnité náplavy, které budou podle MŽP ohroženy plavebním stupněm,“ ozřejmil ředitel Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů. 

Plavba tankeru po Labi
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Kompenzovat bahnité náplavy na dolním toku Labe u hranic s Německem podle ředitelství lze, podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny to ale možné není. Vznikne tak revizní posudek, jehož výsledky mají být známy zhruba za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 10 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...