3D tiskem proti koronaviru. Univerzity ve spolupráci s firmami vyrábějí ochranné pomůcky

Výrobou reagují na koronavirovou nákazu firmy a další instituce. Třeba strojírenská Sigma z Lutína dodává filtry, kterými se plní masky vyvinuté vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) pak pomocí 3D tiskáren vyrábí bezpečnostní štíty,  kvůli nedostatku se zaměřila i na odběrové tyčinky.

Až tisíc filtrů s životností 24 hodin vyrobí pracovníci Sigmy v Lutíně. „Filtr je částicový, to znamená, že chrání proti pevným a kapalným částicím a aerosolům, bakteriím a virům. Je tedy schopný zabránit průniku koronaviru,“ popsal právník a člen dozorčí rady Sigma Group Jan Čapka.

Desítky tisíc si jich už proto objednalo ministerstvo zdravotnictví. Sigma je ale ve spojení i s nemocnicemi nebo městy, která by jimi chtěla vybavit městskou policii. Masky z ČVUT s filtry P3 z Lutína by totiž měly být určené především lidem v bezprostředním kontaktu s nakaženým.

ČVUT špičkové respirátory připravuje pomocí 3D tisku. „Když jsme viděli, jak kritický je nedostatek ochranných pomůcek mezi zdravotníky, chtěli jsme pomoci. Vývoj polomasky RP95 standardu FFP3 pro 3D tisk, a to od první skici do úspěšné certifikace, jsme realizovali během týdne,“ popsal vedoucí týmu odborníků z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT Vít Dočkal.

Výrobní kapacity v celé České republice u technologie 3D tisku podle něj zatím dosahují několik stovek kusů masek denně. „Nicméně již intenzivně pracujeme na další produktové řadě pro technologii vstřikolisu. To by již umožnilo výrobu 10 tisíc kusů za den,“ dodal Dočkal.

Maska vyvinutá vědci z ČVUT s filtrem P3 z lutínské Sigmy
Zdroj: ČT24

V Praze tisknou masky, v Ostravě zas štíty

Tisková farma vyrostla i v kampusu ostravské Vysoké školy báňské, vyrábějí v ní ochranné štíty. „Je požadavek na více než 10 tisíc. Jenom fakultní nemocnice, která je vedle, potřebuje pět tisíc štítů. Kapacitně to nejsme samozřejmě schopni pokrýt, takže bych chtěl požádat, pokud někdo má doma tiskárnu, že by se ozval k zapůjčení tisku,“ popsal děkan Fakulty strojní VŠB-TUO Robert Čep.

Výroba jednoho štítu trvá přibližně dvě hodiny. Škola má k dispozici asi šedesát 3D tiskáren, což umožňuje výrobu asi čtyř stovek kusů denně. Ve čtvrtek předala Vysoká škola báňská první testovací várku na oddělení porodnice ve Fakultní nemocnici Ostrava. Ochranné masky z produkce ČVUT budou zase testovat kardiologové z olomoucké fakultní nemocnice.

Ostravská technická univerzita se kromě výroby ochranných štítů pustila i do produkce odběrových tyčinek. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) totiž avizoval, že i jich je nedostatek.

V Ostravě vyrábějí štíty pro zdravotníky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Olomoucký kraj

Resort zdravotnictví podal trestní oznámení na FN Olomouc kvůli defibrilátorům

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že podalo trestní oznámení kvůli operacím pacientů s přístroji na kontrolu srdečního rytmu, takzvaných kardioverterů-defibrilátorů, ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO). Důkazy podle resortu ukazují na neobvykle vysoké počty výkonů a vznikla podezření na obcházení kritérií pro voperování těchto přístrojů. Policie případ prověřuje kvůli podezření z podvodu a těžkého ublížení na zdraví, vyšetřování se týká stovek pacientů.
17. 3. 2026Aktualizováno17. 3. 2026

Shoda jen ve dvou případech. Ve studii o defibrilátorech se manipulovalo, píší SZ

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Taxikářka po bodnutí v Šumperku zemřela

Taxikářka, kterou minulý týden v úterý bodl v Šumperku nožem do krku osmatřicetiletý podezřelý, v sobotu v podvečer zemřela. Čtyřiačtyřicetiletou ženu podle kriminalistů útočník razantně bodl ze zadního sedadla kuchyňským nožem a poté ji vyhodil na ulici. V nemocnici o život bojovala čtyři dny. Policisté tak případ zřejmě překvalifikují na vraždu. Muž je navíc obviněn z pokusu o vraždu dvou lidí, ukradeným vozidlem taxislužby totiž úmyslně čelně najel do protisměru.
23. 2. 2026

Meteorologové opět rozšířili výstrahu, toky se mohou vzedmout na více místech

Meteorologové rozšířili dřívější varování před vzestupem hladin toků v Česku. Hrozí od nedělního večera hlavně na východě Čech. Mandava ve Varnsdorfu večer překročila první povodňový stupeň a možná stoupne na druhý. Rozvodnit se v noci mají i další toky, ČHMÚ tak znovu rozšířil dřívější výstrahu.
22. 2. 2026Aktualizováno22. 2. 2026

Soud snížil investičnímu podvodníkovi z Přerova trest

Olomoucký vrchní soud snížil o rok na sedm let trest vězení padesátiletému Aleši Vrubelovi z Přerova za investiční podvody, ve kterých přišlo podle rozsudku přes dvě stě lidí o zhruba 191 milionů korun. Podle verdiktu se nesmí také sedm let věnovat investiční činnosti. Jeho obchodní společnost dostala již dříve zákaz činnosti na dvanáct let. Vrubel tvrdil, že nikoho nepodvedl. Soud mu uložil i trest propadnutí majetku a povinnost náhrady škody.
18. 2. 2026
Načítání...