Obchvat Klatov je plně v provozu

Nahrávám video
Události v regionech: Obchvat Klatov je celý v provozu
Zdroj: ČT24

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo celý téměř osmikilometrový obchvat Klatov za jednu miliardu korun. Městu má ulevit hlavně od tranzitní dopravy ve směru od Plzně na Železnou Rudu a zrychlí i cestu na Šumavu. Obyvatelé druhého největšího města v Plzeňském kraji by to měli poznat v nastávající zimní sezoně, kdy přibývá aut směřujících do šumavských lyžařských areálů a dál do Německa. Stavba trvala tři roky, úpravy skončí v květnu.

Na otevření všech úseků obchvatu Klatov čekali řidiči téměř padesát let. „V sedmdesátých osmdesátých letech se začala plánovat dálniční síť a tyto stavby dostávaly přednost před obchvaty měst,“ vysvětlil starosta Klatov Rudolf Salvetr (ODS).

„Obchvat je důležitý pro celé Pošumaví, ale i pro cesty do Bavorska. Jízda po nové přeložce bude o deset minut rychlejší než po současném průtahu skrz město, v dopravních špičkách i o víc,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj projíždělo dosud centrem města přes sedmnáct tisíc aut denně, po nové silnici by se jich mohlo postupně odklonit dvanáct až třináct tisíc.

Z pětaosmdesáti procent uhradí stavbu evropský operační program Doprava 2, město dalo třicet milionů korun za lávku, stezky a chodníky.

Nová silnice začíná ve směru od Plzně před Klatovy u Štěpánovic a na současnou silnici I/27 Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Německo se znovu napojuje mezi Luby a Malou Vískou. Stavba se asi o sto milionů korun prodražila kvůli nutným změnám během budování.

Problémy s geologií

„Nejtěžší byly zemní práce, protože byly velké problémy s geologií. Počítali jsme s tím, že část zeminy využijeme do stavby, ale po vytěžení jsme zjistili, že není použitelná a musela se odvážet na skládku. Takže se musel nakupovat nový materiál, který stavbu prodražoval,“ popsal ředitel plzeňského ŘSD Miroslav Blabol.

Součástí obchvatu je podle šéfa společnosti Silnice Group Karla Rypla devět mostů včetně lávky pro pěší. „Náročnou stavbou byl most za Štěpánovicemi dlouhý 165 metrů, který vede přes železnici i silnici třetí třídy. Postavili jsme tři okružní křižovatky,“ uvedl.

ŘSD 2. září zprovoznilo prvních 4,8 kilometru, což podle Blabola ještě nemělo odpovídající vliv, protože byly uzavřené některé boční spojnice, a tak hodně lidí ještě jezdilo přes centrum. „Ale teď tranzit Klatovy úplně mine, takže to musí být poznat,“ řekl.

Klatovy pravidelně ucpávali lyžaři

„Ve městě se to štosovalo, a když lidé jezdili lyžovat, tak byly Klatovy téměř neprůjezdné. Slibujeme si od toho také to, že se na Šumavu vrátí pražská klientela. Sjedou z dálnice a bude to pro ně kratší cesta než do Krkonoš,“ řekl místostarosta Klatov a krajský radní Pavel Strolený (ANO). Podle starosty Klatov obchvat pomůže také řidičům směřujícím na Horažďovice a Sušici.

Cesta z Plzně do Klatov se loni v září zkrátila o deset minut díky nové silnici Šlovice–Přeštice za 1,3 miliardy korun.

Na jaře začne ŘSD na silnici I/27 budovat více než pětikilometrový obchvat Přeštic, na nějž by se měla podle šéfa ŘSD Radka Mátla podepsat smlouva do konce roku. Stavba za osm set milionů korun bez DPH má trvat 2,5 roku. „Při cestě z Plzně do Klatov mi v pátek trvalo projet Přeštice třiadvacet minut. Kolikrát mi trvá kratší dobu cesta z Plzně do Přeštic než projet městem Přeštice,“ řekl Strolený.

Dále se připravuje úsek od Štěpánovic po Švihov, tedy šestikilometrové pokračování klatovského obchvatu dál na Plzeň. „Máme technickou studii, posudek EIA a chceme příští rok zadat dokumentaci pro společné územní a stavební řízení,“ řekl Blabol. Stavba začne zhruba v roce 2035.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Vyšetřování požáru v pardubické zbrojovce pokračuje. Ta sčítá škody

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.
před 5 hhodinami

VideoŠkoda na chovu zasaženém ptačí chřipkou v Kosičkách je kolem 300 milionů korun

Hasiči ve Starém Bydžově zasahovali kvůli ptačí chřipce v chovu kachen. V oblasti jde podle nich o sedmé ohnisko, veškerou drůbež musí utratit. Rizika nákazy se Chlumecko nezbavilo, uhynulá drůbež byla k nalezení u obce Písek, poprvé přitom už v lednu. Největší škodu kvůli infekci letos v oblasti utrpěli farmáři z Kosiček, a to kolem 300 milionů. Nemoc do jedné z pěti zasažených hal pronikla z blízké kachní farmy Pereny. Nosnic v Kosičkách ztratili 236 tisíc a denně přicházejí na tržbách z vajec o miliony. Chov budou zkoušet obnovit v srpnu.
před 6 hhodinami

Rekonstrukce tramvajové trati v Plzni komplikuje dopravu, práce nabírají zpoždění

V Plzni začala dopravně nejnáročnější fáze rekonstrukce tramvajové trati ze Skvrňan do centra města. Nově je výrazně omezen provoz na frekventované křižovatce u Nového divadla. Stavební práce, které Plzeň vyjdou na necelých 140 milionů korun, začaly loni v říjnu. Vedení města doufá, že se je stavební firmě podaří dokončit do květnových Slavností svobody.
před 7 hhodinami

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 17 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
22. 3. 2026

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
22. 3. 2026
Načítání...