Spálené Poříčí/Ústí nad Labem – Obyvatelé malých obcí na Plzeňsku se potýkají s nedostatkem vody, stačí pár suchých týdnů a ve studních nemají ani kapku. Připojit se na jiné zdroje je přitom v těchto místech nemožné. Úbytek vody ve studnách je podle hydrologů dlouhodobý jev a důvody, proč se voda ztrácí, jsou různé. Samozřejmě záleží na hloubce studny na podloží, stáhnout vodu ve studních může i nový hluboký vrt ve vsi. Velký podíl na úbytku vody mají i necitlivé zásahy do krajiny, jako jsou meliorace, chybějící remízky a podobně. Na vině je však především narůstající spotřeba. Někde voda ubude, protože se oblast víc zabydlí a je větší odběr. Bez vody to samozřejmě nejde, a když dochází, je zaděláno na velké potíže.
Nedostatek vody je problém
Město Spálené Poříčí spravuje celkem 10 malých obcí v okolí, vodovod není v devíti z nich. Každý zde má svoji studnu, vždycky tu bylo vody dost, před pár lety ale přišly první problémy. „Posledních několik let bylo teplejších, ve studních ubyla voda a nelze to řešit jejich prohlubováním,“ uvedl starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek (nez.). Každým rokem se zde opakuje stejný scénář, stačí pár dní sucha a lidé se bojí otočit kohoutkem. „Je problém s vařením i s praním, pro vodu se musí chodit s kýblem k cisterně. Bylo by třeba tady ten vodovod zavést,“ popisují situaci obyvatelé města.
Jenže nejsou peníze, malé obce na dotace těžko dosáhnou a Spálené Poříčí z vlastního rozpočtu náklady nepokryje. „V minulém roce jsme získali dotaci na část projektu, takže stavíme vodovod ve dvou vesnicích a máme žádosti na Fondu životního prostředí,“ dodal starosta Čížek. Voda ve většině zdejších studní je navíc závadná a hygienici v mnoha případech lidem doporučili, aby se v ní ani nekoupali.
5 minut
Reportáž Mirky Vildové a Jana Stuchlíka
Klesající hladina podzemních vod ale není jen problém Plzeňska, lokalit, kde podzemní voda výrazně ubývá, je celá řada. Potíže mají severočeské horské obce, vesnice v Krušnohoří, na Brněnsku, ale i v jižních Čechách. Hydrologové situaci samozřejmě sledují, jejich sondy zjišťují stavy v mnohem hlubších vrstvách, než jsou studny. Podle výsledků měření je nejhorší situace na středním a dolním Labi, na dolní Berounce a vysychá i oblast středního Povltaví. Vyhlídky do budoucna přiblížil vedoucí hydrolog ČHMÚ Radek Vlnas: „Letos se konečně zásoby výrazně doplní. Pokud však budeme uvažovat v dlouhodobém horizontu, malé lokální zdroje stačit nebudou vzhledem k tomu, že to prostředí je málo vydatné a není tam vody tolik, aby stačilo našim nárokům.“
Jsou lae také optimističtější zprávy: existují i oblasti, kde je vody dost a do budoucna tu vznikne velká zásobárna. Ještě před necelými třiceti lety pili lidé v Ústí nad Labem upravenou vodu z Labe. Dnes stejnou vodu, jaká teče z jejich vodovodních kohoutků, nabízejí hostům pětihvězdičkové hotely místo minerálky. Hlavní ale je, že o ní v celém kraji není nouze. „V Ústeckém kraji je dostatek vody pro každého obyvatele,“ potvrdila mluvčí společnosti Severočeské vodovody a kanalizace Iveta Kardianová. Zásadní změnu k lepšímu přinesly přehrady, které zachycují vodu stékající z Krušných hor, její kvalita je přitom srovnatelná s vodou pramenící z podzemí. „Většina měst Ústeckého kraje je zásobena z těchto povrchových zdrojů,“ ubezpečila Iveta Kardianová. Odborníci ze Severočeských vodovodů a kanalizací trvají na svém: pitná voda z otevřených nádrží je kvalitnější než leckterá balená. „V nádržích je vody velká spousta, je možné si vybírat, z které hloubky si ji budeme brát,“ podotkl Jan Svejkovský z Povodí Ohře.
Lidé v Ústeckém kraji by neměli žíznit ani v budoucnosti, obřím rezervoárem vody se stanou nádrže, které vznikají ve vytěžených dolech. Ta nejmenší z nich bude srovnatelná s Máchovým jezerem, ostatní mají být ještě mnohem větší. „Pokud voda bude a bude možnost ji upravit, bude to určitě velká devíza,“ ujistil Jan Svejkovský a mluvčí Kardianová doplnila: „Technologie úpravy vody, které se neustále vyvíjejí, nám umožní upravit i tuto vodu na vodu pitnou.“ Vodárenské společnosti zatím o využití nových jezer neuvažují. Pozvolná přeměna uhelného kraje na „malé Finsko“ se ale v době nedostatku vody může hodit.
GALERIE
Vodovod