Moravskoslezský kraj připouští splavnění části Odry. Olomoucký nechce kanál tří moří vůbec

Zástupci Moravskoslezského kraje jednali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím vodních cest o splavnění Odry od Svinova do polského města Koźle. Vedení kraje připouští, že by souhlasilo se splavněním řeky v tomto úseku, ale jen za určitých podmínek. Přístav například nemá být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova a stavba nesmí narušit vzácné oderské meandry. Rada Olomouckého kraje v pondělí vyslovila celkový nesouhlas se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by měl vést i přes jeho území.

Vláda schválila projekt splavnění Odry ze Svinova až do polského města Koźle na začátku října. Projekt za patnáct miliard korun začali kritizovat akademici, město Ostrava i Moravskoslezský kraj. Jeho vedení nyní připouští, že při splnění určitých podmínek by mohla tato část kanálu Dunaj–Odra–Labe vzniknout.

„Měli bychom se bavit o nějaké dohodě na tom, jak by se splavnění Odry mohlo prodloužit. Nikdo nepopírá, že by se to dalo využít pro potřeby Moravskoslezského kraje. Například o dovoz zkapalněného plynu z Polska,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO).

Zástupci ministerstva dopravy a Ředitelství vodních cest se proto sešli s vedením Moravskoslezského kraje na jednání. „Nešlo nám o nějaké přesvědčování, ale spíš o vyjasnění si informací kolujících na veřejnosti a vysvětlení vzniklé situace. Chtěli jsme si také říci, co lze společně udělat předtím, než se začnou v rámci přípravy stavby řešit konkrétní úkony vedoucí ke stabilizaci technického řešení i zasazení stavby do území,“ řekl tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Proti splavnění Odry jsou dlouhodobě různé ekologické organizace i zástupci akademické obce. „Jedná se například o poškození podzemních vod, potom samozřejmě udržení vody v krajině, fungování ekosystémů z hlediska globální klimatické změny,“ varuje děkan Přírodovědecké Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Moravskoslezský kraj vytyčil čtyři podmínky pro další jednání. Například to, že přístav nesmí být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova. A stavba také nesmí narušit vzácné oderské meandry.

„Projekt nesmí také nějakým způsobem zasáhnout do připravovaného projektu modernizace železničního uzlu, nesmí ohrozit stavbu vysokorychlostní tratě. Ale pokud se bavíme o tak krátkém úseku, tak si říkám, proč ne,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

„Ředitelství vodních cest plánuje v roce 2021 jako první krok zadat vypracování územně analytické studie splavnění Odry do Ostravy. K průběžnému projednávání řešení hodláme přizvat celou řadu partnerů a odborníků, aby se otevřené otázky ihned odborně diskutovaly a výsledkem byl komplexní podklad pro další rozhodování o této stavbě včetně návazných procesů SEA,“ uvedl mluvčí ředitelsví Jan Bukovský.

Úsek by měl začínat v Ostravě a pokračovat k hranici, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí k městu Koźle. Jednání budou pokračovat, až bude mít ministerstvo připravené možnosti, jak by mohl projekt vypadat.

Ne z města Ostravy a Olomouckého kraje

Se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe nesouhlasí ani zastupitelé Ostravy. Nesouhlasné stanovisko jednomyslně odhlasovali v polovině listopadu a žádají ukončení příprav výstavby vodního díla. Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a negativně by ovlivnila urbanismus města.

Proti kanálu jako takovému se postavila rada Olomouckého kraje. „V dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Kromě toho je podle odborníků velkou hrozbou pro životní prostředí. Proto si myslím, že bylo správné rozhodnutí jeho výstavbu dále nepodpořit,“ komentoval rozhodnutí kraských radních olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Krajští radní byli podle Indry v nesouhlasu se stavbou kanálu jednotní. „Osobně tento projekt považuji za hazardování s naší krajinou a za rozhazování peněz pod silným vlivem betonářské lobby. Vzhledem k tomu, že se proti kanálu Dunaj-Odra-Labe staví fundovaní odborníci napříč republikou, nevidím jediný důvod, proč tento nesmyslný megalomanský projekt podporovat. Navíc si myslím, že v kritickém období, v jakém se nyní nacházíme, si takovou investici naše země ani nemůže dovolit,“ podotkla krajská radní Zdeňka Dvořáková Kocourková (Piráti).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 11 hhodinami

Kvůli suchu platí výstraha před požáry ve středních a severozápadních Čechách

Kvůli déletrvajícímu suchému a teplému počasí hrozí ve středních a severozápadních Čechách zvýšené riziko požárů. Výstrahu v neděli vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), platí do odvolání. V dalších dnech bude výstrahu upřesňovat, dodal.
před 12 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 16 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami
Načítání...