Moravskoslezský kraj připouští splavnění části Odry. Olomoucký nechce kanál tří moří vůbec

Zástupci Moravskoslezského kraje jednali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím vodních cest o splavnění Odry od Svinova do polského města Koźle. Vedení kraje připouští, že by souhlasilo se splavněním řeky v tomto úseku, ale jen za určitých podmínek. Přístav například nemá být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova a stavba nesmí narušit vzácné oderské meandry. Rada Olomouckého kraje v pondělí vyslovila celkový nesouhlas se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by měl vést i přes jeho území.

Vláda schválila projekt splavnění Odry ze Svinova až do polského města Koźle na začátku října. Projekt za patnáct miliard korun začali kritizovat akademici, město Ostrava i Moravskoslezský kraj. Jeho vedení nyní připouští, že při splnění určitých podmínek by mohla tato část kanálu Dunaj–Odra–Labe vzniknout.

„Měli bychom se bavit o nějaké dohodě na tom, jak by se splavnění Odry mohlo prodloužit. Nikdo nepopírá, že by se to dalo využít pro potřeby Moravskoslezského kraje. Například o dovoz zkapalněného plynu z Polska,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO).

Zástupci ministerstva dopravy a Ředitelství vodních cest se proto sešli s vedením Moravskoslezského kraje na jednání. „Nešlo nám o nějaké přesvědčování, ale spíš o vyjasnění si informací kolujících na veřejnosti a vysvětlení vzniklé situace. Chtěli jsme si také říci, co lze společně udělat předtím, než se začnou v rámci přípravy stavby řešit konkrétní úkony vedoucí ke stabilizaci technického řešení i zasazení stavby do území,“ řekl tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Proti splavnění Odry jsou dlouhodobě různé ekologické organizace i zástupci akademické obce. „Jedná se například o poškození podzemních vod, potom samozřejmě udržení vody v krajině, fungování ekosystémů z hlediska globální klimatické změny,“ varuje děkan Přírodovědecké Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Moravskoslezský kraj vytyčil čtyři podmínky pro další jednání. Například to, že přístav nesmí být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova. A stavba také nesmí narušit vzácné oderské meandry.

„Projekt nesmí také nějakým způsobem zasáhnout do připravovaného projektu modernizace železničního uzlu, nesmí ohrozit stavbu vysokorychlostní tratě. Ale pokud se bavíme o tak krátkém úseku, tak si říkám, proč ne,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

„Ředitelství vodních cest plánuje v roce 2021 jako první krok zadat vypracování územně analytické studie splavnění Odry do Ostravy. K průběžnému projednávání řešení hodláme přizvat celou řadu partnerů a odborníků, aby se otevřené otázky ihned odborně diskutovaly a výsledkem byl komplexní podklad pro další rozhodování o této stavbě včetně návazných procesů SEA,“ uvedl mluvčí ředitelsví Jan Bukovský.

Úsek by měl začínat v Ostravě a pokračovat k hranici, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí k městu Koźle. Jednání budou pokračovat, až bude mít ministerstvo připravené možnosti, jak by mohl projekt vypadat.

Ne z města Ostravy a Olomouckého kraje

Se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe nesouhlasí ani zastupitelé Ostravy. Nesouhlasné stanovisko jednomyslně odhlasovali v polovině listopadu a žádají ukončení příprav výstavby vodního díla. Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a negativně by ovlivnila urbanismus města.

Proti kanálu jako takovému se postavila rada Olomouckého kraje. „V dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Kromě toho je podle odborníků velkou hrozbou pro životní prostředí. Proto si myslím, že bylo správné rozhodnutí jeho výstavbu dále nepodpořit,“ komentoval rozhodnutí kraských radních olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Krajští radní byli podle Indry v nesouhlasu se stavbou kanálu jednotní. „Osobně tento projekt považuji za hazardování s naší krajinou a za rozhazování peněz pod silným vlivem betonářské lobby. Vzhledem k tomu, že se proti kanálu Dunaj-Odra-Labe staví fundovaní odborníci napříč republikou, nevidím jediný důvod, proč tento nesmyslný megalomanský projekt podporovat. Navíc si myslím, že v kritickém období, v jakém se nyní nacházíme, si takovou investici naše země ani nemůže dovolit,“ podotkla krajská radní Zdeňka Dvořáková Kocourková (Piráti).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 15 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 20 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...