Moravskoslezský kraj připouští splavnění části Odry. Olomoucký nechce kanál tří moří vůbec

Zástupci Moravskoslezského kraje jednali s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím vodních cest o splavnění Odry od Svinova do polského města Koźle. Vedení kraje připouští, že by souhlasilo se splavněním řeky v tomto úseku, ale jen za určitých podmínek. Přístav například nemá být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova a stavba nesmí narušit vzácné oderské meandry. Rada Olomouckého kraje v pondělí vyslovila celkový nesouhlas se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by měl vést i přes jeho území.

Vláda schválila projekt splavnění Odry ze Svinova až do polského města Koźle na začátku října. Projekt za patnáct miliard korun začali kritizovat akademici, město Ostrava i Moravskoslezský kraj. Jeho vedení nyní připouští, že při splnění určitých podmínek by mohla tato část kanálu Dunaj–Odra–Labe vzniknout.

„Měli bychom se bavit o nějaké dohodě na tom, jak by se splavnění Odry mohlo prodloužit. Nikdo nepopírá, že by se to dalo využít pro potřeby Moravskoslezského kraje. Například o dovoz zkapalněného plynu z Polska,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák (ANO).

Zástupci ministerstva dopravy a Ředitelství vodních cest se proto sešli s vedením Moravskoslezského kraje na jednání. „Nešlo nám o nějaké přesvědčování, ale spíš o vyjasnění si informací kolujících na veřejnosti a vysvětlení vzniklé situace. Chtěli jsme si také říci, co lze společně udělat předtím, než se začnou v rámci přípravy stavby řešit konkrétní úkony vedoucí ke stabilizaci technického řešení i zasazení stavby do území,“ řekl tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Proti splavnění Odry jsou dlouhodobě různé ekologické organizace i zástupci akademické obce. „Jedná se například o poškození podzemních vod, potom samozřejmě udržení vody v krajině, fungování ekosystémů z hlediska globální klimatické změny,“ varuje děkan Přírodovědecké Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Moravskoslezský kraj vytyčil čtyři podmínky pro další jednání. Například to, že přístav nesmí být v zastavěné části Mariánských Hor a Svinova. A stavba také nesmí narušit vzácné oderské meandry.

„Projekt nesmí také nějakým způsobem zasáhnout do připravovaného projektu modernizace železničního uzlu, nesmí ohrozit stavbu vysokorychlostní tratě. Ale pokud se bavíme o tak krátkém úseku, tak si říkám, proč ne,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS).

„Ředitelství vodních cest plánuje v roce 2021 jako první krok zadat vypracování územně analytické studie splavnění Odry do Ostravy. K průběžnému projednávání řešení hodláme přizvat celou řadu partnerů a odborníků, aby se otevřené otázky ihned odborně diskutovaly a výsledkem byl komplexní podklad pro další rozhodování o této stavbě včetně návazných procesů SEA,“ uvedl mluvčí ředitelsví Jan Bukovský.

Úsek by měl začínat v Ostravě a pokračovat k hranici, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí k městu Koźle. Jednání budou pokračovat, až bude mít ministerstvo připravené možnosti, jak by mohl projekt vypadat.

Ne z města Ostravy a Olomouckého kraje

Se stavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe nesouhlasí ani zastupitelé Ostravy. Nesouhlasné stanovisko jednomyslně odhlasovali v polovině listopadu a žádají ukončení příprav výstavby vodního díla. Město poukazuje na to, že stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy, a negativně by ovlivnila urbanismus města.

Proti kanálu jako takovému se postavila rada Olomouckého kraje. „V dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Kromě toho je podle odborníků velkou hrozbou pro životní prostředí. Proto si myslím, že bylo správné rozhodnutí jeho výstavbu dále nepodpořit,“ komentoval rozhodnutí kraských radních olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Krajští radní byli podle Indry v nesouhlasu se stavbou kanálu jednotní. „Osobně tento projekt považuji za hazardování s naší krajinou a za rozhazování peněz pod silným vlivem betonářské lobby. Vzhledem k tomu, že se proti kanálu Dunaj-Odra-Labe staví fundovaní odborníci napříč republikou, nevidím jediný důvod, proč tento nesmyslný megalomanský projekt podporovat. Navíc si myslím, že v kritickém období, v jakém se nyní nacházíme, si takovou investici naše země ani nemůže dovolit,“ podotkla krajská radní Zdeňka Dvořáková Kocourková (Piráti).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 8 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...