Místo do Polska zamířily bombardéry nad Moravu. Před 75 lety zažilo Brno nejničivější nálet

Před pětasedmdesáti lety bombardovaly americké letouny města na Moravě a ve Slezsku. Nejničivější nálet byl veden na Brno, kde zemřelo přes čtyři sta lidí. Zasažena byla také města Opava, Hodonín, Břeclav, Zlín, Přerov a Kroměříž. Bombardéry měly původně namířeno do Polska, rozkaz změnit cíl dostaly kvůli nepříznivému počasí.

  • 25. 8. 1944 – První americký nálet. Zahynulo dvě stě lidí.
  • 20. 11. 1944 – Druhý americký nálet, náhradní shoz bomb místo cíle v jižním Polsku. Zemřelo čtyři sta deset lidí.
  • 19. 12. 1944 – Třetí americký nálet, zasáhl náměstí Svobody a Petrov. Nejspíš zbloudilé letadlo shodilo jen několik bomb. Nikdo nezahynul.
  • 8. 4. 1945 – První sovětský nálet, zasáhl střed města, zejména parky. Sirény selhaly. Tříštivé bomby budovy příliš neponičily, ale usmrtily desítky lidí.
  • 12. 4. 1945 – Druhý sovětský nálet, zasáhl především střed města, mimo jiné plnou tramvaj v Joštově ulici. Pumy usmrtily desítky lidí.

Dne 20. listopadu 1944 vystartovalo 476 amerických bombardérů typu B-24 Liberator a Boeing B-17 z jihoitalské základny s cílem zničit rafinérie na výrobu syntetického benzinu v jižním Polsku. Kvůli nepříznivému počasí však dostaly dva útočné svazy pokyn, aby se zaměřily na sekundární cíle. Přes dvě stě osmdesát letounů tak zamířilo na vybraná města, jako první se stala cílem Opava, kde po náletu zemřeli čtyři lidé.

Dalším terčem bylo Brno. Ve třech vlnách dopadl na město zničující koberec pum, který se rozprostřel prakticky nad celým centrem a některými předměstími. Nálet si vyžádal přes čtyři stovky obětí, zahynulo například téměř kompletní osazenstvo Nejvyššího soudu. Dvě stovky domů byly zničeny a další těžce poškozeny. Bez střechy nad hlavou zůstalo šest tisíc Brňanů.

Spojenecké letouny zaútočily také na Hodonín, kde zahynulo 179 lidí, a Břeclav, tam zemřelo na šedesát lidí. Letadla dál pokračovala nad Zlín, kde bylo evidováno čtyřiadvacet obětí.

Historici se později začali klonit k názoru, že k náletu na Zlín došlo zřejmě omylem kvůli špatné navigaci, a piloti si tak mysleli, že jsou nad Ostravou. Posledním moravským městem, kde si útoky amerických letadel vyžádaly oběti na životech, se stal Přerov, kde zahynulo třináct lidí.

Američané bombardovali Brno třikrát

Nálet amerických bombardérů zažilo Brno už 25. srpna 1944. Na město shodilo výbušniny 312 bombardérů B-24 Liberator. Podle internetové Encyklopedie Brna měl nálet zničit německou továrnu na výrobu leteckých motorů v Líšni, Zbrojovku a továrnu v Kuřimi. Místo toho letadla zasáhla obytné budovy v přilehlých čtvrtích, zejména v Juliánově, Židenicích, Slatině a na Cejlu. Zahynuly přes dvě stovky lidí a mnoho jich přišlo o střechu nad hlavou.

Naposledy bombardovaly americké letouny Brno 19. prosince 1944. Na střed města padlo devět pum. Následky byly oproti předchozím náletům zanedbatelné.

Těsně před koncem války padaly ruské bomby

Poslední slovo měly sovětské bombardéry. Poprvé 8. dubna 1945 odpoledne, kdy selhal varovný systém a počet obětí tříštivých pum především v parku na Kolišti se počítal na desítky. Ve čtvrtek 12. dubna sovětské bombardování zabíjelo opět. Internetová Encyklopedie Brna jmenuje čtyřiadvacet obětí. Přesné počty mrtvých historické prameny neuvádějí, jednalo se o desítky lidí.

Celkový počet obětí leteckých útoků na Brno se odhaduje na patnáct set.

Při příležitosti 70. výročí bombardování Brna 25. 8. 2014 vznikla ve spolupráci Muzea města Brna, Archivu města Brna, pamětníků a badatelů webová aplikace s databází míst zasažených leteckými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Krádež kabelů omezila provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy

Krádež kabelů omezila v neděli ráno provoz desítek vlakových spojů v centru Prahy. Krádež se stala v úseku Praha Vršovice – Praha hlavní nádraží, zpoždění tam může dosáhnout až dvacet minut. Situace se dotýká lokálních spojů i rychlíků. Vyplývá to z informací na webu dopravce České dráhy. Podle drah může omezení trvat až do 12 hodin.
před 58 mminutami

Nouzové tlačítko v metru zachraňuje životy

Přibývá pádů do kolejiště pražského metra. Lidé na nástupišti by v takovém případě měli stisknout tlačítko nouzového zastavení vozu. Jen málo pasažérů však vědělo o jeho existenci, pražský dopravní podnik ho proto nechal nedávno zvýraznit. Jeho využití roste, ze 108 případů v období leden–listopad roku 2023 na 140 za stejné období letos. Příčinou pádů do kolejiště často bývá alkohol, zdravotní problém nebo nešťastná náhoda. Tlačítko však slouží jen pro situace, kdy jde o život. Cestující, který ho zmáčkne například kvůli mobilu spadlému do kolejiště, musí počítat s pokutou. Výjimkou jsou velké předměty, které můžou vykolejit metro.
před 1 hhodinou

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 2 hhodinami

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 16 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 17 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
19. 12. 2025Aktualizováno19. 12. 2025

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
19. 12. 2025
Načítání...