Vedení města Brna podle části opozice nedělá dost, aby zabránilo bezdomovectví v Brně. Programy, které cílí na zabydlování lidí žijících v nevyhovujících podmínkách nebo na ulici, podle opozice současná koalice vedená ODS utlumila. Kritika přišla v reakci na noční požár opuštěných stavebních buněk, při kterém zahynulo osm lidí, zřejmě bezdomovců. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) je přesvědčená, že město dělá maximum možného.
Město nedělá dost, aby řešilo bezdomovectví v Brně, kritizuje opozice. Podle primátorky dělá maximum možného
Podle opozičních Pirátů se koalice bezdomovectví dost nevěnuje. „Současné vedení utlumilo projekty na to, aby se lidé bez domova začlenili do společnosti. Housing first sice pokračuje, ale není tam tolik bytů, kolik je potřeba,“ míní Marek Lahoda (Piráti).
Opoziční Žít Brno na svém Facebooku napsalo, že město pod vedením ODS rezignovalo na ukončování bezdomovectví a od roku 2019 nedělá nic pro to, aby podobným situacím předcházelo. „Dokud město nezařídí pro tyto lidi normální bydlení, či aspoň přespávání v místech splňujících základní protipožární bezpečnost, bude se toto dít pravidelně. Nemůže to být jinak,“ uvedlo hnutí.
Podobně to na sociální síti komentovala ředitelka brněnského ženského spolku Vesna Barbora Antonová, která se pomoci potřebným dlouhodobě věnuje. „V Brně se před lety spustily programy rapid rehousing a housing first. Lidi, kteří tohle bydlení získali a udrželi si je, teprve se střechou nad hlavou mohli řešit svoje další problémy. Tyhle úspěšné programy Brno utlumilo, místo plánovaných desítek až stovek bytů se přidělují jednotky,“ podotkla s tím, že navíc skokově narůstají počty rodin, které jsou bezdomovectvím bezprostředně ohroženy.
Otázka bezdomovectví je podle primátorky Vaňkové velmi složitá. „Myslím, že pro ně děláme maximum možného. Je to samozřejmě spolupráce mnoha subjektů, počínaje našimi sociálními kurátory přes městskou policii a další. Na druhou stranu, ta událost, co se stala, ukazuje na to, že to není optimální,“ řekla Vaňková. Podle ní ale není v tuto chvíli možné říci, že by někdo pochybil. „Jsme na počátku, bude se prošetřovat, co se stalo. Není možné dělat ukvapené závěry. Pokud se ovšem ukáže, že bude něco, co budeme moci zlepšit, tak to určitě uděláme,“ dodala.
Náměstek: S některými bezdomovci se pracuje špatně
Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla (ODS) sociální kurátoři města pravidelně mezi bezdomovce chodí s nabídkou hygienické pomoci nebo informacemi o potravinových bankách.
„Jsme s nimi v kontaktu, pokud víme, kde se nachází. To nebyl případ Plotní. V Brně je nyní asi dva tisíce bezdomovců, přičemž s pěti sty z nich se velmi špatně pracuje a z jejich strany není snaha,“ sdělil.
Dodal, že město zintenzivní činnost prostřednictvím sociálních kurátorů. „Už nyní ale ve dne i v noci navštěvují místa, kde se (bezdomovci) shromažďují, jako je lokalita okolo dolního nádraží, ulice Opuštěné nebo Křenové. Máme kontaktní centrum ve Vlhké, kde lidé bez domova mohou být přes den, a pracujeme tam s nimi. Chceme bezdomovectví řešit a žádné projekty jsme neutlumili, snaha ale musí být na obou stranách,“ doplnil.
Nedávný požár na dolním nádraží
Podle hasičských vyšetřovatelů mohli bezdomovci, buď úmyslně, nebo z nedbalosti, zřejmě i za požár na brněnském dolním nádraží v polovině dubna. Nikdo se při něm nezranil. Oheň způsobil škodu asi tři čtvrtě milionu korun.
Požár tehdy propukl krátce před devatenáctou hodinou. V tu dobu byl kouř vidět z velké dálky. Ve vyřazených vagonech často přebývají lidé bez domova, a tak zájem vyšetřovatelů míří i tímto směrem.
S požáry v místech, kde žijí lidé bez domova, se hasiči setkávají poměrně často. Třímiliardovou škodu například způsobili dva muži bez domova, když v lednu 2022 úmyslně zapálili haly firmy v Mladé Boleslavi.
Pražští hasiči například loni zasahovali u požáru přístřešku v lese poblíž ulice k Barrandovu na Praze 5. Na místě nalezli i dvě ohořelá těla – muže a ženy. Vyšetřováním vyšlo najevo, že šlo o vraždu. Přístřešek zapálil bezdomovec, který se mstil své expartnerce a jejímu novému příteli.
Letos v březnu zachraňovali hasiči čtyři lidi bez domova v Orlové. Hrozila jim smrt v požáru, který sami založili. Jeden muž byl přiotráven. Všichni skončili v nemocnici.
Kolik je bezdomovců?
Přesné informace o počtech lidí bez domova stát nemá. Podle odhadů a posledního systematického sčítání u nás v roce 2019 žilo bez domova zhruba 24 tisíc lidí, z toho 2,6 tisíce dětí. Ty ale podle zákona vždy aspoň nějaké ubytování mít musejí. Většina jich přespává v azylových domech nebo v obecních ubytovnách.
Ty společně s noclehárnami nebo domovy na půli cesty využívají i dospělí. Lidé, kteří přespávají venku, nejčastěji nocují na veřejných místech. Podle šetření se ale každý třetí alespoň jednou za rok uchýlil i do opuštěného domů, squatu nebo technické stavby. Zhruba stejný počet lidí uvedl, že přespává v provizorních příbytcích.
Devět z deseti lidí bez domova nemá stabilní bydlení víc než rok. Podle sociologů jim současný sociální systém nedokáže včas pomoct. Právě rychlost je přitom klíčová, návrat do stabilního prostředí je podle odborníků po letech bezdomovectví náročnější.