Haredim, tedy ten, kdo se bojí Boha. Stejný název nese kniha snímků třebíčské fotografky Elišky Blažkové. Pořídila je během osmi let v jeruzalémské čtvrti Mea Šearim, kde žije nejuzavřenější ortodoxní židovská komunita na světě. Fotografka zachytila prostředí, které připomíná život židů před druhou světovou válkou.
Život mezi ortodoxními židy. Třebíčská fotografka pronikla do uzavřené komunity v Jeruzalémě
Kniha sleduje život jeruzalémských ortodoxních židů (zdroj: ČT24)
Vyrůstala v Třebíči, městě s dochovanou židovskou čtvrtí, jenže bez tamních autentických obyvatel. Eliška Blažková se je tedy vydala hledat do Jeruzaléma. „Neexistuje nic jako jeden obrázek žida. Židé v současné době žijí v Izraeli od těch ultraortodoxních až po ty supermoderní. Dostala jsem se do čtvrti Mea Šearim, která mi vizuálně připomínala fotografie předválečných židů v Evropě,“ popsala fotografka své cesty do Jeruzaléma.
„V Mea Šearim to vypadá tak, jako kdybychom se zastavili v čase, možná někde v 19. století nebo na začátku 20. století před válkou,“ řekla Blažková. Izraelci ji předem varovali, že ji obyvatelé čtvrti mezi sebe nikdy nepřijmou. Jednak proto, že je žena z moderního světa, před kterým se komunita snaží uchránit, jednak proto, že ortodoxní židé věří, že by člověk neměl být zobrazován.
Fotografka se ale nevzdala. „Obyvatelé Mea Šearim se mi snažili ve fotografování zabránit všemožnými způsoby. Oni se mě ale nemůžou dotknout, muž se ženy dotknout nemůže. Ale například nabádali děti, aby shazovaly pytlíky s vodou z vrchních pater domu a tím mi ten fotoaparát zničily. Naštěstí se jim to nikdy nepodařilo,“ přiblížila.
Díky fotografiím vzniklo nové nakladatelství
Eliška Blažková se do Mea Šearim vracela pravidelně se stále menším fotoaparátem, až ji jedna rodina pozvala na oslavu Chanuky. Zarputilost a vytrvalost se vyplatila. Udělala dojem i na další třebíčskou rodačku, spisovatelku Blanku Fišerovou, která se rozhodla fotografie vydat.
„V té době jsem ještě ani neměla založené nakladatelství, jenom jsem o tom uvažovala. Jenomže Eliščina kniha mě natolik uchvátila, že jsem si řekla: ,Ddobře, další den zajdu na živnostenský úřad, založím si živnost a jdeme tu knížku vydat,‘“ vysvětlila Fišerová.
Kniha vyšla česko-anglicky, kromě fotografií obsahuje i rozhovor s Eliškou Blažkovou. Je tak svědectvím nejen o uzavřené společnosti, ale také o práci fotografky, která šla za hranici možného.