Izrael zápolí se zaměstnaností a produktivitou práce. Zatímco ženy plní plánovaná procenta zaměstnanosti bez problémů, muži výrazně pokulhávají. Především na příjmy svých manželek a partnerek se mnohdy spoléhají ortodoxní židé a muslimové. Právě ti ale v populaci přibývají nejrychleji.
Ještě v osmdesátých letech 63 procent ortodoxních židů pracovalo. Zakládání ješiv, náboženských škol, a placení stipendií jejich studentům způsobily, že dnes jich pracuje jen polovina. Polovina ortodoxních rodin se pohybuje pod hranicí chudoby a živí je hlavně ženy.
„Mám v plánu až do konce života jen sedět a učit se, protože to miluji. Nebudu dělat něco, co nemám rád,“ říká Chaim Rachmani, absolvent školy Maoz Hatorah.
Zaměstnanost řeší i Arabové
Nejčastěji pracují ve stavebnictví a jejich příjmy jsou oproti průměru méně než poloviční. Nejhůř jsou na tom beduíni, roztroušení v Negevské poušti. „Jsme na samém dně ekonomického žebříčku. Ty nejchudší vesnice v Izraeli jsou právě beduínské a stát se o nás nestará. Neinvestuje do vzdělání, průmyslu, zaměstnanosti, zdravotnictví ani infrastruktury,“ stěžuje si izraelský beduín Salma el Atraš.
Podle ekonoma Dana Ben-Davida je to jako by v Izraeli vedle sebe existovaly dva světy. Technologicky rozvinutý a vzdělaný svět univerzit, výzkumných ústavů a prosperujích firem a vedle něj druhý, kterému se nedostává potřebného vzdělání a kvalifikace.
„Tyto dvě skupiny a další, které označujeme za sociální a geografickou periferii, nedostávají prostředky a podmínky pro to, aby se uplatnily v moderní ekonomice. Nejen, že jsou to velké části populace, ony ještě rostou. A když se podíváme na produktivitu práce v Izraeli, je v porovnání s rozvinutým světem velice nízká,“ dodává Dan Ben-David.
Právě nejméně vzdělané a nejchudší části izraelské společnosti jsou i ty, které nejrychleji rostou. Ortodoxní rodiny i beduíni mají často i deset dětí. Jenže podle ekonomů začnou brzy stahovat zbytek země ke dnu.
Situací se už začínají vážně zabývat nejen univerzity, ale i vláda. Nedostatečné vzdělání totiž neztěžuje jen uplatnění na trhu práce, ale i v armádě. A právě bezpečnost a schopnost obrany je v Izraeli jedním z nejpádnějších argumentů.
