Obce a vlastníci soukromých pozemků kolem Brzkova chtějí prosadit změnu horního zákona. Kritizují, že jeho ustanovení pocházejí z roku 1988 a dostatečně nechrání soukromé vlastnictví. Nejvíc jim vadí, že stát chce bez jejich souhlasu několikanásobně rozšířit chráněné ložiskové území nad tamními nalezišti uranu.
Obce kolem Brzkova chtějí změnit horní zákon, který jim nahání uranový strach
Lidé kolem Brzkova nemají dobré zkušenost s těžbou uranu před 30 lety. Všemožně se proto brání byť jen úvahám o obnovení těžby.
Na aroganci shora si stěžuje i biozemědělec z Brzkova František Matoušek. Podle svých slov si připadá jako za doby socialismu. „My tady máme rozhodnutí a vy ho budete respektovat a váš názor nás nezajímá,“ ilustruje tento přístup. Jemu by tam „spadlo“ všech 22 hektarů polí a lesa. Bojí se například i stavební uzávěry na pozemcích.
Stát chce rozšířit chráněné ložiskové území nad nalezištěm uranu víc než čtyřnásobně. Ze stávajícího brzkovského katastru by se mělo rozšířit i do katastru Přibyslavi a Horní Věžnice.
Současné ložiskové území má rozlohu mírně přesahující kilometr čtvereční. Po plánovaném rozšíření by však mělo mít přes 4,5 kilometru čtverečního. Obce a vlastníci pozemků se proto přihlásili za účastníky řízení, i když na to podle horního zákona nemají nárok.
Podle ministerstva životního prostředí dochází k nepochopení situace. Obce se podle něho mohou a měly by se ještě během řízení vyjádřit. Institut chráněného ložiskového území v žádném případě není krokem k zahájení těžby, ale má jen ochránit nerostné bohatství státu, tvrdí ministerstvo.
Místní lidé se budou snažit o novelizaci horního zákona i prostřednictvím Ústavního soudu. Starosta Věžnice Josef Málek (KDU-ČSL) k tomu říká, že není možné dál mít komunistické zákony. Navíc si myslí, že když to bude prohlášeno za chráněné ložisko, vláda pak může kdykoliv zahájit těžbu.