Obce a vlastníci soukromých pozemků kolem Brzkova chtějí prosadit změnu horního zákona. Kritizují, že jeho ustanovení pocházejí z roku 1988 a dostatečně nechrání soukromé vlastnictví. Nejvíc jim vadí, že stát chce bez jejich souhlasu několikanásobně rozšířit chráněné ložiskové území nad tamními nalezišti uranu.
Lidé kolem Brzkova nemají dobré zkušenost s těžbou uranu před 30 lety. Všemožně se proto brání byť jen úvahám o obnovení těžby.
Na aroganci shora si stěžuje i biozemědělec z Brzkova František Matoušek. Podle svých slov si připadá jako za doby socialismu. „My tady máme rozhodnutí a vy ho budete respektovat a váš názor nás nezajímá,“ ilustruje tento přístup. Jemu by tam „spadlo“ všech 22 hektarů polí a lesa. Bojí se například i stavební uzávěry na pozemcích.
Stát chce rozšířit chráněné ložiskové území nad nalezištěm uranu víc než čtyřnásobně. Ze stávajícího brzkovského katastru by se mělo rozšířit i do katastru Přibyslavi a Horní Věžnice.
Současné ložiskové území má rozlohu mírně přesahující kilometr čtvereční. Po plánovaném rozšíření by však mělo mít přes 4,5 kilometru čtverečního. Obce a vlastníci pozemků se proto přihlásili za účastníky řízení, i když na to podle horního zákona nemají nárok.
Podle ministerstva životního prostředí dochází k nepochopení situace. Obce se podle něho mohou a měly by se ještě během řízení vyjádřit. Institut chráněného ložiskového území v žádném případě není krokem k zahájení těžby, ale má jen ochránit nerostné bohatství státu, tvrdí ministerstvo.
Místní lidé se budou snažit o novelizaci horního zákona i prostřednictvím Ústavního soudu. Starosta Věžnice Josef Málek (KDU-ČSL) k tomu říká, že není možné dál mít komunistické zákony. Navíc si myslí, že když to bude prohlášeno za chráněné ložisko, vláda pak může kdykoliv zahájit těžbu.
