Kastelán: Napravili jsme necitlivou opravu po požáru v 70. letech. Práce na pohádkovém zámku v Hradci končí

V Hradci nad Moravicí končí rekonstrukce Červeného zámku – ten je součástí rozsáhlého zámeckého komplexu, který zahrnuje také Bílý zámek s Bílou věží a rozsáhlý park. Práce měly za úkol navrátit původní vzhled jedné z nejvýznamnějších památek regionu. Oprava Červeného zámku a východní vyhlídky začala v lednu 2017, teď ještě zbývají úpravy interiéru.

Zámek Hradec nad Moravicí usiloval o opravu své novogotické „červené části“ několik let, ministerstvo kultury mu nakonec přikleplo dotaci na konci roku 2016. Celkem 55 milionů korun bylo určeno na první a druhou etapu, které měly zachránit například to, co pokazila oprava po požáru severní části v roce 1972. Podle kastelána Radomíra Přibyly dělníci v té době původní vzhled památky nebrali v potaz.

Řešení téměř havarijního stavu Červeného zámku přišlo na řadu hned poté, co skončila generální oprava Bílého zámku v roce 2014. Některé části unikátní stavby z režného zdiva už na tom byly velmi špatně, například krovy, střechy, věžičky nebo střešní okna.  

V kritickém stavu byly takzvané spodní konírny pod zámeckým nádvořím. V posledních pár letech došlo zřejmě k porušení izolačních vrstev v nádvoří zámku, které způsobilo v zimních měsících narušení kleneb a stěn spodních koníren.
Radomír Přibyla
kastelán zámku Hradec nad Moravicí

Bylo také nutné staticky zajistit všechny narušené konstrukce, hlavně v takzvané Moravické věži Červeného zámku. Dělníci opravili i střechu hodinové věže, vstupní bránu a budovu bývalé kovárny. Hodinová věž je nově propojena se spodními konírnami, kde odborníci renovovali zřícenou klenbu. Důležitou částí byla oprava zámecké vyhlídky u Bílého zámku, která byla rovněž součástí první a druhé etapy oprav. 

Utajená studna a unikátní odvodňovací systém

Oprava odhalila i starou studnu ve spodních konírnách, o které neměli pámátkáři ani ponětí. Je hluboká zhruba patnáct metrů a skrývala se v zazděném prostoru bývalého skladu koksu. Na zámku už teď plánují, že se stane součástí prohlídkové trasy hodinovou věží a spodních koníren.

„Památkáře i archeology překvapil také nález odvodňovacího a odvětrávacího cihlového kanálkového systému v nádvoří,“ doplnil kastelán. Právě tomuto nádvoří se po rekonstrukci opět vrátila podoba zámecké dvorany. 

Pod přísným okem památkáře

Červený zámek je součástí národní kulturní památky a je pod dozorem památkářů. Na kontrolní dny docházejí minimálně jednou za týden a podle kastelána se i přes různé komplikace na stavbě nakonec všechny strany shodnou. 

„Práce byly v souladu s požadavky státní památkové péče, autentické prvky a konstrukce jsou obnovovány restaurátorskými postupy, zásahy související se statickým zajištěním byly omezeny na nejnutnější míru,“ řekl ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. 

Červený zámek v Hradci nad Moravicí čeká ještě třetí etapa oprav, která se zaměří na vnitřní prostory a fasádu. Dělníci by měli opravit hotelovou část, salonky, svatební apartmány i obě zámecké restaurace. „V současné době probíhá intenzivní jednání s ministerstvem kultury o pokrytí finanční částky na třetí etapu,“ doplnil Přibyla. O jakou částku by mělo jít, zatím není jasné. 

Lákavé místo pro turisty i filmaře

Historický skvost, kterému se přezdívá Perla Slezska, se nachází na severovýchodním výběžku Nízkého Jeseníku nad soutokem řeky Moravice a potoka Hradečná. Patří mezi nejvýznamnější památky severu Moravy. Zámek navštíví ročně zhruba padesát tisíc lidí. 

Interiéry i venkovní prostory lákají rovněž filmaře, natáčely se tam například záběry pro seriál České televize Brno Labyrint. Právě druhá série detektivního seriálu režiséra Jiřího Stracha se natáčela hned na několika místech na Moravě. Všechny díly Labyrintu je možné zhlédnout zde.  

  • Čtyřkřídlý Bílý zámek vznikl přestavbou goticko-renesančního hradu v období empíru. V 70. letech 19. století byl areál doplněn o novogotický Červený zámek postavený z režného zdiva podle projektu architektů Alexise Langera a Händela z Výmarů pro rod Lichnovských z Voštic.
  •  V držení hradeckého panství se vystřídalo osm knížat a hrabat Lichnovských v šesti generacích. Každý z nich byl mimořádného vzdělání, zájmů, schopností a vybraných styků. To vše napomohlo společensko-reprezentačnímu postavení hradeckého zámku i spektru a úrovni jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil zámek také mnohé veličiny kulturního světa.
  • V květnu 1945 bylo panství konfiskováno ve prospěch státu a zámek záhy poté otevřen veřejnosti. Od roku 1978 probíhala generální oprava objektu a v současné době je jeho velká část přístupná návštěvníkům.
  • Zdroj: NPÚ