Rekonstrukce Bílého zámku v Hradci po 35 letech skončila

Hradec nad Moravicí - Skončila třetí etapa rekonstrukce Bílého zámku v Hradci nad Moravicí, která trvala pětatřicet let a stála zhruba sto milionů. „Je to historický okamžik. Fotografie ukazují, že v roce 1979 to byla totální ruina bez oken i částí střechy,“ připomenul kastelán Radomír Přibyla. Dnes poprvé provede hosty nablýskaným soukromým knížecím bytem, který by měl odpovídat tomu, jak tam šlechta žila koncem 19. století. Bílý zámek je nejstarší z komplexu, který dále tvoří Červený zámek, Bílá věž a anglický park o rozloze téměř 140 hektarů.

V místě dnešního zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí žili lidé už od pravěku. Gotický hrad tam v polovině 13. století založil Přemysl Otakar II. Vystřídalo se tam mnoho panovníků a hrad prošel mnoha přestavbami. V 16. století ho stavitelé proměnili na renesanční zámek. Pro rozšířenou expozici Bílého zámku a poslední část rekonstrukce jsou důležité roky 1778 až 1945, kdy Hradec patřil knížecímu rodu Lichnovských, do jejichž komnat právě vede nová prohlídková trasa.

Klavír, na který hrál Beethoven

Průvodci zavedou návštěvníky do velkého a malého přijímacího salonu, pracovny kněžny, její ložnice a budoáru. „V hudebním pokoji máme klavír, který nechali Lichnovští přivézt z Paříže speciálně pro Ludwiga van Beethovena, který tam v roce 1806 tři měsíce hrál a skládal,“ uvedl kastelán. Prohlídky zahrnují již dříve zpřístupněné historické interiéry - čítárnu, knihovny, jídelnu, rokokový dámský pokoj, společenské sály, lovecký salón, zámeckou kapli, erbovní sál a další.

Koncem 19. století nechali Lichnovští postavit Červený zámek, který odděloval a zároveň chránil historický objekt od městečka. Ještě předtím postavili Bílou věž. Na počátku 20. století zámek také zpřístupnili veřejnosti. Z Hradce se stalo centrum kultury, především hudebního života, o čemž svědčí pobyt Ludwiga van Beethovena, Ferenze Liszta a dalších hudebníků a literátů.

Minulost připomene potomek Lichnovských z Brazílie

Po vzniku Československa stát zámek Lichnovským zkonfiskoval, o čtyři roky později ho otevřel návštěvníkům. Od roku 1979 byl kvůli špatné statice uzavřen a začala postupná rekonstrukce. Návštěvníci se tam vrátili až v roce 1996. Červený zámek slouží kulturním a komerčním účelům.

Spojení s dávnou minulostí zprostředkuje od 8. května v městské galerii výstava potomka knížecího roku Lichnovských Eduarda Lichnowského žijícího v Brazilii. Přiveze obrazy, které vychází z fotografií z bohatého rodového archivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 16 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 19 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...