Rekonstrukce Bílého zámku v Hradci po 35 letech skončila

Hradec nad Moravicí - Skončila třetí etapa rekonstrukce Bílého zámku v Hradci nad Moravicí, která trvala pětatřicet let a stála zhruba sto milionů. „Je to historický okamžik. Fotografie ukazují, že v roce 1979 to byla totální ruina bez oken i částí střechy,“ připomenul kastelán Radomír Přibyla. Dnes poprvé provede hosty nablýskaným soukromým knížecím bytem, který by měl odpovídat tomu, jak tam šlechta žila koncem 19. století. Bílý zámek je nejstarší z komplexu, který dále tvoří Červený zámek, Bílá věž a anglický park o rozloze téměř 140 hektarů.

V místě dnešního zámeckého areálu v Hradci nad Moravicí žili lidé už od pravěku. Gotický hrad tam v polovině 13. století založil Přemysl Otakar II. Vystřídalo se tam mnoho panovníků a hrad prošel mnoha přestavbami. V 16. století ho stavitelé proměnili na renesanční zámek. Pro rozšířenou expozici Bílého zámku a poslední část rekonstrukce jsou důležité roky 1778 až 1945, kdy Hradec patřil knížecímu rodu Lichnovských, do jejichž komnat právě vede nová prohlídková trasa.

Klavír, na který hrál Beethoven

Průvodci zavedou návštěvníky do velkého a malého přijímacího salonu, pracovny kněžny, její ložnice a budoáru. „V hudebním pokoji máme klavír, který nechali Lichnovští přivézt z Paříže speciálně pro Ludwiga van Beethovena, který tam v roce 1806 tři měsíce hrál a skládal,“ uvedl kastelán. Prohlídky zahrnují již dříve zpřístupněné historické interiéry - čítárnu, knihovny, jídelnu, rokokový dámský pokoj, společenské sály, lovecký salón, zámeckou kapli, erbovní sál a další.

Koncem 19. století nechali Lichnovští postavit Červený zámek, který odděloval a zároveň chránil historický objekt od městečka. Ještě předtím postavili Bílou věž. Na počátku 20. století zámek také zpřístupnili veřejnosti. Z Hradce se stalo centrum kultury, především hudebního života, o čemž svědčí pobyt Ludwiga van Beethovena, Ferenze Liszta a dalších hudebníků a literátů.

Minulost připomene potomek Lichnovských z Brazílie

Po vzniku Československa stát zámek Lichnovským zkonfiskoval, o čtyři roky později ho otevřel návštěvníkům. Od roku 1979 byl kvůli špatné statice uzavřen a začala postupná rekonstrukce. Návštěvníci se tam vrátili až v roce 1996. Červený zámek slouží kulturním a komerčním účelům.

Spojení s dávnou minulostí zprostředkuje od 8. května v městské galerii výstava potomka knížecího roku Lichnovských Eduarda Lichnowského žijícího v Brazilii. Přiveze obrazy, které vychází z fotografií z bohatého rodového archivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
před 13 hhodinami

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
před 15 hhodinami

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025

Minisérie Adolescent pomáhá dospět rodičům

Minisérie Adolescent o třináctiletém chlapci obviněném z vraždy spolužačky se zdá být víc než jen diváckým hitem. Britský premiér Keir Starmer mluví o nebezpečných mladých mužích sledujících internet, rodiče zjišťují, proč emoji červené pilulky ohrožuje jejich děti.
27. 3. 2025

Prahu miluju, říká Bill Skarsgård. Tentokrát v ní uváznul při natáčení V pasti

I do českých kin se chystá americký thriller V pasti s Anthony Hopkinsem a Billem Skarsgårdem v hlavních rolích. Remake argentinského snímku 4x4 tvůrci představili osobně i v Praze, producentsky se na něm podílel mimo jiné český filmař Petr Jákl.
27. 3. 2025

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025
Načítání...