Bezpečnost v Praze by se zlepšila zvýšením počtu strážníků a jejich větší přítomností v ulicích. Motivací pro vstup do sboru by mohlo být získání městského bytu. Nutná je také lepší spolupráce městské a státní policie. Shodla se na tom většina účastníků debaty České televize, v níž se setkalo jedenáct kandidátů na primátora z uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
Jiří Pospíšil (Spojené síly pro Prahu) míní, že řešením je mít více strážníků v ulicích než na služebnách. „Strážník na ulici je pro občana klíčový. V tuto chvíli chybí deset procent strážníků, je to kolem 250 lidí. My bychom rádi přispěli k tomu, aby příští zastupitelstvo vnímalo navýšení počtu strážníků jako klíčové téma,“ říká Pospíšil. Podle něj by motivací pro nové strážníky mohlo být dostupné bydlení. „Podle Institutu plánování a rozvoje je až 2 tisíce prázdných bytů, které mají být využívány pro strážníky.“
Petr Stuchlík (ANO) považuje za vzor první republiku. „Strážník měl za první republiky vztah ke svému okrsku, a přesně toho chceme komplexem různých opatření docílit. I v Praze je to možné. Pokud Prahu rozdělíme na okrsky a zajistíme strážníkům, aby v těchto okrscích bydleli, pak jsme si jistí, že takový strážník bude mít k okrsku úplně jiný vztah. Dnes dojíždí většina strážníků ze středních Čech – jaký můžou mít vztah ke svému okrsku?“
Končící primátorku a svou stranickou kolegyni Adrianu Krnáčovou (ANO) kritizuje. „Zazlívám primátorce, že se vzdala přímého dohledu. Tradičně v čele městské policie vždy stál primátor. To se nestalo. Myslím, že důsledkem toho je i rozmrzelost strážníků, těch řadových i velitelů,“ podotýká Stuchlík.
Hynek Beran (SPD) klade důraz hlavně na posílení hlídek v ulicích a domluvu mezi městskou a státní policií. Námitky, že státní policie funguje jinak a město na ni nemá vliv, nepovažuje za překážku. „Policie je organizována podle regionů. I kdyby šlo o samotný resort vnitra, tak si dokážu představit, že z pozice pražského primátora se s ministrem nějak dohodneme,“ říká.
Bohuslav Svoboda (ODS) taktéž chce, aby státní a městská policie uzavřely dohodu o koordinaci zajišťování bezpečnosti a pořádku. V letech 2010–2013, kdy byl primátorem, a tedy i šéfem městské policie, podle něj sbory spolupracovaly lépe. „Já jsem vyměnil strážníky, změnil jsem jejich počet, vyslal jsem je na ulici, to všechno fungovalo. Měl jsem pravidelné brífinky s městskými i státními policisty a dávali jsme jejich činnost dohromady. V okamžiku, kdy jsme byli z magistrátu odstraněni, to celé skončilo,“ tvrdí.
„My jsme počet strážníků dokonce snižovali, protože jsme skončili se všemi úředníčky a těmi, kteří tam byli zbyteční. My jsme je vyhnali z aut chodit po ulici. Přestali dávat pokuty a botičky, a to se všechno vrátilo. Ten absolutní počet neříká vůbec nic,“ konstatuje Svoboda.
Zdeněk Hřib (Piráti) však připomněl, že za Svobodova působení počet strážníků setrvale klesal. V roce 2011 navíc kriminalisté zatkli šéfa městské policie Vladimíra Kotrouše za korupci. Řady strážníků poté opustily tři stovky lidí, další museli odejít kvůli nové povinnosti mít středoškolské vzdělání s maturitou.
Piráti chtějí například zmírnit pražskou protialkoholní vyhlášku, aby se strážníci mohli věnovat důležitějším problémům. „Když budeme mít dostatek městských policistů, není nutné přistupovat ke zbytečné šikaně lidí, kteří si chtějí udělat na Petříně piknik. A je možné adresně a cíleně vynucovat existující pravidla tam, kde problémy skutečně jsou,“ míní Hřib.
Ondřej Mirovský (Zelení) považuje za velký bezpečnostní problém herny. „Je potřeba zrušit všechny herny v Praze. V platné vyhlášce zbývá 101 heren. Je to naše priorita, chceme to navrhnout jako první věc v zastupitelstvu,“ říká.
Vadí mu také některá bezpečnostní opatření, která považuje za nepřiměřená nebo neúčinná. „To, co je na Pražském hradě, je naprosto nepřijatelné. Bránit, aby obyvatelé Prahy mohli procházet, je hloupost. Co mě velmi štve, jsou zbytečné betonové zátarasy, které se objevily na Staroměstském náměstí. Jestli si někdo myslí, že zabrání teroristickému činu nějaký cityblok, tak to je samozřejmě bláznivé.“
Jakub Landovský (ČSSD) má v programu zvýšení počtu kamer v ulicích a podporuje také posilování sboru. „Potřebujeme více strážníků, potřebujeme jim dát byty. Nepotřebujeme, aby do Prahy jezdily hordy britských turistů, kteří nám budou pít alkohol na Praze 1,“ míní.
Kriminalita v Praze podle něj není vysoká, ale není možné usnout na vavřínech. „Je potřeba velmi tvrdě trestat kriminalitu, u cizinců ukládat trest vyhoštění – pokud je potřeba iniciovat změnu zákona, tak jsme připraveni to položit. A u občanů, kteří páchají kriminalitu stále na stejném místě, je možný zákaz pobytu v tom místě,“ dodává.
Ivan Tomeš (Nezávislí) podporuje navýšení počtu strážníků v ulicích, řešením by podle něj bylo hlavně vyšší ohodnocení. „Strážník by neměl být zatížen administrativou, měl by být vidět na ulici a měl by být vstřícný. Nevím, jaký je plat strážníků, ale měl by být takový, aby se strážník cítil dobře zaplacen a aby práci vykonával zodpovědně. Pokud je to dobrý strážník, tak suma 50 tisíc by pro něj byla odpovídající.“
Jiří Nouza (Starostové pro Prahu) souhlasí, že strážníků je málo. „Motivačních prvků, které jim byly v poslední době nabízeny, je zřejmě málo. Za mě by bylo zajímavé a určitě přínosné, abychom, ať už kdokoli z nás se posadí do zastupitelstva, vyvolali legislativní iniciativu a zajistili pro naše strážníky výsluhy. Protože oni stejně jako policisté jsou na ulici a bylo by správné, aby byli ve stejné pozici,“ navrhuje.
Jan Čižinský (Praha sobě) také zmiňuje nutnost lepší motivace uchazečů. „Nepodaří se nám nabrat chybějících 300 strážníků, pokud jim nedáme byty a pokud jim nezjednodušíme práci. Pořád musí vypisovat spoustu lejster, přitom by bylo možné to zelektronizovat a hrozně by jim to usnadnilo každodenní službu,“ domnívá se.
Marta Semelová (KSČM) říká, že benefity strážníků se v posledních letech stále zvyšují, přesto to nestačí. I ona vidí problém hlavně v bytech. „Jsou profese, které je potřeba posílit tím, že jim budou přidělovány byty. Dále jde o snížení administrativy a také výsluhy jsou velmi dobrý námět,“ reaguje. Policie by se podle ní měla více zaměřit na přímý dohled nad dodržováním pravidel provozu a nekompromisně trestat dopravní přestupky.
V Praze kandidují i další strany a hnutí, kandidátních listin je zde nejvíce v republice, a to 29 (hlavní město se o první příčku dělí s obcí Kateřinice). Kromě těch, které měly své zástupce v debatě, jsou to kandidátky Patrioti, Otevřená radnice, Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí, protiPIRÁTSKÁ kandidátka, S. O. S. za práva zvířat, Volte Pravý blok, Dost je Dost!, Plus, Jauner, Krásná Praha, Rozumní, SPR-RSČ, Soukromníci, Zemanovci, DSSS, PRO Zdraví a Evropská koalice pro Prahu.
Volební potenciál
Hosté byli do studia pozváni na základě průzkumu takzvaného volebního potenciálu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median. Průzkum volebního potenciálu neukazuje možný výsledek voleb. Lidé v něm nevybírají jednu stranu, které by hodili svůj hlas, ale říkají, o volbě kterých stran vážně uvažují. Jde pouze o hlasy od lidí, kteří nevylučují svou účast u voleb. Součet v průzkumu volebního potenciálu tak nemusí odpovídat stu procent.
Diskuse z Prahy byla poslední ze série šesti regionálních debat České televize před komunálními volbami. Střídavě se v nich představili kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. První debata byla z Heřmanova na Vysočině, následovala diskuse kandidátů v Ostravě, debata v Kašavě na Zlínsku, v Brně a Krásné na Chebsku. Poslední regionální debatou ale předvolební vysílání nekončí. V předvečer voleb zařadí Česká televize do programu Volební finále s devíti zástupci politických stran a hnutí.
