V předvolební debatě Libereckého kraje se hovořilo o železniční dopravě a dole Turów

3. 9. 20243. 9. 2024|Zdroj: ČT24

85 minut

Předvolební debata: Liberecký kraj

Zdroj: ČT24

Česká televize před krajskými volbami nachystala třináct předvolebních debat. Do studia zve vždy osm lídrů kandidátek s největším volebním potenciálem z průzkumu volebního potenciálu dvou agentur: Kantar CZ a Data Collect. V každém kraji se debata zaměřuje na témata, která dominují místní politice. V úterý 3. září se věnovala Libereckému kraji.

ČT zveřejnila výzkum volebního potenciálu před krajskými volbami

Prvním tématem debaty byla doprava. Liberec má totiž špatné vlakové spojení s Prahou. Projekt nové železniční trati z Liberce do Prahy má zkrátit jízdu na sedmdesát minut ze tří hodin, stavět se má ale až v roce 2030.

David Pražák (ANO) zmínil, že stav silnic v kraji za poslední čtyři roky stagnuje nebo se zhoršuje, podobně je to i u mostů. „Máme 193 mostů, které jsou v nevyhovujícím stavu, nebo mají problém,“ podotkl s tím, že je potřeba dělat kvalitní opravy a nejen ty celoplošné, které se nyní v regionu objevují. Řekl, že v kraji jsou silnice, na které se dvanáct let nesáhlo a podotkl, že některé silnice druhé a třetí třídy jsou majetkem kraje. V souvislosti s modernizací a zrychlením železniční trasy z Liberce do Prahy věří, že bude v roce 2030, 2031 či 2032. „První bude určitě rekonstrukce železniční stanice Turnov, bez které to nepůjde a věřím tomu, že společnými kroky, které byly za minulé vlády, se dopracujeme k tomu, že zrychlení bude.“

Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) v souvislosti se stavem silnic zmínil, že vedení kraje za posledních dvanáct let zlepšilo průměrnou známku silnic ze 3,42 na 2,98. „Je potřeba ale říct, že kraj nedělá jen správce silnic, ale dalších osmi resortů. A investice do silnic musí odpovídat tomu, že potřebujeme investovat do sociální péče, nemocnic, kultury, školství,“ uvedl s tím, že částka, která v letošním roce míří do krajských silnic, 1,2 miliardy, je dostatečná. Uvedl, že v rámci modernizace zavedli nový odbavovací systém. „Lidé si mohou své jízdné zaplatit z mobilu, hodinek, z čeho chtějí, byl to velký posun směrem k modernímu systému.“

Lídr uskupení SPOLU pro Liberecký kraj (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL) Edvard Kožušník zmínil, že všichni, co se účastní debaty, chtějí zlepšit dopravní infrastrukturu v kraji. „Co se týče analýz a dat, která jsem načerpal, tak si myslím, že to je maximum toho, co lze dělat s rozpočtem, který dnes je,“ podotkl. Další je podle něj otázka velké infrastruktury, tedy dálniční sítě v regionu. „Tady jsme se výrazně posunuli. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dává prioritu nejen Libereckému kraji, ale také konkrétním projektům.“ Role kraje je podle něj koordinační, vytváří tlak na vládu. „Vždy jsme omezeni tím, co se vybere na daních. (…) Míra realizace dopravních staveb z pohledu Libereckého kraje není ideální, je co zlepšovat, ale není to katastrofální,“ uvedl.

Zbyněk Miklík (Piráti) připustil, že železniční spojení z Liberce do Prahy drhne. „Jsme trochu skanzenem v České republice, protože nemáme elektrifikované tratě, ale není to věc kraje, (…) ale ministerstva dopravy a Správy železnic,“ podotkl s tím, že se situace nyní hýbe správným směrem. Zmínil také, že do oprav komunikací jde přes jednu miliardu korun ročně a kraj má rozpočet přes šest miliard. „Silniční síť je velmi hustá, já chápu občany, že si představují, že silnice budou opraveny okamžitě, ale to mnohdy nejde.“ Podle něj je také důležité dívat se na jiné druhy dopravy, nejen automobilovou, ale například se zavádí pilotní projekt taxibusů.

Michal Švarc (SPD + Trikolora) vidí velkou rezervu v komunikaci státní správy a samosprávy při plánování větších oprav silnic v Libereckém kraji. „Některé vozovky na území kraje jsou v majetku Ředitelství silnic a dálnic, některé v majetku kraje, některé obcí, a dochází k tomu, že tyto subjekty spolu (...) někdy nekomunikují,“ míní. Co se týče veřejné dopravy, jedním z dobrých rozhodnutí kraje podle něj bylo zřízení vlastního dopravce. Pozitivně vnímá i převzetí autobusové dopravy na Českolipsku. Zaměřit by se ale podle něj kraj měl na obsazenost některých spojů a položit si otázku, zda potřebuje velké autobusy.

Lídr Spolu PRO Liberecký kraj (Svobodní + Soukromníci) Petr Poštolka poznamenal, že žije ve Frýdlantském výběžku, kde právě probíhá uzavírka jedné ze silnic, zároveň je tam kompletní vlaková výluka. Také se tam podle něj koná cyklistický závod. Situace se mu nezamlouvá a obává se, že tak probíhají i opravy jinde v kraji. „Přijde nám, že Liberecký kraj si neváží svých obyvatel,“ prohlásil. Co se týče plánované výstavby nové železniční trati z Liberce do Prahy, jeho koalice je proti. „Ale pokud to bude tepna evropského významu, která bude spojovat Berlín, Liberec a Prahu, tak je to v pořádku,“ dodal.

Radek Bažant (Přísaha) se prý často setkává se stížnostmi lidí, kteří v Libereckém kraji žijí. Ty se podle něj týkají zejména zhoršené kvality silnic a jejich nedostatečných a neefektivních oprav. Peněz, které kraj na opravy silnic vynakládá, je podle něj dost. „Ale mělo by se to dělat koncepčně – nikoliv najednou, v jednom období a v jednom místě,“ zdůraznil. K projektu železniční tratě z Liberce do Prahy, kdy by jízda vlakem měla trvat sedmdesát minut, upozornil, že autem či autobusem se z Liberce do hlavního města dostane člověk za šedesát minut.

Milan Starec (Zelení pro kraj – Zelení + LES) se domnívá, že kraj vynakládá finanční prostředky na opravy silnic neefektivně. Poznamenal také, že by se neměla zanedbávat veřejná doprava. „Silnice jsou tak extrémně zatížené i proto, že lidé veřejnou dopravu v kraji využívají velmi málo,“ doplnil s tím, že to podle něj dokládají i data. K projektu železniční tratě řekl, že spojení Liberce s hlavním městem vnímá jako velmi důležité. Za hodinu se sice autobusem člověk do Prahy dostane, ale když chce jet dále, třeba do Berlína, není to podle něj komfortní. „Autobus vás třeba vyhodí na Černém mostě, (...) a musíte dál na metro,“ dodal.

Po posledních volbách usedla v čele Libereckého kraje koalice s velkou většinou

Problémy kolem Turówa

Druhé téma, které Liberecký kraj řeší, je polský důl Turów, který se nachází kousek od českých hranic. Poláci tam plánují těžbu až do roku 2044, na české straně panují obavy. Lidé se obávají hluku, prachu, sesuvu půdy, ale především mají strach o vodu – tu má zadržet podzemní stěna, kterou nechali Poláci postavit. Dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu mezi Polskem a Českem podepsali premiéři obou zemí v roce 2022. Země se dohodly mimo jiné na výši náhrady za škody způsobené těžbou.

David Pražák (ANO) nesouhlasí s tím, že dohoda byla maximem možného. „Mohli jsme mít lepší podmínky, protože to Polsko, s prominutím, bylo na lopatě, mělo denně platit dvanáct milionů korun, (…) protože nesplnilo podmínky.“ Zmínil, že tehdejší vláda ANO vyjednala lepší podmínky v původní smlouvě. „Bylo tam jasně napsáno, že se nepůjde níž než dvanáct metrů pod hladinu moře, ve smlouvě dnes je třicet,“ uvedl jeden z příkladů s tím, že dodnes nikdo neví, proč se ustoupilo a ustoupil i Liberecký kraj.

Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) zmínil, že dohoda je maximální možný kompromis. „Vůbec poprvé máme možnost pravidelně měřit všechny vlivy na životní prostředí na českém území,“ uvedl a dodal, že to, že se vlivy neměřily, nebylo problémem polské strany, ale českých ministrů životního prostředí, kteří mohli stanice vybudovat dávno. Zmínil také konkrétní opatření pro obyvatele. „Stavíme vodovody pro lidi, kteří ji (vodu) nemají, a to jsou obyvatelé Václavic a Horního Vítkova.“

Také lídr uskupení SPOLU pro Liberecký kraj (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL) Edvard Kožušník souhlasil s tím, že šlo o maximum možného. „Co se týče fondů, malých a velkých projektů, je potřeba zmínit, že to jsou polské peníze, které se využívají na české straně.“ Zmínil, že jej poprvé k dolu přivedl v roce 2009 tehdejší starosta Frýdlantu, a on byl čerstvě zvolen europoslancem za Česko. V té době podle něj polská strana vůbec nechtěla komunikovat. „Jsem rád, že jsem mohl svým dílem přispět k tomu, že došlo k dohodě a máme velmi dobré vztahy s Polskem.“

Zbyněk Miklík (Piráti) si také myslí, že dohoda byla maximem možného. „Máme fond velkých vodohospodářských projektů, fond malých projektů. Čerpáme finanční prostředky z fondů, kde je teď 880 milionů. (...) Prostředky budou použity na vodohospodářskou infrastrukturu, především vodovody. A daří se to,“ podotkl. Podle něj je také potřeba sledovat data geologické služby. Funguje podle něj zemní val, který brání pohledu na důl a zároveň slouží proti prachu. Kraj také instaloval zařízení, které měří pohyb nemovitostí.

Michal Švarc (SPD + Trikolora) v souvislosti s dohodou o dolu Turów míní, že jde o poměrně složitou problematiku. Podle něj problémem není jen ubývání vod ve studnách. S dolem je také spojen provoz společnosti Citronex, která využívá odpadní teplo z hnědouhelné elektrárny Turów a ve svých sklenících vytváří smog, který emituje více světla než město Liberec, prohlásil. „To také ruší naše občany na naší straně,“ zdůraznil.

Lídr Spolu PRO Liberecký kraj (Svobodní + Soukromníci) Petr Poštolka na dotaz, zda je spokojen s naplňováním dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, řekl, že je nutné se spoléhat na výsledky šetření odborníků. „V tuto chvíli nemám data,“ doplnil. Co se hluku a prašnosti týče, Poštolka podotkl, že probíhá pravidelné měření a dle jeho výsledků se bude dále konat. „Měření je směrodatné. (...) Pokud budou překročené hodnoty, něco ve smlouvách je, a to se bude muset naplňovat,“ dodal.

Radek Bažant (Přísaha) je s česko-polskou dohodou o dolu Turów nespokojen. Podle něj se z ní dalo vytěžit více. „Například delší doba nebo více peněz,“ myslí si. „Máme nějaká data na základě měření, která teď probíhají. Jenže nemáme to základní – údaje před měřením,“ poznamenal dále. Hluk a prašnost, které jsou spojené s těžbou, nejdou řešit jinak, než jejím snížením nebo změnou jejího způsobu, soudí. „A pochopitelně budováním lepšího nebo většího valu,“ doplnil.

Milan Starec (Zelení pro kraj – Zelení + LES) není spokojený s tím, jak je česko-polská dohoda o Turówu naplňována. Těsnící clona, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby, je sice vyhodnocována jako funkční, přesto ale do dolu odtéká tři a půl milionu litrů vody denně, upozornil. „Jsou to výpočty, které vycházejí z měření,“ upřesnil. Starec také míní, že výška zemního valu, který má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, je nedostatečná.

ČT oslovila uskupení kandidující v Libereckém kraji, která se nedostala do debaty