Odborníci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického (VUT) v Brně na nádraží v Králově Poli testovali senzory, které mohou zabránit železničním haváriím nebo včas upozornit na opotřebovanost trati i vlakových souprav. Chytrá technologie umístěná na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, díky elektronice a připojení k internetu odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko.
Chytrá technologie upozorní na nebezpečí železniční nehody. Výzkumníci testovali senzory na nádraží v Brně
Technologie, kterou vyvinuli na brněnském VUT, je už funkční a má za sebou sérii prvních testů, teď ji budou odborníci dále vylepšovat.
„Vyzkoušeli jsme, že senzor zachytí jakýkoliv vzruch, třeba jen poklepání na kolejnici kamenem. Pokud například na kolej spadne sesuv půdy či kamení, bude zemětřesení, praskne kolej nebo na ni najede auto, umělá inteligence to vyhodnotí a varuje,“ vysvětlil Zdeněk Hadaš z ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky z VUT Brno.
Na technologii spolupracuje Tchaj-wan
Na výzkumu spolupracuje fakulta s tuzemskými a tchajwanskými partnery. Tam po nedávné železniční tragédii chtějí co nejrychleji nasadit senzory do testovacího provozu. Vlakem z Tchaj-peje jelo 2. dubna na 350 cestujících. Souprava tvořená osmi vagony vykolejila severně od města Chua-lien, když narazila do nákladního vozidla, které se na trať u ústí tunelu zřítilo ze silnice nad kolejemi. Bilance nejhoršího železničního neštěstí v historii ostrova byla tragická.
Univerzita má ve spolupráci s firmami ALIS Tech a Drážní revize na starost vývoj senzoru a posílání signálů, tchajwanská strana řeší jejich zpracování metodami umělé inteligence.
Původně měla čidla jen upozorňovat na údržbu
Výzkumníci chytrou technologii původně zamýšleli jako doplněk prediktivní údržby, tedy aby zjistili změny v kolejišti dříve, než bude viditelné nějaké poškození. „Tchaj-wan má ale i další potřeby. Je to velmi hornatý ostrov, který je seizmicky aktivní, často tam dochází k zemětřesením či sesuvům půdy. Proto je pro ně zajímavé využít takovéto chytré měřicí body pro včasné varování, například v kombinaci s kamerovými systémy,“ popsal Hadaš.
Dosah senzoru je 20 až 25 metrů na každou stranu. Jeden snímací bod vyjde zhruba na 10 tisíc korun. Podle Hadaše je vhodné senzory umístit na kritická místa jako před vjezd do tunelu nebo výhybky. V testovacím režimu by už nyní mohly snímat dění na tchaj-wanských železnicích, zatím ale plány hatí koronavirová pandemie. Výzkumníci proto připravují další dlouhodobé testy v Česku, a to na soukromých tratích dvou velkých průmyslových podniků. Dále plánují vývoj vlastních komponent, protože zatím kupují komerčně dostupné kompozity.
