Brno - Město Brno a Jihomoravský kraj usilují o to, aby nové a současné brněnské železniční nádraží, ze kterého by se mělo stát obchodní a společenské centrum, propojila městská rychlodráha. Odborníci teď budou zkoumat, zda by změna projektu přestavby brněnského železničního uzlu neohrozila šanci na získání evropských dotací nebo nezpozdila přípravu projektové dokumentace.
Brno zjišťuje, zda rychlodráha neohrozí dotace na přesun nádraží
Členové grémia tvořeného představiteli města a kraje, zástupci investora, projektanta a Českých drah žádají po Správě železniční dopravní cesty, aby posoudila, zda výstavba rychlodráhy neohrozí získání evropských dotací. Město zase zjistí, zda by nedošlo k výrazným zpožděním v územním plánování a stavebních řízeních. Podle brněnského primátora Romana Onderky by se kvůli rychlodráze musel změnit i územní plán města.
Nadzemní rychlodráha ukrytá v průhledném tubusu má podle Onderky i další výhody. „Přinesla by například úspory ve výši 700 milionů až jedné miliardy korun za výkup pozemků v jižním centru. Přestavba uzlu by si v tomto případě také nevyžádala tak razantní stavební zásahy do historických budov v jižním centru v okolí nového nádraží,“ dodal primátor.
S nápadem na mimoúrovňovou rychlodráhu přišel loni v listopadu brněnský zastupitel Josef Veselý (KDU-ČSL). Projekt počítá s tím, že z nového hlavního nádraží posunutého o 800 metrů na jih od toho současného, by vedla mimoúrovňová rychlodráha napříč brněnským centrem v trase nynější železnice. Podle Veselého toto řešení odstraňuje hlavní nedostatky dvou dosavadních variant. Oproti ponechání nádraží v současné poloze se výrazně odlehčí centru města, na druhou stranu se předejde nákladnému přemístění tramvajového uzlu městské hromadné dopravy k novému nádraží.
Rychlodráha - revoluce v příměstské dopravě
Podle návrhu po modernizovaném železničním koridoru, který vede mimo centrum města, pojedou jen nákladní a dálkové spoje. Regionální linky se v místě nového nádraží převedou na mimoúrovňovou dvojkolejnou rychlodráhu, která bude kopírovat trasu současné železnice a povede na nynější hlavní nádraží ležící v historickém jádru města.
Podle náměstka ministra dopravy Vojtěcha Kocourka by rychlodráha celý projekt přestavby brněnského uzlu zkvalitnil a zavedla do Česka zcela nový typ lehké kolejové dopravy. Do centra Brna by tak zajížděly jen regionální spoje, cestující rychlovlaků typu Pendolino nebo EuroCity by vystupovali na novém nádraží dále od centra. Brno a Jihomoravský kraj mohou být podle Kocourka vzorem pro ostatní kraje v systému organizace veřejné regionální dopravy, která se opírá právě o železniční síť. Podle hejtmana Stanislava Juránka využívá Jihomoravský kraj železnici vůbec nejvíce ze všech regionů v zemi.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu v Brně spojený s odsunem nádraží o necelý kilometr na jih zahájilo minulé vedení Brna v čele s ODS. Po volbách, kdy v Brně přešla ODS do opozice a do koalice se dostali hlavní kritici odsunu ze Strany zelených, se objevila druhá varianta projektu s nádražím v původní poloze. O prázdninách si město nechalo zpracovat odbornou analýzu, která měla posoudit klady a zápory obou variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit ze 30 miliard na asi 20 miliard korun.