Boj o Libeňský most pokračuje. Památkáři žádají přezkum rozhodnutí, kvůli kterému se může zbourat

Odpověď „ne“ na otázku, zda památkově chránit Libeňský most, nemusí být definitivní. Národní památkový ústav podal na ministerstvo kultury podnět k přezkoumání předchozího rozhodnutí. Verdikt ministerstva měl ukončit léta čekání a umožnit přípravu na rekonstrukci mostu spojujícího oblast Manin v pražských Holešovicích s lokalitou Palmovka v Libni. Most je dlouhodobě v havarijním stavu, v zimě byl proto několik týdnů uzavřen pro silniční a tramvajovou dopravu.

Rozhodnutí ministerstva kultury nepřiznat Libeňskému mostu památkovou ochranu otevřelo cestu k variantě, při které původní konstrukce zanikne a nahradí ji nový most.

Památkáři by však chtěli současnou stavbu od architekta Pavla Janáka a konstruktéra Františka Mencla zachovat. Chtějí proto, aby ministerstvo předchozí rozhodnutí přezkoumalo. Odkazují na analýzu Kloknerova ústavu ČVUT, podle kterého stále je možné původní Libeňský most zachránit.

„Jako jistý analogický případ lze nabídnout srovnání s obnovou nedalekého Negrelliho viaduktu, kde s ohledem na dožilé části kleneb a pilířů dojde k rozsáhlým výměnám zdiva, nicméně zůstává zachována tvarová autenticita konstrukcí i způsob provedení a použité
materiály,“ upozornil mluvčí pamákového ústavu Jan Cieslar.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková uvedla, že se bude podnětem ústavu i dalším, který podal spolek Prázdné domy, zabývat rozkladová komise. Ministerstvo v původním rozhodnutí konstatovalo, že by musela být rekonstrukce tak rozsáhlá, že by při něm památková hodnota mostu stejně utrpěla. Podpořilo proto variantu výstavby nového mostu, který by měl vycházet z architektury původního, ale zároveň splňoval současné požadavky na zatížitelnost a životnost.

Památkový ústav ani Prázdné domy nejsou účastníky řízení a jejich návrhy nemají odkladný účinek. Pokud by se tedy Praha, které most patří, rozhodla neprodleně ho zbourat, ministerstvo kultury by tomu nebránilo. Nejspíše k tomu však nedojde. Libeňský most je po lednovém přerušení provozu podepřený a městští politici pokračují v diskusích o jeho budoucnosti.

Varianta nahrazení původního Libeňského mostu se však stále zdá pravděpodobná. Po rozhodnutí ministerstva ji podpořil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), stejně tak primátorka Adriana Krnáčová (ANO) míní, že stavba nové konstrukce „je z dlouhodobého výhledu rozumnější“. Stavbu nového mostu od počátku prosazuje také ODS a tyto tři strany již mají v zastupitelstvu většinu.

Původní Libeňský most tak – navzdory postoji památkářů – čelí hrozbě zániku v době, kdy slaví 90. výročí své existence. Dokončen byl v roce 1928, od té doby se nikdy nedočkal větší opravy nosné konstrukce. Záměr most radikálně přestavět (případně zbourat) a rozšířit se poprvé objevil v roce 2004.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 15 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...