Archeologové s pomocí moderních technologií odhalili přesnou polohu pilířů Juditina mostu, který stál nedaleko dnešního Karlova. Našli také dřevěné kůly, které by mohly být pozůstatkem ještě staršího úplně prvního dřevěného mostu přes Vltavu. Pod mostem se teď upravuje dno Vltavy pro plavební kanál. Archeologové a potápěči budou na mostě pracovat ještě několik dní, první průzkum se uskutečnil už začátkem letošního roku.
- Juditin most stál pár desítek metrů vedle dnešního Karlova mostu. Jednalo se o první kamenný most v českých zemích. V roce 1342 byla ale část mostu stržena povodní a byl opraven pouze provizorně. O patnáct let později začala výstavba Karlova mostu. Poslední oblouk Juditina mostu stojí na břehu řeky ve vodním tunelu na staroměstském břehu.
Juditin most byl dokončen v roce 1172 a v roce 1342 ho zničila povodeň, jako náhrada pak o něco jižněji vznikl Karlův most. Doposud se při průzkumech v důsledku špatné viditelnosti přesnou polohu pilířů určit nepodařilo.
Nyní archeologům pomohly nové mikrovlnné technologie, sonar a podvodní dron, který vypadá jako malá ponorka. Podle vedoucího archeologických prací Petra Juřiny se v českých podmínkách použil poprvé a další dvě technologie zatím používala jenom policie.
„Díky přesné poloze pilířů Juditina mostu můžeme nyní pracovat na jejich ochraně. Dozvěděli jsme se navíc o mostu více informací, které jsme předtím pouze odhadovali. Víme, že most byl zalomený, na rozdíl od Karlova mostu. Překvapilo nás, že rozpony mostních oblouků nebyly pravidelné. Přizpůsobily se proudu řeky,“ řekl Juřina.
Cenným nálezem jsou také kůly, které mohly být součástí úplně prvního pražského mostu, nebo střepy z hrnců ze 13. století. Nejčastější nalezené předměty jsou pak z moderní doby, například mince, kousky textilu nebo zámky, které lidé věší na konstrukce mostu.
Archeologické práce jsou velmi náročné kvůli špatné viditelnosti v zakalené Vltavě
Nejtěžší na archeologických pracích pod Karlovým mostem je špatná viditelnost v silně zakalené vltavské vodě. „Každý centimetr je zkoumaný a nic neprojde bez povšimnutí. Pod vodou ale není vidět nic, takže je to dost náročné. Fyzicky i psychicky. Ta zařízení tam vydávají různé hluky, tahají vás, musíte se s nimi prát. V pondělí jsem strávil pod vodou asi čtyři a půl hodiny v několika sestupech,“ řekl Petr Mulač, náčelník záchranné potápěčské služby.
Dodal, že se musí dostat k objektu na pár desítek centimetrů, aby něco viděl. Většina potápěčů navíc nemá archeologické znalosti, náročná je proto i komunikace mezi potápěči a archeology.
Archeologické práce jsou součástí úpravy plavební hloubky na Vltavě. Má se tak usnadnit a zkvalitnit lodní doprava v místech, která byla mělká nebo zanesená. Na většině takových míst se říční dno vybagrovalo těžkou technikou, oblast Juditina a Karlova mostu je ale výjimkou právě kvůli cenným archeologickým památkám. V plánu je ze starých kůlů odebrat vzorky a poté je v potřebné výšce uříznout, aby nepřekážely lodnímu provozu. Zbytek zůstane pod hladinou.
