Armádní analytik: Asad v Sýrii už de facto vyhrál. S velkou ruskou pomocí

26 minut
Interview ČT24: Otakar Foltýn, bezpečnostní analytik
Zdroj: ČT24

Kombinace klimatických jevů, zhoršení přístupu ke zdrojům, růst populace a vyhrocení vztahů mezi syrskými etniky vytvořily koktejl, který přetekl ve válku. V ní proti sobě nestojí kladní a záporní hráči – ale jen špatní a ještě horší. Rusko inspektory OPCW nepustilo do Dúmy, aby mohlo zahladit stopy, řekl v pořadu Interview ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn.

Raketový zásah USA, Francie a Velké Británie proti Asadovu režimu považuje Foltýn za morálně obhajitelný. Je otázka, jestli obstojí i právně v mezinárodních vztazích. Podle něj není příliš možností, jak donutit Asada, aby chemické zbraně přestal používat, a pokud se státy budou snažit vyhnout vyostření konfliktu, tak jejich využití Asad neopustí, míní Foltýn. „Nedělat nic v tomto případě znamená nechat Bašára Asada, aby si dělal, co chce. Což de facto stejně činí.“

Foltýn připomněl, že OSN i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) mnohokrát přinesly závěry vyšetřování, podle kterých syrský prezident použil chemické zbraně proti vlastnímu obyvatelstvu. V mezinárodních vztazích se podle Foltýna nedá očekávat, že důkazy budou okamžitě na stole – jako při spáchání trestného činu.

„Jestliže v tomto případě zveřejníte důkazy, které máte, tak se může stát, že tím vystavíte smrti lidi, kteří je získali,“ dodává Foltýn s tím, že výsledný obraz je skládankou informací od spojenců, zpravodajských služeb a lidí ve válkou zmítané zemi.

Inspektoři OPCW mohli být v Dúmě mnohem dříve

K prokázání použití chemických zbraní podle Foltýna není nic lepšího než vyšetřování vedené OPCW nebo OSN – obojí označil za nejlepší a velmi důvěryhodný nástroj. Současně soudí, že bezpečnostní důvody, kvůli kterým Rusko zdržovalo inspektory OPCW a bránilo jim ve vstupu do Dúmy, byly jen záminka.

Foltýn nepochybuje o tom, že Rusko nechávalo vyšetřovatele OPCW v Sýrii vyčkávat proto, aby smazalo stopy. „Jiný reálný důvod, proč to Rusko udělalo, mě nenapadá,“ prohlásil v pořadu Foltýn s tím, že „pochopitelně nebyl problém do oblasti inspektory dostat mnohem dřív, neříkám hned, ale nemuselo to trvat tak dlouho.“

Foltýn: Asad má na svědomí mnohem více životů než Islámský stát

Samotnou válku v Sýrii označuje analytik za obrovské selhání, zůstává otázka, jestli bylo možné konfliktu zabránit. Podle Foltýna má totiž řadu příčin, které se nahromadily, až pohár přetekl – a arabské jaro nebylo jediným stimulem.

„Nešlo o západní intervence, nebyla to primárně touha Arabů po demokracii,“ prohlásil s tím, že se ve skutečnosti jednalo o kombinaci klimatických jevů, zhoršení přístupu ke zdrojům, populační nárůst i eskalaci etnických konfliktů. To vše vytvořilo výbušný koktejl. „Vysvětlit situaci v Sýrii je velice těžké, protože lidé si vše interpretují na dobré a špatné hráče. V Sýrii se dělí na špatné a ještě horší. Skutečně kladných hráčů je tam velmi malé množství,“ podotkl.

Jednoznačně špatný je podle Foltýna Islámský stát, který označil za bandu zvrhlých kriminálníků. V jejich případě rozhodnout o řešení bylo podle něj jasné a jednoduché. Jedním dechem dodal, že v případě Asadova režimu si ovšem už „mnozí neuvědomují, že má na svědomí mnohem víc mrtvých než banda kriminálníků IS. Na počet obětí Asad vede přibližně o dva řády.“ Přesto si lidé podle něj často říkají, hlavně ať už je tam někdo, kdo udělá konečně pořádek.

I tak je Bašár Asad podle Otakara Foltýna v Sýrii tím, kdo vyhrává. „V tuto chvíli lze předpokládat, že v brzké době dojde k deklarování Asadova vítězství.“ Za Asadovým úspěchem stojí hlavně silná podpora ze strany Ruska, jehož vlivu už podle Foltýna byla Sýrie de facto přenechána. Foltýn očekává, že Rusko s Íránem budou mít v Sýrii zásadní ekonomický vliv, a to i v případě těžebních zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...